Kontrolní hlášení
Od 1. ledna 2016 budou mít plátci DPH povinnost poskytovat finančnímu úřadu údaje z daňových dokladů prostřednictvím tzv. „kontrolního hlášení“.
Povinnost podávat kontrolní hlášení budou mít všechny osoby registrované v tuzemsku k DPH jako plátci daně. Plátce, právnická osoba, bude podávat kontrolní hlášení měsíčně, a to vždy do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, bez ohledu na zdaňovací obodbí - měsíční či čtvrtletní. Fyzické osoby budou podávat kontrolní hlášení dle lhůty pro podání přiznání k DPH. Pokud plátce za dané období přizná daň na výstupu, uskuteční zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinosti, uplatní nárok na odpočet na vstupu či uskuteční plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato, bude podávat kontrolní hlášení elektronicky ve formátu .xml.
Formulář kontrolního hlášení by měl být rozdělen do tří částí. V části A by se uváděla přijatá nebo uskutečněná plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň. V části B by měla být vyplněna přijatá plnění s místem plnění v tuzemsku. Část C bude fungovat jako kontrolní mechanismus s přiznáním k DPH.
Určitým problémem kontrolního hlášení bude časový posun u plnění, u kterých má povinnost přiznat daň příjemce (pořízení zboží z EU, přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku). Dle pokynu by tato plnění měla být přiznána bez ohledu na to, zda má plátce v daném momentě daňový doklad k dispozici. Naopak usnadnění shledáváme u plnění, jejichž hodnota jednotlivě nepřesáhne 10 tis. Kč. Tato plnění se budou vykazovat souhrně na jednom řádku hlášení.
Pokud plátce nepodá řádné kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně, vznikne mu povinnost uhradit pokutu ve výši 50 tis. Kč. Pokutu až 500 tis. Kč bude moci správce daně uložit, pokud plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.
Na internetových stránkách finanční správy je připraven vzor Formuláře kontrolního hlášení a předběžné informace k jeho vyplnění.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: monika.baliharova@bnt.eu
Další články
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
