Ostatní

Stephen Hong působil jako jeden z přednášejících na mezinárodní letní akademii pořádané European Centre For Career Education. Od roku 2010 je vedoucím „Bid Management“ společnosti NTT Com Asia Limited. V praxi se zaměřuje především na vyjednávání smluv a řízení nabídek v regionu. Působí také jako arbitr a mediátor.

Dne 1. července 2017 nabyla účinnosti i poslední část zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv (dále též „ZRS“). Smlouva, která má být podle zákona uveřejněna v registru, ale nebude do něj (fakticky či právně) vložena, nebude účinná, tedy nebude možné z ní plnit,[1] ledaže by byla dána výjimka v § 6 odst. 2 ZRS.[2] Po 3 měsících bude smlouva, která nebyla uveřejněná v registru smluv, zrušena od samého počátku. Doslova v předvečer plné účinnosti registru smluv vydal Ústavní soud nález, který, byť nepřímo, odpovídá na některé otázky spojené s registrem.

Jen před pár dny uplynul právě rok od účinnosti nového zákona o zadávání veřejných zakázek, jenž významně proměnil zadávací řízení. Další zásadní změny nicméně čekají na obzoru – mimo jiné povinná elektronická komunikace či užívání Národního elektronického nástroje. Právě stále problematickým otázkám zadávání veřejných zakázek a některým nadcházejícím novinkám se věnoval letošní ročník Konference Otidea – veřejné zakázky s názvem „Ve složitosti je krása?“.

„Zadavatel se vyhne rizikům z mimořádně nízké nabídkové ceny spojené s nedokončením veřejné zakázky, popřípadě s hledáním víceprací na straně dodavatelů,“ hodnotí možné výhody zadávání zakázek na kvalitu Mgr. Ing. Anna Francová, advokátka z Frank Bold advokáti, která se specializuje na zpracování zadávací dokumentace a administrace veřejných zakázek a která v rámci letošního ročníku konference Právo ve veřejné správě vystoupí s přednáškou „Jak správně zadat veřejnou zakázku na kvalitu“. Na co si při tomto postupu dát pozor či jaké může mít výhody se dozvíte v následujícím rozhovoru.

„Zákon o registru smluv není třeba doplňovat. Do budoucna by spíše mělo dojít k odstranění zcela zbytečných výjimek,“ říká Mgr. Petr Bouda z Frank Bold Advokáti, jenž se na tvorbě zákona o registru smluv podílel a který s přednáškou „Registr smluv – prakticky“ vystoupí na 6. ročníku odborné konference Právo ve veřejné správě. Jakých chyb se subjekty při zveřejňování dopouštějí či které údaje lze bez obav znečitelnit se dozvíte v následujícím rozhovoru.

„Právní stav by neměl mít své vlastní zájmy. Jediným jeho zájmem by měla být služba byznysu, služba lidem,“ poznamenává Mingchao Fan, regionální ředitel Mezinárodní obchodní komory pro Asii a specialista na arbitráže, který se představil na letošním ročníku mezinárodní letní akademie pořádané European Centre For Career Education v rámci diskusního panelu věnovanému budoucnosti právnické profese a výzvám na globální úrovni. Jak může profesi obohatit mladá generace právníků? A je třeba se obávat nástupu umělé inteligence? O těchto a dalších tématech si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Možná již víte, a pokud ne, tak byste vědět měli, že dne 25. 5. 2018 nabývá účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES („GDPR“), které nahradí zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Nařízení GDPR je přímo aplikovatelné ve všech zemích EU včetně ČR, aniž by jej bylo třeba schvalovat vnitrostátním legislativním procesem, a jeho účelem je harmonizovat právní předpisy o ochraně osobních údajů ve všech členských zemích EU a zajistit volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy.

V příspěvku je proveden rozbor současného ukrajinského zákonodárství o svobodě svědomí a náboženských organizacích a je tu též konstatována důležitost jeho kompatibility nejen s mezinárodními právními dokumenty, ale i s celoevropskými standardy v této oblasti. Autor rozebírá nejdůležitější články platného ukrajinského zákona „O svobodě svědomí a náboženských organizacích“, uvádí své názory o posledních změnách v zákoně, tom, že některá jeho ustanovení byla shledána protiústavními, a zvažuje perspektivy reformy ukrajinského zákonodárství v současné politické a ekonomické situaci, která je na Ukrajině.

Společnost Seminaria uspořádala 20. září 2017 již třetí celostátní konferenci na téma GDPR – ochrana osobních údajů. Téměř 300 zástupců firem, veřejných organizací i škol tak mělo možnost získat nejaktuálnější informace o povinnostech, které budou od 25. května 2018 jednoznačně platit.

Ve dnech 21. – 22. 9. 2017 proběhl na Právnické fakultě Masarykovy univerzity již IX. ročník konference České právo a informační technologie pořádané Ústavem práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Na základě jasnější specifikace samotného pojetí kaplanství v oblasti zdravotnictví a analýzy jeho současné podoby i právního zakotvení v České republice přináší článek jak vymezení otevřených a dosud právně neřešených otázek spojených s tímto kaplanstvím, tak návrhy na koncepční podobu nové právní úpravy, zejména ve zdravotnickém právu.

