Občanské právo

V první části článku jsem nastínila, jak je to v současnosti s porovnáváním subjektivní a objektivní stránky při určování výživného na nezletilé děti. Ve druhé části bych se proto ráda věnovala metodám, na základě kterých je vůbec možné výživné stanovit.

Odkaz sám o sobě není dědickým titulem, jak je tomu třeba u dědické smlouvy nebo závěti. Jedná se o institut, kterým zůstavitel v pořízení pro případ smrti nařídí určité osobě, aby odkazovníkovi vydala předmět odkazu, přičemž odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit. Právní úprava odkazu je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Pojďme si konkrétněji přiblížit některá důležitá specifika tohoto staronového institutu, který byl do českého právního řádu navrácen teprve před pár lety.

Úkol opatrovnického úseku soudu v rozhodování o určení výživného na nezletilé děti není snadný. Soudce musí v poměrně krátké době zvážit tzv. blaho dítěte a možnosti, schopnosti a majetkové poměry rodičů. Z těchto základních parametrů musí vyjít částka, která bude jedním z rodičů placena druhému, popřípadě kterou si budou hradit navzájem.

Výstavbový projekt, coby proces přeměny myšlenky dané investičním záměrem v provozuschopnou stavbu, je složitý soubor dílčích procesů podléhající množství rozmanitých faktorů, nebezpečí a rizikům, do kterého je zapojeno množství účastníků plnících rozličné úlohy.

O změně smluvní pokuty plynoucí ze smlouvy uzavřené na předmět plnění veřejné zakázky je nutno uvažovat jako o podstatné změně smlouvy ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek[1]. Je však ale také potřeba blíže specifikovat, co vše je nutno považovat za změnu smluvní pokuty, resp. změnu smlouvy, ve smyslu uvedeného zákona.

Právo nezbytné cesty upraveno v § 1029 a násl. občanského zákoníku[1] je zažitým institutem, který se v české právní praxi používá již léta. I přesto se střetáváme s nevyřešenými otázkami, které doprovázejí využívání tohoto institutu. Každý případ je specifický, založený na jedinečných okolnostech, které mohou v konečném důsledku vyvolat řadu otázek.

V tomto článku se pokusíme nalézt řešení, které by minimalizovalo dopady dluhů jednoho z manželů, se kterými do manželství vstupuje. Cílem bude co největší ochrana druhého z manželů, a také případných dětí. Domníváme se, že se nejedná o situaci neobvyklou, druhý z manželů o dluzích často nemusí vědět, i když podle občanského zákoníku si manželé svou majetkovou situaci, včetně pasiv, mají sdělit. Mohou však nastat i případy, kdy druhý z manželů o dluzích sice ví, přesto však chce manželství uzavřít s nadějí, že se situace vyřeší.

Panuje shoda na tom, že rejstřík zástav – ač je registrem věcí a (zástavních) práv k nim (a tedy „seznamem“, jak tento výraz používá občanský zákoník) – nemá povahu veřejného seznamu. Tento závěr plyne nepochybně již z legislativní techniky použité v kodexu. Konkrétně jde o to, že v případech, kdy zákon spojuje určité následky se zápisem nějaké skutečnosti do veřejného seznamu či s jejím výmazem z veřejného seznamu, a hodlá tak stanovit i pro rejstřík zástav, činí tak výslovně.

Vrchní soud v Praze se v usnesení sp. zn. 14 Cmo 409/2017, ze dne 11. 7. 2018 zabýval otázkou, zdali ústav coby jeden z typů právnických osob může mít vzhledem k dikci ust. § 408 o. z., které hovoří o řediteli, toliko jednočlenný statutární orgán či zda je možné, aby měl i kolegiální statutární orgán, popř. více jednočlenných statutárních orgánů.

Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem se řídí řadou zásad, kterými jsou soudy při rozhodování o těchto otázkách vázány. Svou roli hrají i dobré mravy, kdy aplikace této zásady může mít vliv jak na přiznání či nepřiznání nároku na výživné, tak na rozhodování o výši výživného.

Rodiče se svým dětem snaží dopřát vždy to nejlepší. Jde to ale z výživného 5.000 Kč a rodičovského příspěvku, příp. jednoho platu?

Článek se ve stručnosti zabývá otázkou, zda je nezbytné antedatovat dodatek ke smlouvě o dílo, kterým je prodlužována lhůta k plnění, v případě, že takový dodatek je uzavřen až po uplynutí lhůty k plnění.

