Občanské právo

Je všeobecně známo, že i český občanský zákoník obsahuje alternativu anglosaských trustů – institut svěřenských fondů. Svěřenský fond dává svému zakladateli významný instrument, díky němuž může upravit správu, uchování a převody svého majetku a zároveň naplnit svůj zájem, aby se vyčleněný majetek udržel v celku a nebyl rozdělen při přechodu na následující generace. Zakladatele, správce či obmyšlené již vzniklých svěřenských fondů musíme nicméně upozornit na některé nové povinnosti, které vstoupily v účinnost k 1. 1. 2018.

Minulý rok jsem měl na kongresu Právní prostor závěrečnou řeč, ve které jsem požádal Ústavní soud, aby zrušil restituční tečku. Ta do dnešního dne zrušena nebyla, ale moje slova byla vyslyšena 18 senátory Parlamentu ČR, kteří dne 14. listopadu 2017 podali návrh na zrušení restituční tečky k Ústavnímu soudu. Tito senátoři se ztotožnili s právním názorem 40 000 restituentů, jejichž restituce do dnešního dne, tedy po více než 27 letech, nebyla vyřízena.

Vydědění je pojem občanského práva, konkrétně z oblasti práva dědického, jímž se rozumí jednostranný projev vůle zůstavitele učiněný v zákonem stanovené formě, kterým zůstavitel vyloučí nepominutelného dědice z jeho práva na povinný díl či jej v tomto právu zkrátí (tedy zmenší objem majetku a práv, která nepominutelnému dědici po smrti zůstavitele připadnou).

Tento článek se věnuje úpravě práva bydlení po zániku manželství. Právo bydlení manžela vzniká v případě, kdy jeden z manželů má výhradní právo k obydlí manželů, zejména v případech, kdy je výlučným vlastníkem předmětného bytu či domu.

Právo na odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění je koncipováno jako kompenzace poškozenému, který utrpěl určitou imateriální újmu. Mohou však tyto náhrady uplatnit také dědicové v případě smrti poškozeného?

Zákoník práce a zákon o zaměstnanosti umožňují, aby agentura práce zprostředkovala pro uživatele pracovní sílu zaměstnance formou jeho zaměstnávání. Advokátka a specialistka na pracovní právo Mgr. Romana Náhlíková Kaletová se však domnívá, že se uvedené předpisy dostatečně nevěnují specifikům agenturního zaměstnávání.

Nejvyšší soud ČR ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu zprovoznil novou databázi soudních rozhodnutí týkajících se náhrady nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění) a nemajetkových nároků pozůstalých při usmrcení osoby blízké.

Mezi manžely nedochází obvykle za trvání vztahu k řešení majetkových otázek, vzájemných pohledávek a dluhů. K tomuto vypořádání přistupují manželé většinou až po zániku jejich vztahu, což je zcela pochopitelné a v mnoha případech i žádoucí. Po zániku manželství je však nutné řešit, zda za jeho trvání nemohlo dojít k promlčení vzájemných nároků a tedy i nemožnosti přiznání těchto nároků v rámci případného soudního řízení při uplatnění námitky promlčení.

Přiznám se, že za mých studijních let byl pro mě slib odškodnění něco jako právní yetti. Čas od času o něm padla zmínka, něco ve smyslu najdete ho v § 725 a násl. ObchZ, k čemu je to dobrý, nevím, ale budu z toho zkoušet, to bylo tak asi všechno. Jestli si danou otázku někdo někdy vylosoval, jářku nevím, ale co vím jistě, je, že slib odškodnění nezmizel, tedy existuje. Je totiž zakotven v novém občanském zákoníku (§ 2890 a násl. OZ). Používá se v praxi vůbec?

Účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jako „Občanský zákoník“) došlo k významné změně ovlivňující vypořádání společného jmění manželů (dále také jako „SJM“). Předchozí právní úprava totiž byla, společně s ustálenou judikaturou, prolomena a aktuálně tak vznikají různé výklady této problematiky.

Do 31. 12. 2013 byl institut nezbytné cesty upraven pouze v jediném § starého občanského zákoníku, tedy zákona č. 40/1964 Sb., a to konkrétně v § 151o odst. 3, který zněl: „Není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek.“

Činnost realitních zprostředkovatelů je pro realitní trh typická a pro mnohé jeho účastníky nepostradatelná. Vzhledem k rozsáhlé a poměrně konstantní judikatuře, která se zprostředkování realitních transakcí věnuje, by se dalo předpokládat, že jsou si realitní zprostředkovatelé vědomi všech právních aspektů své činnosti. Praxe však ukazuje, že tomu tak vždy není.

Ve svém předchozím článku Rodinná domácnost manželů a její ochrana jsem se zabývala obsahem pojmu rodinné domácnosti, jejím trváním a její ochranou. Tento článek na něj přímo navazuje a věnuji se v něm významnému právnímu institutu spojenému s bydlením manželů, a to institutu práva bydlení manžela, které vzniká v případě, kdy jeden z manželů má výhradní právo k obydlí manželů.

