Ostatní

V posledních týdnech a měsících se v médiích stále častěji diskutuje téma označované zkratkou GDPR neboli nezkráceně General Data Protection Regulation. Jde o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů), které je pro členské státy EU závazné a přímo aplikovatelné, čímž dochází k naplnění účelu sjednocení pravidel pro zpracování osobních údajů v jednotlivých, národních právních řádech. Bylo přijato v dubnu 2016 a platit začíná od 25. května 2018.

Na základě jasnější specifikace samotného pojetí kaplanství v oblasti zdravotnictví a analýzy jeho současné podoby i právního zakotvení v České republice přináší článek jak vymezení otevřených a dosud právně neřešených otázek spojených s tímto kaplanstvím, tak návrhy na koncepční podobu nové právní úpravy, zejména ve zdravotnickém právu.

Na základě jasnější specifikace samotného pojetí kaplanství v oblasti zdravotnictví a analýzy jeho současné podoby i právního zakotvení v České republice přináší článek jak vymezení otevřených a dosud právně neřešených otázek spojených s kaplanstvím, tak návrhy na koncepční podobu nové právní úpravy, zejména ve zdravotnickém právu.

Od příštího roku (přesněji od 25. května 2018) začne být účinné nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, které je známé především pod anglických názvem General Data Protection Regulation (dále jen „GDPR“).

„Myslím, že to s tím rozvojem ICT není až tak žhavé. V posledních letech vlastně žádná vyloženě nová technologie nevznikla. Stále se ale mění způsoby, kterými ICT používáme a zneužíváme,“ poznamenává docent Radim Polčák, vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty MU v Brně a jeden z organizátorů IX. ročníku konference České právo a informační technologie, která se uskuteční ve dnech 21.– 22. 9. na půdě Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Jakým tématům bude letos věnována pozornost či komu je konference určena se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Příspěvek se věnuje celkovému zhodnocení průběhu církevních restitucí. Velká část je věnována konkrétní administraci v Národním památkovém ústavu. Autorka se zaměřuje na příklady dobré a špatné praxe a na celkové zhodnocení aplikace zákona o církevních restitucích. Příspěvek rovněž srovnává konkrétní dopady a aplikaci téhož zákona při restitucích majetku, se kterým hospodařily místní spolky, kde je situace odlišná. Příspěvek také dále načrtává možnosti a vize nakládání s restituovaným majetkem do budoucna.

Společnost LegalJobs.cz ve spolupráci s právním portálem Právní Prostor.cz představuje výsledky průzkumu pracovního trhu studentů právnických fakult, koncipientů a advokátů. Dotazníkovou metodou se zkoumaly nejen faktory ovlivňující průměrné odměny respondentů, jichž bylo necelých tisíc.

Mnoho subjektů, ať už firem, živnostníků, spolků nebo jiných má pocit, že se jich pravidla pro ochranu osobních údajů netýkají, protože s žádnými nepracují. Přitom ale stačí, aby měli databázi potenciálních klientů, zákazníků, zaměstnanců, dárců a jiných podporovatelů, a to i kdyby se jednalo jen o jméno a e-mail nebo telefonní číslo, a již půjde o zpracování osobních údajů.

Situace ohledně veřejných zakázek není a nikdy nebude jednoduchá. Projít veřejnou zakázkou, připravit ji nebo podat nabídku je proces velmi náročný, administrativně i psychicky. S přicházející elektronizací je proces ještě náročnější, než jak jsme ho chápali doposud. Je to především proto, že je to nové a tedy o to složitější. Pro dnešní den jsem si vybrala tři témata, která považuji aktuálně za nejvíce problematická.

Novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, mění řadu aspektů insolvenčního řízení. V následujícím textu uvádíme vybrané změny obecné části insolvenčního zákona dle novely, která nabyla účinnosti dne 1. 7. 2017.

Němcům, kteří žijí více než 25 let v zahraničí, hrozí ztráta volebního práva. Všichni Němci žijící v zahraničí musí do 3. září 2017 zažádat o zápis do volebního seznamu, jinak pro příští volby do Spolkového sněmu dne 24. září 2017 ztrácí své volební právo!

V období prázdnin neboli v meruňkovo-okurkové sezoně jsem se dostal k tomu, abych svýma očima zhodnotil již 7. ročník kongresu Právní prostor, který se konal v závěru dubna na tradičním místě hotelu Jezerka v blízkosti Sečské přehrady.

