Ostatní

Holič má břitvu, fotbalista kopačky, hasič hadici… Co je nástrojem právníka? Ano, je to jazyk, jímž by každý úspěšný právník měl umět vládnout. Zároveň lze říci, že většina výstupů právníkovy práce má písemnou podobu, proto se v následujícím rozhovoru o právním psaní zaměřujeme na otázky, které jsou navýsost praktické.

Rybář má prut, myslivec flintu, traktorista traktor… Co je nástrojem právníka? Ano, je to jazyk, jímž by každý úspěšný právník měl umět vládnout. Zároveň lze říci, že většina výstupů právníkovy práce má písemnou podobu, proto se v následujícím rozhovoru zaměříme na otázky navýsost praktické. V čem právníci při používání svého nástroje nejčastěji chybují?

V minulém díle minisérie článků zaměřených na odpovědnostní vztahy při výkonu farmaceutického povolání jsme si společně přiblížili postavení lékárníků vůči profesní komoře, tedy vůči České lékárnické komoře, a to z pohledu tzv. disciplinární odpovědnosti. V dnešním příspěvku se pokusíme přiblížit odpovědnost občanskoprávní.

Změna krajiny lidskou činností z mozaiky do rozlehlých lánů, využívání chemických postřiků a nešetrná transformace vede k postupnému zániku její biologické rozmanitosti a k postupnému úhynu nejen ohrožených, ale i běžně se vyskytujících populací živočichů.

Řezník má nůž, zedník cihly či dláto, rozhodčí píšťalku… Co je nástrojem právníka? Ano, je to jazyk, jímž by každý úspěšný právník měl umět vládnout. Zároveň lze říci, že většina výstupů právníkovy práce má písemnou podobu, proto se v následujícím rozhovoru zaměříme mj. na to, v čem právníci při používání svého nástroje nejčastěji chybují.

Vláda ČR schválila 1. června 2020 návrh zákona o evidenci skutečných majitelů (dále jen „ZESM“), který byl dne 20. října 2020 spolu s pozměňovacími návrhy předán do závěrečného kola schvalování Poslaneckou sněmovnou. Česká republika tímto učinila první krok k transpozici tzv. 5. AML směrnice [1].

Dne 14. 5. 2020 vydal třetí senát Soudního dvora Evropské Unie („SDEU“) rozsudek ve věci sp. zn. C‑667/18 Orde van Vlaamse Balies and Ordre des barreaux francophones et germanophone v Ministerraad, týkající se výkladu článku 201 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) .

Ministerstvo kultury začátkem listopadu předložilo k připomínkovému řízení novelu autorského zákona a občanského zákoníku, kterou se zapracovávají směrnice Evropského parlamenty a Rady (EU) 2019/790, o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/789.

Milena Králíčková se jako prorektorka Univerzity Karlovy pro studijní záležitosti v dnešní době rozhodně nenudí. Vysoké školy v České republice v důsledku pandemie kompletně přešly na distanční výuku a nikdo neví, kdy se studenti vrátí do budov svých fakult.

Příspěvek diskutuje povahu informačního soukromí jakožto formy soukromí, která je svým postavením blízká problematice ochrany osobních údajů. Čtenáři je nejprve představeno soukromí jako jedna ze složek všeobecného osobnostního práva a následně je seznámen s různými náhledy na klasifikaci a vymezení tohoto fenoménu.

Elektrické koloběžky, lidově elektrokoloběžky, představují moderní dopravní prostředek [1] těšící se stále rostoucí oblibě. Společnosti v obcích po celém světě započaly v průběhu minulého roku na tuto situaci reagovat zařazením elektrokoloběžek mezi prostředky sdílené dopravy, čímž elektrokoloběžky, vedle již oblíbených jízdních kol či elektrokol [2], především ulehčují ovzduší, a snižují finanční i energetické výdaje osob, které překonávají kratší vzdálenosti v rámci obcí. [3]

Městský soud v Praze v pátek 13. listopadu 2020 zrušil část mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým byla všem osobám uložena povinnost pohybovat se na veřejnosti, zejména pak v uzavřených prostorách, s ochrannými prostředky dýchacích cest; jednoduše řečeno opatření, z nějž vyplývala povinnost nošení roušek.

Rostoucí význam informačních technologií se mimo jiné projevuje i potřebou průběžně upravovat dílčí charakteristiky mechanismu právní regulace. Cílem takových úprav je zajištění stabilní efektivity práva. V tomto textu je proveden rozbor dvou relativně nových regulatorních metod, které se postupně prosazují v právu informačních technologií.