Sport je pro většinu lidí nedílnou součástí jejich života. Jde o způsob relaxace, zábavy, prostředek zlepšení tělesné formy a zdraví a pro mnohé o životní styl. Jeho stále vzrůstající popularita na amatérské i profesionální úrovni s sebou však přináší i zvýšenou četnost jevů, jež vyžadují pozornost práva. Jedním z těchto jevů jsou i sportovní úrazy a právní odpovědnost za ně.

V  dnešní době narážíme na situaci, kdy vlastník prosperující obchodní společnosti (podnikání) nemá komu předat její řízení. Děti nemají o  převzetí společnosti zájem, anebo nemají dostatečné vzdělání, znalosti či zkušenosti, aby tuto společnost mohly dále úspěšně vést a  spravovat.

Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., označovaný také jako nový občanský zákoník, je v účinnosti již pátým rokem. Vedly se diskuze k různým institutům tohoto nového občanského zákoníku, ale mám za to, že poměrně stranou zájmu zůstala úprava vydržení. Zřejmě je na první pohled vzbuzován dojem, že se nic nového oproti předchozí úpravě v zákoně č. 40/1964 Sb. neudálo, opak je pravdou.

V praxi se lze občas setkat s nesprávným právním názorem o tom, že spolek, který nemá žádný majetek ani dluhy (jmění), může být (toliko na základě této skutečnosti) zrušen a vymazán ze spolkového rejstříku bez likvidace, s tím že není vlastně co „likvidovat“.

Věřitel je vždy v postavení strany, která se poskytnutím dluhu dostává oproti dlužníkovi do slabší pozice. Jaké dává zákon věřitelům možnosti bránit se v případě nevykonatelné pohledávky?

Rostoucí ceny na trhu nemovitých věcí, slušná ekonomická progrese a všeobecné zvyšování mzdového či platového ohodnocení jednotlivých povolání. To vše jsou okolnosti a indikátory, které jednak charakterizují a jednak také provázejí období vhodné k investicím, zejména investicím do nemovitých věcí.

Svým dnešním příspěvkem bych rád drobně přispěl do právnické diskuze tématem, které je stále nové a stále se vyvíjí. Nový občanský zákoník v ustanoveních § 1728 až 1730 zavedl do právního řádu explicitní zakotvení institutu předsmluvní odpovědnosti (culpa in contrahendo).

Jednou z oblastí, jíž se dotkla rekodifikace občanského práva ve formě nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), který vstoupil v účinnost 1. ledna 2014, je dědické právo. A byl to právě nový občanský zákoník, který v oblasti dědického práva do českého právního řádu zavedl instituty dědické smlouvy a odkazu.

Tento článek se zabývá otázkou, zda mezi partnery za trvání jejich vztahu dochází či nedochází k promlčení vzájemných nároků, či nikoli. Pojmem „partneři“ a „partnerství“ je v tomto článku myšlen vztah muže a ženy, kteří spolu žijí a vedou společnou domácnost, aniž by uzavřeli manželství.

Cochemská praxe vznikla v Německu v oblasti Cochem v devadesátých letech minulého století. Jejím cílem je zefektivnit síť spolupracujících subjektů účastnících se na řešení ochrany práv dětí za podpory interdisciplinární spolupráce.

Vymáhání smluvní pokuty v sobě v závislosti na její výši neslo za starého občanského zákoníku riziko, že ji soud v občanskoprávních vztazích shledá neplatnou pro rozpor s dobrými mravy nebo v obchodněprávních vztazích sníží (moderuje).

Souhlasy kam se podíváš. Asi tak by se dala shrnout lavina mailů, které se na nás hrnuly ze všech stran od společností, které více či méně kreativně požadovaly udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů. Tato smršť mimo spousty lidí popudila i Úřad pro ochranu osobních údajů, a proto jsme se rozhodli varovat před jejich nesprávným používáním a více konkretizovat náš článek ze 17. 4. 2018.

Občanský zákoník („OZ") poskytuje menšinovým spoluvlastníkům poměrně široké možnosti soudní ochrany před „nespravedlivým“ rozhodováním většiny, a to v závislosti na tom, o jak významné rozhodnutí se jedná, zda byl menšinový vlastník z rozhodování zcela vyloučen (opominut) nebo zda byl přehlasován.