Soudní ochrana menšinového spoluvlastníka před „přehlasováním"
Občanský zákoník („OZ") poskytuje menšinovým spoluvlastníkům poměrně široké možnosti soudní ochrany před „nespravedlivým“ rozhodováním většiny, a to v závislosti na tom, o jak významné rozhodnutí se jedná, zda byl menšinový vlastník z rozhodování zcela vyloučen (opominut) nebo zda byl přehlasován.
Podle § 1129 odst. 1 OZ je k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci (záležitosti tzv. mimořádné správy), zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Spoluvlastník, který byl při rozhodování o záležitosti mimořádné správy přehlasován, může navrhnout, aby o dané záležitosti rozhodl soud.
Podle § 1130 OZ může přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí většiny hrozí těžkou újmou (zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu), navrhnout soudu, aby toto rozhodnutí zrušil.
Text § 1130 OZ nerozlišuje běžnou a mimořádnou správu a až do nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 22 Cdo 192/2017) nebylo zřejmé, ve kterých případech může menšinový vlastník tento typ soudní ochrany využít. Nejvyšší soud nově konstatoval, že možnost menšinového spoluvlastníka domáhat se soudního zrušení rozhodnutí většiny je sice vyhrazena menšinovému spoluvlastníku zásadně jen u rozhodnutí ve věcech mimořádné správy, současně ale dodal, že nelze vyloučit, že v závislosti na konkrétních okolnostech případu (zejména tam, kde stav hrozící těžké újmy bude zcela zřejmý), bude možné soudní ochranu poskytnout i tehdy, půjde-li o rozhodnutí v záležitosti běžné správy.
Situací běžné správy, kdy bude v praxi možné výše uvedený postup využít, bude jen málo a soud bude muset vždy důsledně zvažovat konkrétní okolnosti každého případu. Příkladem, který je obvykle považován za běžnou správu, je nájem. V závislosti na konkrétních parametrech nájmu (např. nestandardně dlouhá doba nájmu, extrémně nízké nájemné či nestandardní možnosti předčasného ukončení nájmu) však může být i rozhodování spoluvlastníků o nájmu posouzeno jako rozhodování v záležitosti mimořádné správy, která si zaslouží ochranu dle § 1130 OZ.
Druhou podmínkou pro rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí většinových spoluvlastníků dle § 1130 OZ je, že přehlasovanému spoluvlastníku hrozí v důsledku rozhodnutí těžká újma. Není-li tato podmínka splněna, nemůže soud podle § 1130 OZ postupovat. To však ještě neznamená, že by soud mohl žalobu menšinového spoluvlastníka bez dalšího zamítnout. Soud musí vždy zjišťovat, zda se nejedná o záležitost mimořádné správy a zjistí-li že ano, měl by přehlasovanému spoluvlastníkovi poskytnout ochranu podle § 1129 odst. 2 OZ. V takovém případě pak může soud rozhodnout jak o zrušení rozhodnutí spoluvlastníků, tak o jeho nahrazení svým vlastním rozhodnutím v dané věci, a to podle tzv. slušného uvážení. Slušné uvážení soudu je přitom kritériem pro rozumné uspořádání právních poměrů spoluvlastníků.
Článek byl publikován v newsletteru Nemovitosti advokátní kanceláře Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.