Dle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. byla při podání odpůrčí žaloby dle § 42a (odporovatelnost) zavedená praxe taková, že i pokud věřitel neměl vykonatelnou pohledávku, tj. existující exekuční titul, avšak běžel soudní spor o přiznání případné vykonatelnosti pohledávky věřitele, soud řízení, kterým věřitel odporoval zkracujícímu jednání dlužníka, přerušil a čekal do vyřízení věci v soudním řízení, ve kterém šlo o přiznání pohledávky věřitele.

Proč může být nevýhodné smlouvu nepodepsat? Dluhy, které převzal jeden z manželů za trvání manželství bez souhlasu druhého, nejsou zásadně součástí SJM. Jako nejsnazší způsob, jak se tedy vyvarovat potenciální hrozby budoucí exekuce, pokud si chcete vzít zápůjčku, se zdá být jednoduše nechat smlouvu o zápůjčce či úvěru podepsat pouze manžela. Na první pohled snadné řešení Vám ale může přinést více problémů, než byste tušili.

Nejvyšší soud ČR nedávno vyjasnil, v jakém rozsahu lze právnické osobě přičítat vědomost jejích zástupců – jako např. chybějící dobrou víru.

Od 1. 1. 2018 vstoupilo v platnost nové znění úpravy předkupního práva. V českém prostředí se předkupní právo praktikovalo do roku 2013, kdy jej zákonodárci zrušili a nyní přichází s obměnami. Pro spoluvlastníky v rodině přináší výhody, pro ostatní spíše komplikace a zdlouhavou byrokracii.

V první části článku pojednávajícího o výhodách a nevýhodách konkurenční doložky v Občanském zákoníku a Zákoníku práce provedl autor srovnání úprav v oblasti doby trvání ujednání o konkurenční doložce, zabýval se otázkou, kdy vůbec lze sjednat konkurenční doložku a v neposlední řadě byla rozebrána otázka závazku zaměstnance (obchodního zástupce) v ujednání o konkurenční doložce.

Od 1. 1. 2018 vstoupilo v platnost nové znění úpravy předkupního práva. V českém prostředí se předkupní právo praktikovalo do roku 2013, kdy jej zákonodárci zrušili a nyní přichází s obměnami. Pro spoluvlastníky v rodině přináší výhody, pro ostatní spíše komplikace a zdlouhavou byrokracii.

Bývalo takřka notorietou, že smrtí poškozeného zaniká jeho právo na náhradu nemajetkové újmy a jeho dědicové se tohoto práva domáhat nemohou. Obdobně zanikala i povinnost k poskytnutí náhrady nemajetkové újmy smrtí toho, kdo svým protiprávním jednáním tuto újmu způsobil. Již to však neplatí bez výjimky a poškozený může zániku svého práva i odpovídající povinnosti škůdce v některých situacích sám svým aktivním jednáním předejít.

Konkurenční doložky jsou – především potom v pracovních smlouvách – stále hojně užívaným instrumentem. Strany si však mnohdy neuvědomují následky nesprávně právně či zkrátka v daném vztahu nevhodně formulované konkurenční doložky. Příspěvek níže si klade za cíl porovnat institut konkurenční doložky v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jako „Občanský zákoník“) a v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jako „Zákoník práce“), a to především tam, kde v úvahu mezi kontrahenty přichází jak pracovněprávní poměr, tak také poměr občanskoprávní (obchodněprávní).

Rodina a manželství požívá zvláštní právní ochrany, jedním z projevů této zásady je i ochrana rodinné domácnosti. Tento článek se zabývá obsahem pojmu rodinné domácnosti, jejím trváním a její ochranou. Za stěžejní a v praxi významné považuji v této oblasti zejména omezení dispozice s domem či bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost.

Příspěvek se zabývá právem na soukromí a jeho ochranu při poskytování zdravotní péče z pohledu práva veřejného, avšak s ohledem na interdisciplinaritu zdravotnického práva jsou pojednány základní otázky důvěrnosti vztahu pacient–lékař též z hlediska právní úpravy zakotvené v občanském zákoníku.

Činnost realitních zprostředkovatelů není zatím v České republice nijak regulována. To by se však od roku 2019 mohlo konečně změnit.

Od referenda, kterým bylo rozhodnuto o vystoupení Spojeného království z Evropské unie, uběhl rok a půl. V oblasti IP práv unitárního charakteru bude muset dojít k zásadním změnám, na kterých je třeba se v rámci výstupních jednání dohodnout a zajistit, aby práva vlastníků nebo přihlašovatelů těchto práv byla zachována. V tomto článku shrnujeme nejzásadnější body pozičního dokumentu Evropské komise, který se snaží nastínit vhodná řešení nejisté právní situace. Zmiňujeme také další závažné otázky v IP oblasti, které bude nutné v souvislosti s brexitem zodpovědět.