Ostatní

V dnešní době užívají chytrý telefon necelé tři miliardy lidí[1], z nichž více jak polovina má na mobilních zařízeních zřízen přístup k internetu[2]. Právě možnost mobilního přístupu ke všem firemním datům společnosti vyžaduje vysoké zabezpečení takových zařízení. Firmy by tak jejich ochraně měly věnovat dostatečnou pozornost.

Advokát JUDr. Tomáš Sokol, který u nás bezpochyby evokuje spojení s trestním právem, promluvil i o zkušenosti se zastupováním státu před Nejvyšším správním soudem, mediálně masírované veřejnosti, trestní odpovědnosti právnických osob, morálce a inovativním přístupu v advokacii, který až na výjimky odmítá. Mimo jiné také v dubnu vystoupí na dalším ročníku odborného kongresu Právní prostor 2017 na téma "Trestní odpovědnost za pochybení při správě cizího majetku v důsledku důvěry ve správnost odborné expertizy".

"Výběr soudců je jeden z nejvážnějších nedostatků naší justice," zdůrazňuje Mgr. Daniela Zemanová, soudkyně Nejvyššího správního soudu a prezidentka Soudcovské unie, která na letošním ročníku odborného kongresu Právní prostor vystoupí s příspěvkem "Důsledky neexistence jednotných pravidel výběru soudců pro justici a společnost".

Franchising urazil od roku 1989 značný kus cesty k jeho všeobecnému přijetí a především pochopení mezi podnikateli v České republice. Velkou zásluhu na tom má Česká asociace franchisingu, Škola franchisingu, členské poradenské a právní kanceláře, časopisy, veletrhy, výstavy, internetové portály, konference, ale především samotné franchisové systémy. Kdo by dnes neznal například McDonald´s, Yves Rocher, OBI, Hilton nebo KFC? Z toho je zřejmé, že franchising je bezpochyby jedním z nejefektivnějších odbytových způsobů 21. století.

Biblické Desatero božích přikázání má 279 slov. Prohlášení nezávislosti třinácti severoamerických států z roku 1776 má 300 slov. Nařízení Evropské unie o dovozu karamelových bonbonů má 26 911 slov.

Nevyhnutelnou podmínkou pro fungování moderní společnosti a vytvoření bezpečného obchodu se službami je bezesporu bezpečnost internetu, soukromých sítí a informačních systémů. V dnešní době, kdy narušení kybernetické bezpečnosti může způsobit lidská chyba, přírodní událost, technické selhání či úmyslný útok, je otázka digitální ochrany velmi důležitá. Navíc k takovým selháním dochází stále ve větší míře.

O problémech spojených s jakýmkoli právním problémem se píše všude. O tom, jaký to je problém s právničkou nebo právníkem vyžít, se nedočtete zatím nikde. Budiž proto níže uvedené varováním, co vás čeká, když si právníka pustíte do soukromého života.

Vývoj na českém trhu v posledních letech ukazuje, že se bude franchising jako způsob podnikání čím dál tím více prosazovat a uplatňovat. Zvýšený zájem především zahraničních poskytovatelů o vstup na český trh podporuje několik významných faktorů a změn, které budou rychlejší rozvoj franchisingu v České republice ovlivňovat i v budoucnu.

Metoda proporcionality představuje základní metodologický přístup k rozhodování soudů o základních právech. Tento příspěvek analyzuje dvě základní funkce testu proporcionality při přezkumu zásahů do socio-ekonomických práv, tj. ochrannou (chránící základní práva před omezeními) a kreativní (utvářející obsah základních práv) funkci. Výsledek jejich vzájemného srovnání pak vede autora k odmítnutí kreativní funkce, neboť proporcionalita sama o sobě nemůže vytvářet obsah základních práv, neboť tento je nezbytným předpokladem pro samotnou aplikaci testu.

Je s podivem, jak dlouhodobě a zarputile válčí české právní prostředí s anglickými termíny notwithstanding a without prejudice to. Vždyť správný překlad těchto dvou spojení zvládá s přehledem i překladač Google Translate, při jejich používání by tedy neměl nastat žádný problém.

V této práci bych se chtěl zamyslet nad nejobecnějšími metafyzickými předpoklady existence lidských práv, o nichž stále tvrdíme, že jsou universální, nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná a která neodmyslitelně stojí na metafyzickém konceptu přirozenosti, nicméně povaha tohoto konceptu samotného je v moderním mainstreamovém filozofickém a potažmo právně-teoretickém myšlením od základu zpochybňována. Otázku existence přirozenosti, a tedy i přirozených práv, a případně jejích ontologie, respektive povahu normativity obecně, však není možné řešit bez předchozího zodpovězení ještě obecnějších noetických otázek. Na jeden z dílčích noetických aspektů, totiž problematiku reálnosti obsahů obecných pojmů je zaměřena tato práce.

