Ostatní

Vývoj na českém trhu v posledních letech ukazuje, že se bude franchising jako způsob podnikání čím dál tím více prosazovat a uplatňovat. Zvýšený zájem především zahraničních poskytovatelů o vstup na český trh podporuje několik významných faktorů a změn, které budou rychlejší rozvoj franchisingu v České republice ovlivňovat i v budoucnu.

Metoda proporcionality představuje základní metodologický přístup k rozhodování soudů o základních právech. Tento příspěvek analyzuje dvě základní funkce testu proporcionality při přezkumu zásahů do socio-ekonomických práv, tj. ochrannou (chránící základní práva před omezeními) a kreativní (utvářející obsah základních práv) funkci. Výsledek jejich vzájemného srovnání pak vede autora k odmítnutí kreativní funkce, neboť proporcionalita sama o sobě nemůže vytvářet obsah základních práv, neboť tento je nezbytným předpokladem pro samotnou aplikaci testu.

Je s podivem, jak dlouhodobě a zarputile válčí české právní prostředí s anglickými termíny notwithstanding a without prejudice to. Vždyť správný překlad těchto dvou spojení zvládá s přehledem i překladač Google Translate, při jejich používání by tedy neměl nastat žádný problém.

V této práci bych se chtěl zamyslet nad nejobecnějšími metafyzickými předpoklady existence lidských práv, o nichž stále tvrdíme, že jsou universální, nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná a která neodmyslitelně stojí na metafyzickém konceptu přirozenosti, nicméně povaha tohoto konceptu samotného je v moderním mainstreamovém filozofickém a potažmo právně-teoretickém myšlením od základu zpochybňována. Otázku existence přirozenosti, a tedy i přirozených práv, a případně jejích ontologie, respektive povahu normativity obecně, však není možné řešit bez předchozího zodpovězení ještě obecnějších noetických otázek. Na jeden z dílčích noetických aspektů, totiž problematiku reálnosti obsahů obecných pojmů je zaměřena tato práce.

Problematikou ochrany osobnosti, jednoho z ústavně zaručených práv, se v souvislosti s rozdíly ochrany osobnosti v českém právním řádu a v rámci common law dlouhodobě zabývá advokátka JUDr. Eva Ondřejová, LL.M., Ph.D. V nedávné době vydala o tématu knihu, která vychází z její disertační práce. V rozhovoru nám mimo jiné přiblíží, v čem se pojetí ochrany osobnosti v obou právních řádech liší, co může nastat s neoprávněným zásahem do osobnostních práv a jaké náhrady škody z hlediska obou právních řádů existují.

Valentýnský večer na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy nepatřil zamilovaným, ale trenkám, přesněji Trenkám na Právech – diskusi a divadelnímu představení zabývajícími se kontroverzní performancí skupiny Ztohoven, při níž zavlály nad Pražským hradem namísto prezidentské standarty rudé trenky.

Ačkoliv všeobecně přijímaný obraz právníka jej charakterizuje coby osobu věcnou a strohou, může být právník rovněž bytostí poetickou! Naznačuje to přinejmenším už druhý ročník soutěže nazvané Právnická povídka, která ovšem zahrnuje i literární útvary nebeletristické povahy.

Odvolací procedura arbitráže CAS je zajištěna články R47 et seq. zákoníku sportovně spřízněných arbitráží (edice 2017, dále jako „Zákoník“). Tato procedura může být shrnuta následovně...

Ředitel Odboru veřejných zakázek II Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Mgr. Mojmír Florián, bude jedním z přednášejících letošního ročníku odborného kongresu Právní prostor 2017. V rámci jeho přednášky se můžete těšit na ochranu dodavatele z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek, kterou nám krátce přiblíží již nyní v následujícím rozhovoru.

Zákon o registru smluv, podle kterého se postupuje od července loňského roku, stále vzbuzuje množství otázek. Jaké smlouvy se uveřejňují a jaké ne? Na jaké případy se vztahují zákonem předpokládané výjimky? A jak řešit kolizi mezi pravidly v registru smluv a novým zákonem o zadávání veřejných zakázek? Řadu problematických míst zákona jsme rozebrali na další z Diskusních snídaní AKCCS, tentokrát nazvané „Praktické zkušenosti s registrem smluv“.

„Úspěch vidím v tom, že v justici jsou dnes lidé, které mohu pokládat za své následovníky a že moje ocenění je informací pro všechny, že náročné postoje se vyplácí,“ říká emeritní soudkyně Iva Brožová, která byla v rámci dvanáctého ročníku celojustiční soutěže Právník roku uvedena do Právnické síně slávy, a to za svůj mimořádný celoživotní přínos českému právu.

