Daňové novinky 2015 pro všechny Zdroj: Vladimíra Přikrylová, SAY Action

Daňové novinky 2015 pro všechny

Pojďme se podívat do oblasti, která spadá do práva veřejného a pro řadu lidí je tedy značně problematická. Daně jsou nepříjemné, přístup k daňové problematice je složitý, ale co se dá dělat. Daně a stát patří k sobě už od počátku, a my se musíme s touto problematikou nějak poprat.

Prof. JUDr. Hana Marková  CSc.

Prof. JUDr. Hana Marková, CSc.

Katedra finančního práva a finanční vědy Právnické fakulty UK v Praze

Prof. JUDr. Hana Marková, CSc.

Katedra finančního práva a finanční vědy Právnické fakulty UK v Praze

Daňové zákony v sevření novelizací

Spočítala jsem novely zákona o daních z příjmů, a dostala jsem se k číslu 140. Zákon platí již od roku 1992, a když si to rozpočtete, vychází přibližně 6 novel ročně. To je strašné číslo. Stabilita právní úpravy není dobrá, daňové zákony se mění příliš často. A není tomu jinak ani pro rok 2015 - i pro tento rok byla přijata celá řada nových ustanovení.

Co můžeme považovat za určitou výhodu je, že pro již minulý rok byla zredukována daňová soustava o dvě daně, neboť byla zrušena daň dědická a daň darovací. Nebyly však zrušeny bez jakékoliv náhrady -  v určité podobě se přesunuly do zákona o daních z příjmů -  a i o tom bude můj příspěvek. Jediný zákon, byť vlastně není přímo označením zákonem, který zatím neprošel novelizací, je zákonné opatření Senátu, které zavedlo daň z nabytí nemovitých věcí.

V závěru příspěvku se zmíním o tom, jak se nám daňová soustava může rozšířit o další povinnosti, ale to si nechám až na konec.

Zdanění příjmů

Převážnou část příspěvku chci věnovat problematice zdanění příjmu fyzických osob, protože se dotýká prakticky každého z nás. První informací, která je spojena se zákonem o daních z příjmů, je, že na konci loňského roku, zákonem č. 267/2014 Sb., byly přijaty změny pro rok 2015. Ale aby to nebylo jednoduché, ne všechny změny měly účinnost až od ledna 2015 - některé změny nastaly již k 31. prosinci 2014. Musíme tedy sledovat, co platí už od konce loňského roku, či co bylo vlastně přijato s účinností od 1. ledna.

Dalším problémem, který s tím souvisí, je fakt, že už v roce 2011 byl přijat zákon č. 458/2011 Sb., který si s účinností poněkud pohrál – část ustanovení nabyla účinnosti od 1. ledna 2012, část od 1. dubna 2012, část od 1. ledna 2013 a část od 1. ledna 2014. Měli jsme tedy čtyři různé účinnosti částí zákona a se změnou vlády došlo k další změně. Změnil se přístup k tomu, co tento zákon měl řešit zejména - a to problematiku jednoho inkasního místa. Došlo tak k tomu, že se na konci roku 2014 zrušilo ustanovení o jednom inkasním místě, ale nemohl se rušit zákon jako celek, neboť u některých ustanovení již účinnost nastala. To znamená, že zákon, který významně zasáhl do zákona o daních z příjmů i do daňového řádu, prošel specifickým procesem změn a já osobně se nedomnívám, že by takový přístup byl ideálním řešením.

Nyní se dostávám již k předem avizovanému – zrušení daně dědické a daně darovací. Problematika těchto dvou daní byla zapracována do zákona o daních z příjmů. Úvahy o takovém řešení tu byly již od 90-tých let. V novém pojetí zůstalo zachováno osvobození těch, kteří nabývají majetek děděním nebo i z odkazu. Zákonodárce tak vyšel vstříc tomu, aby ten, kdo zdědí majetek, nemusel platit ještě nějakou daň. Ta změna se promítla do zákona o daních z příjmů tak, že se za ustanovení § 4, kde je upraveno osvobození od daně, zařadilo ustanovení § 4a, ve kterém je taxativní výčet osvobozených druhů příjmu nejenom z dědictví, ale i z darování. Ale v případě darování je situace trochu složitější než u dědictví, protože na jedné straně se dary osvobozují, ale zároveň je zde výčet toho, které dary se osvobozují – což znamená, že některé dary v tomto režimu nejsou. Pokud například někdo získá majetkový prospěch, který byl upraven již v zákoně o dani darovací, bude i dnes od daně osvobozen, ale jsou zde již podmínky. To znamená, že když někdo někomu půjčí, pronajme byt, pronajme na nějakou dobu bezúplatně auto, tak se osvobození vztahuje jedině na výši přepočtených příjmů do částky 100 000 Kč. Pokud někdo pronajme byt někomu bezplatně na rok, spočítá se průměrné nájemné, které se v místě platí a přesáhne-li toto částku 100 000 Kč, tak vlastně i osoby, které by jinak takový majetkový prospěch měly osvobozený od daně, v tomto případě jej již osvobozený nemají.