Soudcovská unie si zvolila nového předsedu, JUDr. Libora Vávru, který se tak této funkce znovu ujímá po více než 20 letech. Jak říká, od té doby se změnily minimálně dvě věci. Co vše tedy prošlo proměnou času, jaké jsou jeho vize a jak si stojí česká justice? Jsou dnešní soudci připraveni na mediální tlak a co znamenají tzv. generační zuby?

Autor se již tématu České advokátní komory (dále „Komora“ nebo „ČAK“) věnoval ve svém předchozím článku, kdy pojednával o vzniku Komory v té podobě, ve které existuje dnes. V tomto článku budou popsány základní charakteristické znaky, které mají profesní komory, tak jak je definoval Ústavní soud.

Ohledně tzv. nepodmíněného příjmu, jeho ekonomickém modelování, výhodách a nevýhodách, se na internetu nachází nespočet informací. Prvním průkopníkem myšlenky nepodmíněného příjmu byl Thomas Moore (1478–1535) ve své knize Utopie, přičemž společnost prochází tak dynamickým vývojem, že to co se před 500 lety jevilo jako utopický konstrukt, lze v rámci soudobé společnosti shledat jako věc akceptovatelnou a právně realizovatelnou.

Civilní soudní řízení je zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení (§ 82 odst. 1 o. s. ř.). Toto pravidlo má několik konsekvencí. Jednou z nich je povinnost soudu vypořádat se zákonem stanoveným způsobem s každým takovým návrhem, byť je sebevíce absurdní. Civilní soudy se tedy musí zabývat všemi žalobami, které jim napadnou.

Společenská situace vzniklá v důsledku epidemie nemoci Covid-19 na jaře 2020 si vyžadovala mimořádné reakce veřejné moci, včetně mimořádně rychlých reakcí legislativních. Již tehdy však názorová platforma Rozumné právo upozornila, že i ve stavu legislativní nouze je nezbytné, aby členové Parlamentu i veřejnost měli na seznámení se s návrhy zákonů alespoň minimální čas nutný k tomu, aby předkládané legislativní předlohy prostudovali, posoudili, a mohli jim případně kvalifikovaně oponovat.

Koronavirová epidemie a s ní související opatření, která by měla sloužit ke zpomalení šíření nákazy, s sebou vedle zdravotních dopadů nese pro velkou část společnosti také dopady ekonomické. V návaznosti na aktuální stav jsou proto v posledních dnech projednávána a schvalována mnohá opatření, která by měla alespoň částečně zmírnit ekonomické dopady na společnost.

Advokátka, spisovatelka, vysokoškolská učitelka, moderátorka, komentátorka veřejného dění, bývalá ministryně spravedlnosti - to je jen hrstka z přívlastků JUDr. Daniely Kovářové, která se s námi v následujícím rozhovoru podělí nejen o to, co je jí při psaní inspirací, ale také například o to, jaká její role byla nejtěžší nebo co jí přineslo členství v Mense ČR.

Použití podobizen politiků a jiných prominentů veřejného prostoru v reklamě představuje jednu z otevřených otázek (nejen) soutěžního a reklamního práva. S tím, jak do reklamy stále více a více prorůstají nekomerční sdělení (sociálně-kritická vyjádření, politická karikatura), přesouvá se diskuse na úroveň ochrany svobody (komerčního) projevu.

Lékárníci mají v řetězci osob poskytujících zdravotní péči neodmyslitelné postavení. Je jim svěřena velká škála pravomocí, ale také povinností, kterých v poslední době přibývá. S rostoucím počtem povinností souvisí také zvyšující se riziko vzniku odpovědnosti za případná pochybení.

Interrupce, které jsou v rozporu se svoji podstatou často označovány jako umělá přerušení těhotenství, byly vždy významným etickým a právním problémem. Bez ohledu na existenci více vzájemně vyhrocených přístupů můžeme nicméně v rámci historického vývoje pozorovat spíše tendence k jejich postupné liberalizaci.

Cílem tohoto textu je upozornit na konflikty mezi etickými standardy právní praxe a etickými standardy akademické činnosti, k nimž dochází (či může docházet) v případech, kdy je právní praxe propojována s právní teorií v téže osobě – osobě praktikujícího právního teoretika. Článek popisuje typické příklady těchto konfliktů, zkoumá ekonomické důvody, z nichž k nim dochází, a mapuje četnost případů a organizační formy, v nichž k propojení právní teorie s právní praxí v České republice dochází.

Použití podobizen politiků a jiných prominentů veřejného prostoru v reklamě představuje jednu z otevřených otázek (nejen) soutěžního a reklamního práva. S tím, jak do reklamy stále více a více prorůstají nekomerční sdělení (sociálně-kritická vyjádření, politická karikatura), přesouvá se diskuse na úroveň ochrany svobody (komerčního) projevu.