Kontrolní hlášení
Od 1. ledna 2016 budou mít plátci DPH povinnost poskytovat finančnímu úřadu údaje z daňových dokladů prostřednictvím tzv. „kontrolního hlášení“.
Povinnost podávat kontrolní hlášení budou mít všechny osoby registrované v tuzemsku k DPH jako plátci daně. Plátce, právnická osoba, bude podávat kontrolní hlášení měsíčně, a to vždy do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, bez ohledu na zdaňovací obodbí - měsíční či čtvrtletní. Fyzické osoby budou podávat kontrolní hlášení dle lhůty pro podání přiznání k DPH. Pokud plátce za dané období přizná daň na výstupu, uskuteční zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinosti, uplatní nárok na odpočet na vstupu či uskuteční plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato, bude podávat kontrolní hlášení elektronicky ve formátu .xml.
Formulář kontrolního hlášení by měl být rozdělen do tří částí. V části A by se uváděla přijatá nebo uskutečněná plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň. V části B by měla být vyplněna přijatá plnění s místem plnění v tuzemsku. Část C bude fungovat jako kontrolní mechanismus s přiznáním k DPH.
Určitým problémem kontrolního hlášení bude časový posun u plnění, u kterých má povinnost přiznat daň příjemce (pořízení zboží z EU, přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku). Dle pokynu by tato plnění měla být přiznána bez ohledu na to, zda má plátce v daném momentě daňový doklad k dispozici. Naopak usnadnění shledáváme u plnění, jejichž hodnota jednotlivě nepřesáhne 10 tis. Kč. Tato plnění se budou vykazovat souhrně na jednom řádku hlášení.
Pokud plátce nepodá řádné kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně, vznikne mu povinnost uhradit pokutu ve výši 50 tis. Kč. Pokutu až 500 tis. Kč bude moci správce daně uložit, pokud plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daní nepodáním kontrolního hlášení.
Na internetových stránkách finanční správy je připraven vzor Formuláře kontrolního hlášení a předběžné informace k jeho vyplnění.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: monika.baliharova@bnt.eu
Další články
Omezení svéprávnosti od A do Z: Řízení, alternativy a nejčastější chyby opatrovníků
Právní úprava omezení svéprávnosti v české legislativě slouží výhradně k ochraně osob s duševní poruchou před konkrétním hrozícím nebezpečím, přičemž nikdy nezasahuje do jejich základní právní osobnosti. Tento přehled přibližuje nejen soudní postup a roli opatrovníka, ale také mírnější alternativy v podobě smlouvy o nápomoci či zastoupení členem domácnosti a soukromoprávní dopady jednotlivých úkonů.
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