Pokud někdo něco dostane, má se to objevit jako příjem v daňovém přiznání? A co když to tam poplatníci neuvedou?

Od letošního roku se přístup k těmto příjmům zčásti změnil. Do zákona se doplnila - v rámci společných ustanovení v závěru zákona - ustanovení týkající se přístupu k uvedeným příjmům. Pokud příjem v podobě daru přesáhne částku 5 mil. korun, je osvobození vázáno na oznámení správci daně. To znamená, že pokud správce daně nemůže zjistit z nějakého rejstříku, ke kterému má přístup, takový dar, předpokládá se, že dotyčný subjekt takový majetek uvede v daňovém přiznání k dani z příjmu. Jsou tady tři možné režimy.

Buď poplatník v oznámení dobrovolně uvede, že má tento osvobozený příjem, situace se zhojí tím, že jej má v daňovém přiznání. Když to poplatník neudělá, osvobozený příjem včas neoznámí, ale oznámí jej dobrovolně dodatečně, zaplatí sankci ve výši 0,1 %. Pokud ovšem poplatník čeká na výzvu správce daně, zaplatí pokutu ve výši 10 %. Poslední případ má postihovat nejzávažnější případy, prohřešky, kdy je poplatník vyzván správcem daně k uvedení příjmů, avšak oznámení neučiní ani v náhradní lhůtě a správce daně zjistí takový příjem, pokutuje poplatníka částkou 15 %, tedy ve stejné výši jako je zdanění příjmu fyzické osoby zdaněné v rámci daně z příjmu fyzických osob. Výsledná pokuta však neznamená zdanění osvobozeného příjmu, ale je to pokuta – tj. příslušenství daně – kdy se při správě postupuje dle daňového řádu. Správce daně má také možnost uvážit prominutí této sankce. Povinnost poplatníka uvést seznam osvobozených příjmů, které překračují hranici 5 mil. korun, se bude uplatňovat až za rok 2015, tedy v daňovém tvrzení, které se podává k 1. dubnu 2016. Daňový poradce, či advokát by měli svého klienta na tuto skutečnost upozornit.

Superhrubá mzda, výdajové paušály, nezdanitelné částky a odčitatelné položky od základu daně

Dá se říct, že část věnovaná zdaňování příjmu ze závislé činnosti, zůstala beze změn. Diskutuje se o budoucnosti takzvané superhrubé mzdy. Doposud se novelizační návrh v tomto směru neobjevil, a zda tomu tak bude v příštích letech, zatím nevíme. Podle již zrušené části zákona o jednom inkasním místě, měl mít zaměstnanec určitý zaměstnanecký paušál, který by se odečítal od jeho příjmu a dostal by se na pozici trochu lepší, než má dnes. Okruh příjmů, které jsou osvobozeny od daně z příjmů u zaměstnanců, či nejsou předmětem daně, je sice široký, ale v konečném důsledku neumožňuje samotnému zaměstnanci ovlivnit to, jak velký základ daně bude mít.

Druhou skupinou zdanitelných příjmů jsou příjmy, které souvisejí s podnikáním. Hojně diskutovanou otázkou byla otázka výdajových paušálů, které novela zákona zastropovala a stanovila nejenom výši procent, které je možné odečítat od daňových příjmů osobám, které mají příjmy ze samostatné činnosti, ale zároveň stanovila limity, do jaké výše příjmů je uplatnění paušálů možné. Podnikatelé mohou uplatňovat výdajové paušály, tedy odečíst od 30 do 80 % dle vykonávané činnosti, ale každá skupina má svůj limit, do kterého takto může postupovat. Přesáhne-li daňový základ tento limit (např. jde-li o advokáty, daňové poradce, apod., mohou uplatnit paušál 40 %, do limitu 800.000 Kč), nemůže subjekt již paušální odpočet výdajů uplatnit.

U ostatních typů příjmů, ať jsou to příjmy z kapitálového majetku nebo z nájmu, změny zákona ve velkém rozsahu nenastaly.

Změny však nastaly v § 15§ 34 – tj. v částech zákona, kde je upravena možnost snížit daňový základ. V ustanovení § 15 se měnily podmínky pro uplatnění částek, které se dají odečíst v souvislosti s životním pojištěním. Došlo k tomu, že jsou přesně definovány podmínky, za kterých si může poplatník odečíst 12 000 Kč ročně od daňového základu. V momentě, kdy však podmínky poruší nebo nesplní všechny, které jsou v odstavci 6 uvedeny, není možné uvedenou částku od základu daně odečíst. Text § 15 odst. 6 je dnes mnohem podrobnější a přísnější, než tomu bylo dřív.