Za svůj velký úkol, a nejen dnešní, považuji vzbudit vaši pozornost o téma výběru soudců. Za jeden z mých největších neúspěchů za svého působení v Soudcovské unii považuji to, že se mi stále nedaří přesvědčit ty klíčové osoby, zejména předkladatele zákonů, že tato oblast je pro činnost soudů určující.

Vážení kolegové, svůj dnešní příspěvek přednesu jako závěrečný návrh u soudu před soudním senátem. Představme si, že se soudím s Českou republikou o zrušení zákona č. 185/2016 Sb., tzv. restituční tečky. Stát není zastoupen, neboť se právní zástupce státu nedostavil.

Několik minut Vaší pozornosti bych rád věnoval tématu zaplňování právního prostoru dalšími zákony jako omezování naší svobody. Nebudu zde hovořit o žádných paragrafech.

Zavedení a užívání všeobecných legitimací, kterými byla prokazována totožnost občana, je spojeno až se vznikem Československé republiky.

Druhá část příspěvku představuje ilegální obchod se psy v praxi, nejnovější legislativní činnost na úseku zájmových chovů psů a také odborné stanovisko Ústřední komise pro ochranu zvířat.

V rámci svého příspěvku zanalyzuji platnou právní úpravu na úseku zájmových chovů psů. Jelikož se již třetím rokem podílím na přípravě legislativy v této oblasti, uvedu rovněž, jakých úspěchů se již za tuto dobu podařilo dosáhnout, v jakém stavu se odborné práce nacházejí a jaké normy či opatření se chystají.

Zájem o vytváření umělých a samostatně myslících bytostí provází lidstvo již od starověku. Od antických legend o Pygmalionovi a bájných výtvorech boha Héfaista se tak přes novodobější pověst o Golemovi dostáváme až k umělou inteligencí nabité tvorbě science-fiction.

Vyhlašování obecně závazných předpisů ve formě písemných sbírek bylo zavedeno spolu s principem formální publikace v polovině 19. století. Sbírky předpisů byly zřízeny nejen na centrální úrovni, kde tato tradice přetrvává dodnes, ale i na úrovni tehdejších zemských samospráv. Slezská zemská sbírka právních předpisů je pak pravděpodobně nejméně známou z těchto úředních sbírek právních předpisů na našem území.

Celní správa České republiky (dále jen „celní správa“) je všeobecně známou soustavou správních orgánů a ozbrojeným bezpečnostním sborem. Méně se však ví, že příslušný orgán celní správy jakožto orgán činný v trestním řízení, je při výkonu své působnosti nadán pravomocí použít odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Z toho důvodu se následující text věnuje rozboru zakotvení této pravomoci v právním řádu České republiky.

Autor navrhuje zrušení zákona č. 3/2002 Sb. a jeho nahrazení novým. Nový zákon o svobodě náboženské víry má rozšířit právo na zřizování církevních škol na všechna registrovaná náboženská společenství a sjednotit právní úpravu postavení církevních škol. Má umožnit, aby se církevní školy staly právnickými osobami odvozenými od náboženských společenství a byly evi¬dovány v témže rejstříku jako ostatní subjekty odvozené od náboženských společenství, jako jsou např. farnosti, diecéze, sbory, řeholní řády, charity a diakonie. Dále autor navrhuje provést příslušné změny ve školském zákoně.

Ve čtvrtek 8. června 2017 v dopoledních hodinách zahájil JUDr. Vladimír Zoufalý, viceprezident Karlovarských právnických dnů, prestižní konferenci, kterou lze považovat za jednu z nejtradičnějších konferencí ve světě práva – jubilejní XXV. Karlovarské právnické dny (Karlsbader Juristentage).

Dne 1. 1. 2017 vstoupil v účinnost zákon č. 368/2016 Sb. novelizující zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů („AML zákon“). Tato novela upřesňuje definici skutečného majitele a od 1. 1. 2018 zřizuje evidenci údajů o skutečném majiteli právnické osoby u rejstříkového soudu. Jedná se zároveň o první významnější novelu zákona č. 134/2016 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění („ZZVZ“).

V pondělí 22. 5. 2017 proběhl pod záštitou koordinátora digitální agendy ČR Ondřeje Malého další ročník konference LAW FIT, pořádané Fakultou informačních technologií ČVUT. Letos byl tématem konference, která spojuje právníky a IT odborníky, nástup umělé inteligence.