O novém evropském nařízení (GDPR), které nově upravuje podmínky o ochraně osobních údajů a nahrazuje dosavadní směrnici o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (95/46/ES) jste pravděpodobně již slyšeli...

Vyhlašování předpisů v písemné formě v úředních sbírkách, které podmiňuje jejich závaznost, je spojeno se zavedením moderního principu formální publikace po polovině 19. století. Kromě sbírek ústředních vycházely i sbírky zemské, které publikovaly nejen centrální předpisy, ale i akty přijaté zemskými orgány. Moravská zemská sbírka předpisů držela tuto tradici až do roku 1948.

„Bojovat cenou podle mě není nejlepší způsob, jak se etablovat na trhu,“ míní Štěpán Ciprýn z advokátního dua CIKR. „Když hledáte advokáta, znamená to, že máte nějaký problém, stejně jako když hledáte lékaře. A když vás bolí zub, nepřemýšlíte o tom, kolik dáte za jeho vytržení,“ dodává jeho kolega Pavel Kiršner. Jaká jsou specifika poskytování služeb pro bono, jakých chyb se advokáti ve styku s klienty nejčastěji dopouštějí a mnoho dalšího se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Mailová schránka plná spamu není nic příjemného. Jak rozeznat, zda jsou hromadné zprávy vůbec posílány legálně? A jak se ujistit, že i vaše firma či organizace užívá e-mailový marketing v souladu se zákonem?

V posledních týdnech a měsících se v médiích stále častěji diskutuje téma označované zkratkou GDPR neboli nezkráceně General Data Protection Regulation. Jde o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů), které je pro členské státy EU závazné a přímo aplikovatelné, čímž dochází k naplnění účelu sjednocení pravidel pro zpracování osobních údajů v jednotlivých, národních právních řádech. Bylo přijato v dubnu 2016 a platit začíná od 25. května 2018.

Na základě jasnější specifikace samotného pojetí kaplanství v oblasti zdravotnictví a analýzy jeho současné podoby i právního zakotvení v České republice přináší článek jak vymezení otevřených a dosud právně neřešených otázek spojených s tímto kaplanstvím, tak návrhy na koncepční podobu nové právní úpravy, zejména ve zdravotnickém právu.

Na základě jasnější specifikace samotného pojetí kaplanství v oblasti zdravotnictví a analýzy jeho současné podoby i právního zakotvení v České republice přináší článek jak vymezení otevřených a dosud právně neřešených otázek spojených s kaplanstvím, tak návrhy na koncepční podobu nové právní úpravy, zejména ve zdravotnickém právu.

Od příštího roku (přesněji od 25. května 2018) začne být účinné nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, které je známé především pod anglických názvem General Data Protection Regulation (dále jen „GDPR“).

„Myslím, že to s tím rozvojem ICT není až tak žhavé. V posledních letech vlastně žádná vyloženě nová technologie nevznikla. Stále se ale mění způsoby, kterými ICT používáme a zneužíváme,“ poznamenává docent Radim Polčák, vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty MU v Brně a jeden z organizátorů IX. ročníku konference České právo a informační technologie, která se uskuteční ve dnech 21.– 22. 9. na půdě Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Jakým tématům bude letos věnována pozornost či komu je konference určena se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Příspěvek se věnuje celkovému zhodnocení průběhu církevních restitucí. Velká část je věnována konkrétní administraci v Národním památkovém ústavu. Autorka se zaměřuje na příklady dobré a špatné praxe a na celkové zhodnocení aplikace zákona o církevních restitucích. Příspěvek rovněž srovnává konkrétní dopady a aplikaci téhož zákona při restitucích majetku, se kterým hospodařily místní spolky, kde je situace odlišná. Příspěvek také dále načrtává možnosti a vize nakládání s restituovaným majetkem do budoucna.

Společnost LegalJobs.cz ve spolupráci s právním portálem Právní Prostor.cz představuje výsledky průzkumu pracovního trhu studentů právnických fakult, koncipientů a advokátů. Dotazníkovou metodou se zkoumaly nejen faktory ovlivňující průměrné odměny respondentů, jichž bylo necelých tisíc.

Mnoho subjektů, ať už firem, živnostníků, spolků nebo jiných má pocit, že se jich pravidla pro ochranu osobních údajů netýkají, protože s žádnými nepracují. Přitom ale stačí, aby měli databázi potenciálních klientů, zákazníků, zaměstnanců, dárců a jiných podporovatelů, a to i kdyby se jednalo jen o jméno a e-mail nebo telefonní číslo, a již půjde o zpracování osobních údajů.

Situace ohledně veřejných zakázek není a nikdy nebude jednoduchá. Projít veřejnou zakázkou, připravit ji nebo podat nabídku je proces velmi náročný, administrativně i psychicky. S přicházející elektronizací je proces ještě náročnější, než jak jsme ho chápali doposud. Je to především proto, že je to nové a tedy o to složitější. Pro dnešní den jsem si vybrala tři témata, která považuji aktuálně za nejvíce problematická.

Novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, mění řadu aspektů insolvenčního řízení. V následujícím textu uvádíme vybrané změny obecné části insolvenčního zákona dle novely, která nabyla účinnosti dne 1. 7. 2017.