Zrušené daně dědická a darovací – opravdu se nemusí nic platit?
Již od roku 2014 neexistují v našem právním řádu daň dědická a daň darovací. Neznamená to však, že od této doby vše, co dříve pod režim těchto daní spadalo, není zatíženo daňovou povinností. V mnoha případech lidé dodnes tápou, zda z konkrétní situace, ve které se ocitnou, musí něco státu odvádět. Nejasnosti se pokusíme vysvětlit v tomto článku.
Za dědictví se platí jen notáři
V případě dědictví je situace poměrně jednoznačná. Nově veškeré příjmy, které člověk získá z dědictví, jsou od daně osvobozeny. Nejvýhodnější je tato situace právě pro ty osoby, které dědí po vzdálených příbuzných nebo přátelích. Ti již nemusí platit dvacetiprocentní daň ani se na ně nevztahuje jiná daňová povinnost z příjmu z dědictví vyplývající. Stejný režim platí pro novinku zavedenou novým občanským zákoníkem, kterou jsou odkazy. Příjmy z dědictví a odkazu upravuje ustanovení § 4a zákona o dani z příjmů, který stanoví právě to, že tyto příjmy jsou osvobozeny. Osvobození se týká i všech právnických osob. Dříve toto platilo pouze pro neziskové organizace. Tyto příjmy není potřeba v daňovém přiznání ani nikde jinde vykazovat. Neznamená to však, že dědicové nebudou muset za dědictví zaplatit ani korunu. Stále totiž zůstává v platnosti nutnost platby notáři jako soudnímu komisaři. Dle nezměněných pravidel mu náleží odměna za úkony provedené v dědickém řízení, případně za další výdaje spojené s přípravou podkladů pro rozhodnutí soudu. Tuto odměnu hradí právě dědic, případně je rozdělena mezi jednotlivé dědice, a její výše se určí z ceny movitého i nemovitého majetku, který je předmětem dědictví a který je v rámci dědického řízení znalecky ohodnocen. Ohledně nutnosti platit tuto odměnu notáři se v dohledné době žádné změny nechystají.
Dary se daní jen výjimečně, avšak vyšší sazbou
Stejně jako dědická daň i daň darovací formálně již neexistuje a relevantní případy stejně jako v případě příjmů nabytých děděním či odkazem spadají pod rámec daně z příjmů, konkrétně pod ostatní příjmy upravené v ustanovení § 10. Bohužel však na rozdíl od příjmů z dědictví neplatí, že všechny příjmy z darů jsou od daně osvobozeny. Zákon stanoví, že daň z příjmů se z darů neplatí, jsou-li tyto dary získány příležitostně a pokud jejich hodnota nedosáhne 15 000 Kč bez ohledu na to, kdo je dárcem. Pro dary vyšší hodnoty pak zákon taxativně stanoví okruh osob, od nichž dar rovněž dani nepodléhá. Jedná se o příbuzné v přímé řadě, tedy rodiče, prarodiče, děti a vnuky a ve vedlejší řadě sourozence, tety a strýce, synovce a neteře manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů. Nad tento příbuzenský okruh jsou od daně osvobozeny dary od osob, se kterými žil obdarovaný před přijetím daru nejméně rok ve společné domácnosti. Takovéto příjmy z darů rovněž není povinnost, stejně jako u příjmů z dědictví, nikde uvádět.
Pokud však dar nespadá pod žádnou ze zákonných výjimek, situace je ve většině případů pro obdarovaného horší nežli za existence darovací daně. Dříve proměnlivá sazba podle hodnoty daru se totiž vzhledem k zařazení do ostatních příjmů jako bezhotovostní příjmy ustálila na hodnotě sazby daně z příjmů – tedy 15 %, pro běžné dary v hodnotě do milionu korun bude tak sazba někdy i více než dvojnásobná. Pozor si obdarovaný musí dát na dvě věci. Tou první je, že u neosvobozených nepeněžitých darů – jako jsou například automobily či nemovitosti – se daň vypočítává z odhadní ceny, kterou je nejprve potřeba nechat znalcem vypracovat. Druhou věcí, která si zaslouží pozornost, je darování věcí, které jsou v podílovém spoluvlastnictví. Kupříkladu je-li darem nemovitost ve společném jmění manželů – strýce a tety obdarovaného, kde každý vlastní ideální polovinu nemovitosti. Zde je důležité si uvědomit, že pouze jeden z těchto manželů je pokrevním příbuzným obdarovaného, a tedy jen polovina daru bude od daně osvobozena. Z té druhé musí obdarovaný zaplatit 15 % opět z odhadní ceny. Pozitivní změnou je, že se díky zařazení do daně z příjmů nemusí každý dar vykazovat a přiznávat zvlášť, ale děje se tak úhrnně jednou ročně v daňovém přiznání k dani z příjmů.
Závěrem
Zrušení dílčích daní a jejich podřazení pod rámec daně jedné nepochybně přispělo k přehlednosti a větší ucelenosti českého daňového prostředí. Vzhledem k tomu, že vše se nyní řeší jedním přiznáním, ubylo i administrativy. V oblasti dědictví bylo zrušení daně a následné daňové osvobození relevantních příjmů nepochybně pro všechny pozitivním krokem. U daně darovací pak změnu nejspíš neocení ti, kteří budou muset nově odvádět státu vyšší daň, než tomu bylo do roku 2014.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.




