Zrušené daně dědická a darovací – opravdu se nemusí nic platit?
Již od roku 2014 neexistují v našem právním řádu daň dědická a daň darovací. Neznamená to však, že od této doby vše, co dříve pod režim těchto daní spadalo, není zatíženo daňovou povinností. V mnoha případech lidé dodnes tápou, zda z konkrétní situace, ve které se ocitnou, musí něco státu odvádět. Nejasnosti se pokusíme vysvětlit v tomto článku.
Za dědictví se platí jen notáři
V případě dědictví je situace poměrně jednoznačná. Nově veškeré příjmy, které člověk získá z dědictví, jsou od daně osvobozeny. Nejvýhodnější je tato situace právě pro ty osoby, které dědí po vzdálených příbuzných nebo přátelích. Ti již nemusí platit dvacetiprocentní daň ani se na ně nevztahuje jiná daňová povinnost z příjmu z dědictví vyplývající. Stejný režim platí pro novinku zavedenou novým občanským zákoníkem, kterou jsou odkazy. Příjmy z dědictví a odkazu upravuje ustanovení § 4a zákona o dani z příjmů, který stanoví právě to, že tyto příjmy jsou osvobozeny. Osvobození se týká i všech právnických osob. Dříve toto platilo pouze pro neziskové organizace. Tyto příjmy není potřeba v daňovém přiznání ani nikde jinde vykazovat. Neznamená to však, že dědicové nebudou muset za dědictví zaplatit ani korunu. Stále totiž zůstává v platnosti nutnost platby notáři jako soudnímu komisaři. Dle nezměněných pravidel mu náleží odměna za úkony provedené v dědickém řízení, případně za další výdaje spojené s přípravou podkladů pro rozhodnutí soudu. Tuto odměnu hradí právě dědic, případně je rozdělena mezi jednotlivé dědice, a její výše se určí z ceny movitého i nemovitého majetku, který je předmětem dědictví a který je v rámci dědického řízení znalecky ohodnocen. Ohledně nutnosti platit tuto odměnu notáři se v dohledné době žádné změny nechystají.
Dary se daní jen výjimečně, avšak vyšší sazbou
Stejně jako dědická daň i daň darovací formálně již neexistuje a relevantní případy stejně jako v případě příjmů nabytých děděním či odkazem spadají pod rámec daně z příjmů, konkrétně pod ostatní příjmy upravené v ustanovení § 10. Bohužel však na rozdíl od příjmů z dědictví neplatí, že všechny příjmy z darů jsou od daně osvobozeny. Zákon stanoví, že daň z příjmů se z darů neplatí, jsou-li tyto dary získány příležitostně a pokud jejich hodnota nedosáhne 15 000 Kč bez ohledu na to, kdo je dárcem. Pro dary vyšší hodnoty pak zákon taxativně stanoví okruh osob, od nichž dar rovněž dani nepodléhá. Jedná se o příbuzné v přímé řadě, tedy rodiče, prarodiče, děti a vnuky a ve vedlejší řadě sourozence, tety a strýce, synovce a neteře manžela, manžela dítěte, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů. Nad tento příbuzenský okruh jsou od daně osvobozeny dary od osob, se kterými žil obdarovaný před přijetím daru nejméně rok ve společné domácnosti. Takovéto příjmy z darů rovněž není povinnost, stejně jako u příjmů z dědictví, nikde uvádět.
Pokud však dar nespadá pod žádnou ze zákonných výjimek, situace je ve většině případů pro obdarovaného horší nežli za existence darovací daně. Dříve proměnlivá sazba podle hodnoty daru se totiž vzhledem k zařazení do ostatních příjmů jako bezhotovostní příjmy ustálila na hodnotě sazby daně z příjmů – tedy 15 %, pro běžné dary v hodnotě do milionu korun bude tak sazba někdy i více než dvojnásobná. Pozor si obdarovaný musí dát na dvě věci. Tou první je, že u neosvobozených nepeněžitých darů – jako jsou například automobily či nemovitosti – se daň vypočítává z odhadní ceny, kterou je nejprve potřeba nechat znalcem vypracovat. Druhou věcí, která si zaslouží pozornost, je darování věcí, které jsou v podílovém spoluvlastnictví. Kupříkladu je-li darem nemovitost ve společném jmění manželů – strýce a tety obdarovaného, kde každý vlastní ideální polovinu nemovitosti. Zde je důležité si uvědomit, že pouze jeden z těchto manželů je pokrevním příbuzným obdarovaného, a tedy jen polovina daru bude od daně osvobozena. Z té druhé musí obdarovaný zaplatit 15 % opět z odhadní ceny. Pozitivní změnou je, že se díky zařazení do daně z příjmů nemusí každý dar vykazovat a přiznávat zvlášť, ale děje se tak úhrnně jednou ročně v daňovém přiznání k dani z příjmů.
Závěrem
Zrušení dílčích daní a jejich podřazení pod rámec daně jedné nepochybně přispělo k přehlednosti a větší ucelenosti českého daňového prostředí. Vzhledem k tomu, že vše se nyní řeší jedním přiznáním, ubylo i administrativy. V oblasti dědictví bylo zrušení daně a následné daňové osvobození relevantních příjmů nepochybně pro všechny pozitivním krokem. U daně darovací pak změnu nejspíš neocení ti, kteří budou muset nově odvádět státu vyšší daň, než tomu bylo do roku 2014.
Další články
Odstoupení na tlačítko
Představujeme nový § 1830a občanského zákoníku, který ukládá všem e-shopům zavést novou funkci.
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.



