Kontrolní hlášení
Od 1. ledna 2016 budou mít plátci DPH povinnost poskytovat finančnímu úřadu údaje z daňových dokladů prostřednictvím tzv. „kontrolního hlášení“.
Povinnost podávat kontrolní hlášení budou mít všechny osoby registrované v tuzemsku k DPH jako plátci daně. Plátce, právnická osoba, bude podávat kontrolní hlášení měsíčně, a to vždy do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, bez ohledu na zdaňovací obodbí - měsíční či čtvrtletní. Fyzické osoby budou podávat kontrolní hlášení dle lhůty pro podání přiznání k DPH. Pokud plátce za dané období přizná daň na výstupu, uskuteční zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinosti, uplatní nárok na odpočet na vstupu či uskuteční plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato, bude podávat kontrolní hlášení elektronicky ve formátu .xml.
Formulář kontrolního hlášení by měl být rozdělen do tří částí. V části A by se uváděla přijatá nebo uskutečněná plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň. V části B by měla být vyplněna přijatá plnění s místem plnění v tuzemsku. Část C bude fungovat jako kontrolní mechanismus s přiznáním k DPH.
Určitým problémem kontrolního hlášení bude časový posun u plnění, u kterých má povinnost přiznat daň příjemce (pořízení zboží z EU, přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku). Dle pokynu by tato plnění měla být přiznána bez ohledu na to, zda má plátce v daném momentě daňový doklad k dispozici. Naopak usnadnění shledáváme u plnění, jejichž hodnota jednotlivě nepřesáhne 10 tis. Kč. Tato plnění se budou vykazovat souhrně na jednom řádku hlášení.
Pokud plátce nepodá řádné kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně, vznikne mu povinnost uhradit pokutu ve výši 50 tis. Kč. Pokutu až 500 tis. Kč bude moci správce daně uložit, pokud plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.
Na internetových stránkách finanční správy je připraven vzor Formuláře kontrolního hlášení a předběžné informace k jeho vyplnění.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: monika.baliharova@bnt.eu
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




