Dobrý hospodář
Pojem "Dobrý hospodář" je zakomponován v obchodním zákoníku a v podstatě znamená, že je to osoba, která má na starosti řádné hospodaření a proto hospodaří správně, ve prospěch subjektu, který řídí a rozhoduje o něm. Ukazuje se, že někteří hospodáři jsou dobří především pro svůj prospěch a tak se nové předpisy k tomu staví poněkud přísněji.
JAK SE HOSPODAŘÍ?
Zkušenosti ukazují, že tím, že vstupují do odpovědných funkcí nezkušení a nepřipravení lidé, což jim pravidla pro živnostenské podnikání umožňují, máme tu vedle úspěšných a ostřílených podnikatelů i osoby, které mají veliké mezery ve znalostech zákonů, které musejí respektovat, ale i osoby, které ani netuší, že nějaká pravidla existují a takoví lidé nesou označení “bílý kůň” a ani to je nijak nevzrušuje.
Tento stav generuje vznik mnoha problémů, které se odrážejí v celém podnikatelském prostředí. Počínaje špatnou platební morálkou, přes pochybení v bezpečnosti práce, až po chyby v účetnictví a podvody v daních za účelem dosažení minimálního zdanění.
Neplacení daně je současným hitem mnoha podnikajících subjektů a omlouvá se to odkazováním na chyby a pochybení v nejvyšších místech. Neplacení daně je větším hrdinstvím, než zaplacení přiměřené výše na podporu těch, co jsou na produktivních lidech závislí. V tom všem chybí tvář dobrého hospodáře, který si je vědom souvislostí a svůj úsek řídí s plnou odpovědností a vědomím, že je součástí celku, který vytváří obraz země.
SOUBOR POCHYBENÍ
Pokud by bylo možno definovat, kde a jak došlo k pochybení tak lze tuto širokou oblast začít popisovat z kterékoliv strany a vždy vznikne soubor viditelných chyb. Pro zjednodušení lze zcela pragmaticky konstatovat:
- chybná výchova k odpovědnosti, pracovitosti a soudržnosti se svým okolím
- nedostatečná výuka, která nepřipraví absolventy škol do praxe a ti se pak stávají překážkou
- nejasné, komplikované a protichůdné předpisy, které neumožňují strategicky plánovat
- nedůsledná vymahatelnost práva, protichůdné judikáty, kde nelze logicky předvídat výsledek
- neschopnost manažerů důsledně řídit pracovní výkon ve svěřené oblasti, kterou řídí a časté jejich úmyslné prohřešky bez nebezpečí potrestání
- vypěstovaná nedůvěra v obyvatelstvu, kde nepodnikající a podnikající stojí na opačné straně barikády a jeví se sobě jako třídní nepřátelé.
Jistě by bylo možno definovat řadu dalších pochybení, ale z uvedeného vyplývá skutečnost, že společnosti dobré hospodaření chybí ve všech jejích součástech.
ODPOVĚDNOST DOBRÉHO HOSPODAŘENÍ
Nelze sepsat pravidla pro dobré hospodaření. To vychází jednak z výchovy a jednak i z možností pro výběr správné cesty. Ten, kdo není dostatečně morálně připraven hospodařit na majetku s tím, aby tento majetek ochraňoval a rozšiřoval, nemůže se stát dobrým hospodářem tím, že se mu sepíší nová pravidla. Proto Nový občanský zákoník dává hodně prostoru k tomu, aby se situace vyvinula správným směrem díky správnému chápání. Otázkou však zůstává, zda jsou k tomu lidé připraveni a zda budou schopni přejít z navyklého způsobu života svázaného dokumenty, které se vytvářejí především pro úspěch v případném soudním sporu na efektivní hospodaření, kde se obchod uzavírá rukoudáním a kde se spoléhá na to, že hospodář je ve svém postavení proto, aby svému úkolu obětoval své schopnosti i čas ve prospěch celku a nikoliv ve prospěch svůj.
ARBITRÁŽE
Možná, že dojde k nepochopení toho, co je očekáváno a společnost se bude muset znova svázat předpisy a normami, kde bude přesně popsáno, kdo, kdy, kde a jak musí učinit úkon, aby obhájil své rozhodnutí a jeho správnost. Pak se ale nikdy nedostaneme k tomu, abychom dokázali firmy vést k jejich rozvoji a prospěchu. Pak bude pokračovat stávající stav, kdy řada firem se rozpadá s koncem svého jednatele a není schopna přejít plynule do rukou nastupující generace, která k převzetí rozjeté firmy nemá potřebné znalosti ani výchovu. Obvykle je to proto, že na to nebyl čas.
Spory a nejasnosti opět uchopí do rukou třetí strana arbitrů, jejíž cílem bude získávat prospěch ze sporů jiných a z z různých úhlů pohledů na stejnou věc. Takový stav by pak dobré hospodáře nepotřeboval a byla by to škoda, která by se napravovala po generace.
Předpokládá se, že pokud hospodář nebude dobrým hospodářem, že za takové jednání ponese odpovědnost a proto by si měl již nyní každý zvážit, zda takovou odpovědnost unese a zda je ochoten odpovědnost nést i případnými důsledky.
Další články
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?
Zásahy do rodičovské odpovědnosti
V návaznosti na novelu rodinného práva počínaje 1. 1. 2026 nabyla většího významu úprava zásahů do rodičovské odpovědnosti. V tomto článku popisuji jednotlivé typy zásahů do rodičovské odpovědnosti a jak soudy přistupují k rozhodování o tom, ke kterému přistoupit.
Výlučný majetek a společné jmění manželů: komu patří nájemné, dividendy a zisk z podnikání?
V praxi se poměrně často setkáváme s manželi, z nichž jeden vstupuje do manželství s významnějším majetkem. Může jít o investiční nemovitosti, obchodní podíl v rodinné společnosti, portfolio cenných papírů nebo společnost, kterou vybudoval ještě před uzavřením manželství. Obdobná situace nastává, pokud jeden z manželů významnější majetek za trvání manželství zdědí nebo obdrží darem.
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.



