Tato novela nabude účinnosti dnem 1. 1. 2016 s výjimkou ustanovení Čl. I bod 69, jímž se zavádí nové ustanovení § 15a zákona o dani z nemovitých věcí, a to s účinností ode dne vyhlášení zákona.
Ustanovení § 15a zákona o dani z nemovitých věcí je speciálním ustanovením vůči ustanovení § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Upravuje postup správce daně při aplikaci pokuty za opožděné tvrzení daně v případech, kdy poplatník daně podá opožděně daňové přiznání na daň nižší než je poslední známá daň, takto:
„Má-li poplatník povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, a podá-li je po lhůtě pro jejich podání, aniž by byl správcem daně k tomu vyzván, nevzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně.“
Aplikace nového ustanovení zákona o dani z nemovitých věcí není upravena žádným přechodným ustanovením, a proto je uplatňováno ode dne vyhlášení zákona ve sbírce zákonů, tj. od 5. 2. 2015.
Podá-li tedy poplatník daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání na daň nižší nežli je poslední známá daň po lhůtě pro jeho podání, aniž by byl k jeho podání vyzván správcem daně, a učiní-li tak v den vyhlášení zákona nebo později, nové ustanovení se uplatní a poplatníkovi nevznikne povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu.
Příklad uplatnění ustanovení § 15a zákona o dani z nemovitých věcí:
Poplatník v průběhu roku 2013 prodal část svých pozemků a vznikla mu tak povinnost podat daňové přiznání na rok 2014 ve lhůtě do 31. 1. 2014. Poplatník tak neučinil a správce daně mu vyměřil daň ve výši poslední známé daně. Aniž by jej k tomu správce daně vyzval, podal poplatník dne 20. 2. 2015 dodatečné daňové přiznání na rok 2014 na daň nižší než poslední známá daň.
Nové ustanovení § 15a zákona o dani z nemovitých věcí naopak nelze uplatnit v těch případech opožděného podání daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání, u nichž nejsou splněny všechny uvedené podmínky, například:
- poplatník prodal část pozemků v roce 2013 a vznikla mu tak povinnost podat ve lhůtě do 31. 1. 2014 daňové přiznání na rok 2014 na daň nižší než poslední známá daň. Učinil tak však až na výzvu správce daně 25. 2. 2015. Přestože bylo daňové přiznání podáno po nabytí účinnosti ustanovení § 15a zákona o dani z nemovitých věcí, vzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu podle § 250 daňového řádu, neboť bylo podáno na výzvu správce daně,
- poplatník prodal jednu ze staveb v roce 2013 a vznikla mu tak povinnost podat daňové přiznání na daň nižší než poslední známá daň na rok 2014 ve lhůtě do 31. 1. 2014. Neučinil tak, a proto mu správce daně na rok 2014 vyměřil daň ve výši poslední známé daně. Poplatník podal dodatečné daňové přiznání na rok 2014 na daň nižší než poslední známá daň bez výzvy správce daně, avšak učinil tak již 12. 1. 2015, tj. před nabytím účinnosti ustanovení § 15a zákona o dani z nemovitých věcí, a proto mu vznikla povinnost uhradit pokutu podle § 250 daňového řádu,
- poplatník v roce 2012 získal další zdanitelnou stavbu a přilehlý pozemek. Vznikla mu povinnost podat do 31. 1. 2013 daňové přiznání na rok 2013 na daň vyšší nežli poslední známá daň. Učinil tak bez výzvy správce daně až dne 15. 2. 2015, tedy po nabytí účinnosti § 15a zákona o dani z nemovitých věcí, avšak protože podal daňové přiznání na daň vyšší nežli je poslední známá daň, vznikla mu povinnost uhradit pokutu podle § 250 daňového řádu.
Ustanovení § 15a zákona o dani z nemovitých věcí se neuplatní také v případech, kdy daňový subjekt, který dosud nebyl poplatníkem daně z nemovitých věcí, podává u příslušného správce daně daňové přiznání poprvé. V takovém případě neexistuje poslední známá daň, daňové přiznání tedy ani nemůže být podáno na daň nižší. Poplatník je proto povinen uhradit pokutu podle § 250 daňového řádu.
Diskuze k článku ()