Při studiu toho lze získat víc, než se zdá. Své o tom ví i Nikola Krátká, studentka Právnické fakulty Univerzity Karlovy a v současné době i prezidentka ČR mezinárodního spolku studentů práv ELSA. Co studenty motivuje k dobrovolnické práci a seberozvoji? Čím studentské spolky mohou vůbec obohatit naše studium?

Text občanského zákoníku se snaží systematicky rozlišovat mezi „dobou“ a „lhůtou“. Je ale toto rozlišení možné i v angličtině? Vystačíme si s výrazy jako „period“ či „time limit“?

Tématem příspěvku je ukázat na některé aspekty přínosu F. Weyra pro současnou obecnou právní teorii. Ta spočívá zejména ve formulaci problematiky cestou zevrubně propracovaného nazírání a jednostranně orientovaného pohledu na vnější i vnitřní strukturu normy, prvky, které ji tvoří, jejich druhy a působení představ o nich, včetně jejich vzájemné provázanosti.

I letošní ročník kongresu Právní prostor přinese řadu zajímavých témat. Jedním z nich je postavení elektronické smluvní dokumentace ve světle judikatury a legislativních novinek, které účastníkům přiblíží doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Ve druhé části svého příspěvku autor představuje možné rozpory s evropským právem, zabývá se otázkou příslušnosti soudů či širšími souvislostmi požadavku rovnocennosti.

K tomuto článku mne přiměly v judikatuře objevené peripetie několika studentů, které Česká advokátní komora odmítla zapsat mezi advokátní koncipienty s poukazem na to, že na Paneurópskej vysokej škole v Bratislavě dosažené právní vzdělání, které získali, obsahem a rozsahem neodpovídá českému právnímu vzdělání.

Rok 2016 byl z pohledu sporů v oblasti fashion law v Evropě a USA opravdu významný. Byli jsme svědky podstatného posunu v některých dlouholetých sporech a zároveň jsme se dočkali úplně nových kauz a soudních rozhodnutí. Níže přinášíme čtenářům přehled těch nejzajímavějších sporů, jakož i dalších událostí v oblasti fashion law v uplynulém roce, které si jistě zaslouží pozornost.

Čtrnáctý ročník Cyberspace 2016 přilákal na konci listopadu do Brna dvě stě padesát účastníků z celého světa. Velkou část tvořili odborníci, kteří byli díky formátu konference současně posluchači i přednášejícími. Zatímco během prvního dne měla podobu jednosálové konference s přednáškami keynote speakerů, druhý den se proměnila v akci s řadou paralelních streamů s více než stovkou řečníků, věnovaných právním aspektům kyberbezpečnosti, smart cities či informačním technologiím.

Při prohlídkách brněnské vily Tugendhat (1929–1930) spatří každoročně desetitisíce návštěvníků řadu podivuhodných stavebních řešení, která je nenechají na pochybách, že perla funkcionalismu je od roku 2001 zcela po právu na seznamu UNESCO. Výjimečnost vily dokládají zejména ušlechtilé materiály, ocelový nosný skelet a nákladné technologie. Patrně nejpozoruhodnější příběh si návštěvníci vyslechnou v jídelně hlavní obytné místnosti. Zdejší prostor je totiž vymezen kruhovou stěnou z makassarského ebenu, kterou po emigraci Tugendhatových čekal velmi netradiční osud. Část údajně ztracené stěny byla po letech objevena v menze Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Pokračování článku zabývajícího se srovnáním staré a nové právní úpravy ekonomické kvalifikace, tedy kritéria, v jehož rámci má dodavatel prokázat, že je z hlediska své ekonomické stability schopen zadávanou veřejnou zakázku jako celek bez problémů splnit.

Od 1. října 2016 je účinný zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“), který do procesu zadávání veřejných zakázek přinesl celou řadu změn a novinek dotýkajících se nejen subjektů nakládajících s veřejnými prostředky (zadavatelů), ale též subjektů soukromých řešících veřejné zakázky na straně dodavatelů.

Spolek českých právníků Všehrd uspořádal panelovou diskuzi na aktuální téma „Nová právní úprava hazardu“. Pozvání na Právnickou fakultu přijali náměstek ministra financí Ondřej Závodský, Tereza Cejpová ze Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi a Radim Boháč z Katedry finančního práva Právnické fakulty UK.

Vyjádřit v angličtině výstižně rozdíl mezi platební neschopností, insolvencí, úpadkem a konkursem bývá oříšek, k jehož rozlousknutí náhodné ani promyšlené střídání slov insolvency a bankruptcy často nestačí.

Do Vídně to nemá z Brna daleko a kromě právnické fakulty vystudoval také německý jazyk. Možná i proto se Mgr. et Mgr. Michal Vávra začal zajímat o rakouské právo, a dnes již čtvrtým rokem vede pobočku advokátní kanceláře Bulinský, Vávra & Partners ve Vídni. Až uzraje čas, rád by se stal plnohodnotným rakouským advokátem (Rechtsanwalt).