V ustanovení § 15 zákona lze nalézt i odpočet darů, které poplatník poskytuje na vymezené účely a které si může ve stanovené výši odečíst od svého daňového základu. Poskytne-li bezúplatné plnění manžel nebo poskytnou-li jej manželé, kteří mají společné jmění manželů, může odpočet uplatnit buď jeden, nebo si jej mohou v poměrné části uplatnit oba.

Proč jsem zde uvedla i ustanovení § 34? V něm jsou obsaženy odčitatelné položky od základu daně, které se týkají zejména podnikatelských subjektů.  Je dobré si uvědomit, že se okruh těchto položek rozšířil zejména o uplatnění výdajů na vzdělávání, na výzkum apod., kdy se podpory těchto oblastí mohou promítnout do daňového základu.

Slevy na dani

Od ustanovení § 15 a § 34, které snižují daňový základ, je třeba odlišit slevy na dani. Z daňového základu se vypočítá daň, a teprve od vypočítané daně se odečítají slevy na dani, které znamenají docela výrazné snížení daňové povinnosti. Pro ty, kteří mají děti předškolního věku, je významné zavedení takzvaného „školkovného“. Ustanovení § 35bb umožňuje odečítat - a umožňuje to již od minulého roku - zaplacené školkovné, tedy částku za umístění dětí do předškolních zařízení - limitem je výše minimální mzdy.

Zvýšily se slevy na druhé a třetí dítě. Na první dítě je sleva na dani ve stejné výši jako dosud tj. 13.404 Kč, na druhé 15.804 Kč a na třetí a další 17.004 Kč. Tyto slevy představují podporu poplatníků, kteří mají děti, nebo kteří je vyživují, pokud tuto slevu uplatní.

Od dětí k důchodcům. U důchodců byla médii zejména prezentovaná a Ústavním soudem řešená otázka slev důchodců. Šlo o to, že důchodci neměli možnost odečítat stejnou slevu od daně, jako ostatní poplatníci daně z příjmu fyzických osob. Tato možnost se vyřešila a důchodci mohou slevu nadále uplatňovat stejně jako ostatní poplatníci.

Je zde ovšem ještě jeden problém, který zatím není předmětem diskusí, ale zřejmě bude. Jde o situaci důchodců, kteří mají vyšší důchody a zároveň mají i jiné příjmy než jsou důchody. Letos mohou být tyto osoby ještě klidné, protože díky přechodným ustanovením zákona, se pro ně stanovené pravidlo o sčítání příjmů a důchodů, neuplatní. Od příštího roku, tedy roku 2016, už by příjmy z důchodů, které by přesahovaly stanovenou výši, a vedle kterých by důchodce měl další zdanitelné příjmy, společně s kterými by se dostal jeho celkový příjem přes hranici stanovenou v zákoně (ustanovení § 4 odst. 1 a odst. 3), musel by příjemce všechny své příjmy sečíst a zdanit. V současnosti zatím starobní důchody, ani jiné typy důchodů, zdaněny nejsou, ale ve zmíněném případě by se tato možnost rýsovala. Zdanění důchodců by tak mohlo být opět předmětem jednání Ústavního soudu.

Závěrem

Závěrem představím některé změny, které se chystají v budoucím období či které se již staly součástí právního řádu či mají podobu návrhů zákonů.

Byl přijat zákon, který se označuje jako Lex FATCA. Jde o zákon o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní. Finanční instituce shromažďují informace o finančních účtech daňových rezidentů USA, tedy i těch, kteří se narodili v USA, a tyto informace zpracovává Generální finanční ředitelství. Je zde předpoklad vzájemné informovanosti, americká strana by měla poskytovat informace české straně a česká americké. Jde o zákon č. 330/2014 Sb., nyní se čeká, jak se povede jeho realizace.

Projednávají se otázky zdanění hazardu, tj. zdanění provozovatelů hazardních her včetně zdanění výherců z těchto hazardních her. Jakou podobu zákon bude mít? Hovoří se o dani z hazardu, což by znamenalo rozšíření daňové soustavy. Dále se připravuje zákon o prokazování původu majetku, který má mít i souvislost s novelou trestního zákoníku, kdy trestný čin krácení daně by měl být v budoucnu trestný i ve stádiu přípravy. Má se zavést elektronická evidence tržeb, existuje věcný záměr zákona o oceňování majetku, chystají se i další změny daňových zákonů. Jak je vidět, je daňová sféra oblastí, která znamená neustálé změny, a my je můžeme očekávat nejenom během letošního roku, ale i v letech dalších.


Kongres Právní prostor 2015

Ve dnech 21. a 22. dubna 2015 se v Seči u Chrudimi konal již 5. ročník odborného kongresu Právní prostor. Záštitu nad letošním ročníkem převzali Ministerstvo spravedlnosti ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Soudcovská unie ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR

Více informací o kongresu naleznete na http://www.kongrespravniprostor.cz/    

kongres daně právní prostor 2015

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články