Ostatní

Koronavirová epidemie a s ní související opatření, která by měla sloužit ke zpomalení šíření nákazy, s sebou vedle zdravotních dopadů nese pro velkou část společnosti také dopady ekonomické. V návaznosti na aktuální stav jsou proto v posledních dnech projednávána a schvalována mnohá opatření, která by měla alespoň částečně zmírnit ekonomické dopady na společnost.

Advokátka, spisovatelka, vysokoškolská učitelka, moderátorka, komentátorka veřejného dění, bývalá ministryně spravedlnosti - to je jen hrstka z přívlastků JUDr. Daniely Kovářové, která se s námi v následujícím rozhovoru podělí nejen o to, co je jí při psaní inspirací, ale také například o to, jaká její role byla nejtěžší nebo co jí přineslo členství v Mense ČR.

Použití podobizen politiků a jiných prominentů veřejného prostoru v reklamě představuje jednu z otevřených otázek (nejen) soutěžního a reklamního práva. S tím, jak do reklamy stále více a více prorůstají nekomerční sdělení (sociálně-kritická vyjádření, politická karikatura), přesouvá se diskuse na úroveň ochrany svobody (komerčního) projevu.

Lékárníci mají v řetězci osob poskytujících zdravotní péči neodmyslitelné postavení. Je jim svěřena velká škála pravomocí, ale také povinností, kterých v poslední době přibývá. S rostoucím počtem povinností souvisí také zvyšující se riziko vzniku odpovědnosti za případná pochybení.

Interrupce, které jsou v rozporu se svoji podstatou často označovány jako umělá přerušení těhotenství, byly vždy významným etickým a právním problémem. Bez ohledu na existenci více vzájemně vyhrocených přístupů můžeme nicméně v rámci historického vývoje pozorovat spíše tendence k jejich postupné liberalizaci.

Cílem tohoto textu je upozornit na konflikty mezi etickými standardy právní praxe a etickými standardy akademické činnosti, k nimž dochází (či může docházet) v případech, kdy je právní praxe propojována s právní teorií v téže osobě – osobě praktikujícího právního teoretika. Článek popisuje typické příklady těchto konfliktů, zkoumá ekonomické důvody, z nichž k nim dochází, a mapuje četnost případů a organizační formy, v nichž k propojení právní teorie s právní praxí v České republice dochází.

Použití podobizen politiků a jiných prominentů veřejného prostoru v reklamě představuje jednu z otevřených otázek (nejen) soutěžního a reklamního práva. S tím, jak do reklamy stále více a více prorůstají nekomerční sdělení (sociálně-kritická vyjádření, politická karikatura), přesouvá se diskuse na úroveň ochrany svobody (komerčního) projevu.

Mnohým čtenářům se po zhlédnutí názvu tohoto článku vybaví nejmenovaná populární televizní show, nabízející různé druhy setkání odloučených lidí po mnoha letech, a to před zraky diváků ve studiu i u televizních přijímačů. Jak bude popsáno níže, v českém právním systému však „podobná služba“ existuje a poskytuje ji Ministerstvo vnitra, byť bez televizní publicity.

České správní soudy důsledně setrvávají na tříprvkovém testu nezbytnosti místního šetření a v této souvislosti kladou důraz na existenci konkrétních indicií a na faktický průběh místního šetření, jenž musí předchozímu podezření přesně odpovídat. Na druhou stranu, soudy už tolik nelpí na samotném formálním vymezení předmětu řízení, ať už v oznámení o zahájení řízení či v pověření ke kontrole.

V současné epidemiologicky hůře než neutěšené době je patrně snahou každého z nás (či by alespoň mělo být) pokusit se svým chováním minimalizovat riziko šíření onoho dnes už bohužel nikomu neznámého viru. Taková snaha se pak projevuje v takřka každém aspektu našich životů, komunikaci s orgány veřejné správy nevyjímaje. Ta samozřejmě fungovat musí, vir-nevir.

Není pochyb o tom, že přepadová šetření jsou fakticky jediný účinný nástroj Úřadu vedoucí k objasnění (nejen) zakázaných dohod, které jsou mnohdy domlouvány (koordinovány) vysoce konspirativním způsobem. Nutně tak vyvstává otázka, jestli popsané závěry soudů ve věci stavebního kartelu, navazující na vývoj judikatury unijních soudů, neučinil ze šetření na místě bezzubý nástroj a tím výrazně ztížil vynucování soutěžního práva.

Členské státy Evropské unie musí do 17. prosince 2021 transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (tzv. směrnici o whistleblowingu) (dále jen „Směrnice“).

Vzhledem ke skutečnosti, že jeden z autorů je vášnivým chovatelem morčat, jsme nejednou diskutovali problematiku ochrany práv domácích zvířat, přičemž jsme dospěli k zajímavým faktům. Podle ustanovení § 3 písm. e) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon na ochranu zvířat“), se zvířetem v zájmovém chovu rozumí: „…zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených, nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti člověka, nebo zvíře sloužící člověku jako jeho společník.“. Velmi zjednodušeně řečeno jde tedy o definici tzv. „domácích mazlíčků“.

Internet se stal běžnou součástí našich životů. Toto virtuální prostředí má však svá specifika oproti světu reálnému, a proto se pro právo stává částo výzvou, jak toto prostředí korigovat, aby mohlo stále plnit svůj účel a být širokým prostorem pro svobodu projevu a informací, ale zároveň jak účinně nastavit určité mantinely, aby příliš nezasahovalo do práv druhých. Jednou z oblastí práva, na kterou má internet nemalý vliv, je právo autorské.

Doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D., patří mezi čelné odborníky na směnečné právo. Své vědění, nejen ohledně směnek, se rozhodl dále předávat svým studentům a později též celému zbytku světa – prostřednictvím svých youtubových videí. Za Vaši pozornost stojí nejen jeho youtubový kanál, nýbrž i blog, na který vedle článků o právu umisťuje též editorialy Časopisu pro právní vědu a praxi, jehož je šéfredaktorem.

Česká republika se dlouhodobě úspěšně vyhýbala přímé zákonné úpravě problematiky whistleblowingu zejména z důvodu, že na ní nebyla politická ani celospolečenská shoda. [1] V převážné části české společnosti je na whistleblowing pohlíženo jako na něco negativního, a je zaměňován s konotacemi jako je udavač nebo práskač, tedy s pojmy, jenž mají úzkou spojitost s totalitními režimy působícími v minulosti na našem území.

Doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D., patří mezi čelné odborníky na směnečné právo. Své vědění, nejen ohledně směnek, se rozhodl dále předávat svým studentům a později též celému zbytku světa – prostřednictvím svých youtubových videí. Za Vaši pozornost stojí nejen jeho youtubový kanál, nýbrž i blog, na který vedle článků o právu umisťuje též editorialy Časopisu pro právní vědu a praxi, jehož je šéfredaktorem.

Vztah mezi demokratickým politickým systémem, participací občanů na jeho řádném fungování a sociálně ekonomicky citlivou problematikou exekucí je důležitým, ale dlouho opomíjeným tématem společenských věd i jejich výzkumu, a to navzdory své naléhavosti, a především masovému rozšíření exekucí, které se dnes bezprostředně dotýkají více než 800 tisíc občanů České republiky.

Vztah mezi demokratickým politickým systémem, participací občanů na jeho řádném fungování a sociálně ekonomicky citlivou problematikou exekucí je důležitým, ale dlouho opomíjeným tématem společenských věd i jejich výzkumu, a to navzdory své naléhavosti, a především masovému rozšíření exekucí, které se dnes bezprostředně dotýkají více než 800 tisíc občanů České republiky.

Mezi obrovské výhody právní akademie a zejména akademiků nesvázaných kontextem každodenní právní praxe patří nepochybně odstup od utilitárních potřeb a ohledů, které praktikující právníky, i v jejich případných akademických ambicích, více či méně svazují. Nezahlcen minuciózní úpravou a nezbytností zdárně přes její nepřehledné vody doplout ke (klientem, nadřízeným orgánem či odvolací instancí) očekávanému cíli, může se takový akademik zamýšlet nad obecným směrováním či účelem jednotlivých právních institutů, a potažmo zahlédnout, zda k němu příslušná právní úprava či judikatura přispívá, nebo zda se od něj naopak, přes veškeré dobré úmysly, spíše nevzdaluje. Vyučující akademik, zvláště pak učí-li dostatečně zvídavé studenty dostatečně široce koncipovanou materii, je k tomu motivován týden co týden.

Vztah mezi demokratickým politickým systémem, participací občanů na jeho řádném fungování a sociálně ekonomicky citlivou problematikou exekucí je důležitým, ale dlouho opomíjeným tématem společenských věd i jejich výzkumu, a to navzdory své naléhavosti, a především masovému rozšíření exekucí, které se dnes bezprostředně dotýkají více než 800 tisíc občanů České republiky.

Jak je to s právním zajištěním duchovní péče poskytovaným ozbrojeným silám České republiky? Z důvodu příbuznosti, i když jen vzdálené, jsme k uvedenému tématu přiřadili i jinou, poněkud odlišnou kapitolu, a sice o právním zajištění duchovní péče ve prospěch Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru v České republice v rámci posttraumatické intervenční péče ve prospěch jak policistů a hasičů, tak i členů jejich rodin a osob jim blízkých, k níž se řadí také duchovní péče o oběti trestných činů, terorismu a přírodních katastrof, jako jsou požáry a povodně, kterou náboženská společenství poskytují ve spolupráci s uvedenými veřejnými institucemi, tedy s policií a hasiči.

Volby do zastupitelstev krajů a volby do Senátu Parlamentu České republiky, které se budou konat ve dnech 2. a 3. října 2020 (případné druhé kolo voleb do Senátu ve dnech 9. a 10. října 2020) jsou letos poznamenány epidemií koronaviru opět nabývající na síle.

Další z přednášejících říjnové konference je Tereza Bojanovová - vedoucí oddělení správy datových skladů, Proconom a.s., Česko. „Největší výzva je pro mne, aby muži pochopili ženský pohled na věc a brali ho vážně.“ Jaké inovace očekává v oboru stavebnictví i o dalších výzvách, které pro ni působení v oboru představuje, čtěte dále v rozhovoru.

Legitimita práva je již dekády ba staletí diskutovaným fenoménem. Nicméně právní odborníci se prozatím věnovali spíše disputacím týkajícím se rozmanitých zdrojů této legitimity, tj. argumentů, jejichž prostřednictvím lze právo ospravedlnit, a nikoli samotné podstatě a obsahu legitimity práva. Proto tento příspěvek nahlíží na pojem legitimity práva odlišným úhlem pohledu, neboť namísto otázky, jak lze právo ospravedlnit, předkládá otázku jinou, totiž, v čem přesně legitimita práva v podmínkách demokratické společnosti spočívá a jak ji lze empiricky měřit.