Problematikou ochrany osobnosti, jednoho z ústavně zaručených práv, se v souvislosti s rozdíly ochrany osobnosti v českém právním řádu a v rámci common law dlouhodobě zabývá advokátka JUDr. Eva Ondřejová, LL.M., Ph.D. V nedávné době vydala o tématu knihu, která vychází z její disertační práce. V rozhovoru nám mimo jiné přiblíží, v čem se pojetí ochrany osobnosti v obou právních řádech liší, co může nastat s neoprávněným zásahem do osobnostních práv a jaké náhrady škody z hlediska obou právních řádů existují.

Valentýnský večer na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy nepatřil zamilovaným, ale trenkám, přesněji Trenkám na Právech – diskusi a divadelnímu představení zabývajícími se kontroverzní performancí skupiny Ztohoven, při níž zavlály nad Pražským hradem namísto prezidentské standarty rudé trenky.

Ačkoliv všeobecně přijímaný obraz právníka jej charakterizuje coby osobu věcnou a strohou, může být právník rovněž bytostí poetickou! Naznačuje to přinejmenším už druhý ročník soutěže nazvané Právnická povídka, která ovšem zahrnuje i literární útvary nebeletristické povahy.

Odvolací procedura arbitráže CAS je zajištěna články R47 et seq. zákoníku sportovně spřízněných arbitráží (edice 2017, dále jako „Zákoník“). Tato procedura může být shrnuta následovně...

Ředitel Odboru veřejných zakázek II Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Mgr. Mojmír Florián, bude jedním z přednášejících letošního ročníku odborného kongresu Právní prostor 2017. V rámci jeho přednášky se můžete těšit na ochranu dodavatele z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek, kterou nám krátce přiblíží již nyní v následujícím rozhovoru.

Zákon o registru smluv, podle kterého se postupuje od července loňského roku, stále vzbuzuje množství otázek. Jaké smlouvy se uveřejňují a jaké ne? Na jaké případy se vztahují zákonem předpokládané výjimky? A jak řešit kolizi mezi pravidly v registru smluv a novým zákonem o zadávání veřejných zakázek? Řadu problematických míst zákona jsme rozebrali na další z Diskusních snídaní AKCCS, tentokrát nazvané „Praktické zkušenosti s registrem smluv“.

„Úspěch vidím v tom, že v justici jsou dnes lidé, které mohu pokládat za své následovníky a že moje ocenění je informací pro všechny, že náročné postoje se vyplácí,“ říká emeritní soudkyně Iva Brožová, která byla v rámci dvanáctého ročníku celojustiční soutěže Právník roku uvedena do Právnické síně slávy, a to za svůj mimořádný celoživotní přínos českému právu.

Při studiu toho lze získat víc, než se zdá. Své o tom ví i Nikola Krátká, studentka Právnické fakulty Univerzity Karlovy a v současné době i prezidentka ČR mezinárodního spolku studentů práv ELSA. Co studenty motivuje k dobrovolnické práci a seberozvoji? Čím studentské spolky mohou vůbec obohatit naše studium?

Text občanského zákoníku se snaží systematicky rozlišovat mezi „dobou“ a „lhůtou“. Je ale toto rozlišení možné i v angličtině? Vystačíme si s výrazy jako „period“ či „time limit“?

Tématem příspěvku je ukázat na některé aspekty přínosu F. Weyra pro současnou obecnou právní teorii. Ta spočívá zejména ve formulaci problematiky cestou zevrubně propracovaného nazírání a jednostranně orientovaného pohledu na vnější i vnitřní strukturu normy, prvky, které ji tvoří, jejich druhy a působení představ o nich, včetně jejich vzájemné provázanosti.

I letošní ročník kongresu Právní prostor přinese řadu zajímavých témat. Jedním z nich je postavení elektronické smluvní dokumentace ve světle judikatury a legislativních novinek, které účastníkům přiblíží doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Ve druhé části svého příspěvku autor představuje možné rozpory s evropským právem, zabývá se otázkou příslušnosti soudů či širšími souvislostmi požadavku rovnocennosti.

K tomuto článku mne přiměly v judikatuře objevené peripetie několika studentů, které Česká advokátní komora odmítla zapsat mezi advokátní koncipienty s poukazem na to, že na Paneurópskej vysokej škole v Bratislavě dosažené právní vzdělání, které získali, obsahem a rozsahem neodpovídá českému právnímu vzdělání.

Rok 2016 byl z pohledu sporů v oblasti fashion law v Evropě a USA opravdu významný. Byli jsme svědky podstatného posunu v některých dlouholetých sporech a zároveň jsme se dočkali úplně nových kauz a soudních rozhodnutí. Níže přinášíme čtenářům přehled těch nejzajímavějších sporů, jakož i dalších událostí v oblasti fashion law v uplynulém roce, které si jistě zaslouží pozornost.