V současnosti jsi prezidentkou ELSA ČR. Jaká byla cesta spolkem až k této funkci? Kde jsi začínala?
Do ELSA jsem nastoupila jako nový člen v roce 2012. Postupem času jsem zjišťovala více a více o možnostech, které spolek studentům - a především svým členům - nabízí. Chtěla jsem se podílet na dalším směřování spolku. Ve druhém ročníku jsem zajišťovala program zahraničních stáží STEP a ve čtvrtém jsem pak zastávala funkci prezidentky ELSA Praha, ze které mi už přišlo přirozené pokračovat na národní úroveň.
Co bylo tvou motivací k členství a jaká byla tvá hodnotící kritéria při výběru spolku?
Když jsem nastupovala na Právnickou fakultu, již jsem byla rozhodnutá, že vstoupím do některého ze spolků, a to z důvodu, že jsem neznala nikoho jiného, kdo by šel na stejnou vysokou školu. Po menší rešerši týkající se tamějších spolků pro mě ELSA byla jasnou volbou, jelikož umožňuje studentům vedle velkého osobního a profesního rozvoje i cestovat. A to jak po ČR, tak po celé Evropě, někdy dokonce i mimo ni.
Co jsi díky členství získala a jaké dovednosti jsi načerpala? V čem na sobě vidíš největší progres?
To je velmi záludná otázka vzhledem k tomu, že za posledních pět let toho bylo opravdu mnoho. Díky činnosti v ELSA jsem zjistila, že mě baví vést tým lidí a rovněž že mám vlohy pro fundraising. Ale rozhodně největší progres vidím ve vystupování před lidmi. Z člověka, který si s sebou bral kamaráda, když měl uvítat studenty prvního ročníku, protože mu to bylo velmi nepříjemné, se stal člověk, kterému nedělá problém vést valnou hromadu, národní sněm, vlastní workshopy či hájit názory ELSA Česká republika nebo předsedat workshopům s několika sty studenty na mezinárodních shromážděních.
Jaké možnosti jsi díky spolku měla a co bylo tvou dosavadní největší příležitostí, kterou ti členství/funkce poskytla?
Nejvíce oceňuji, jak jsem již zmínila výše, příležitost, která mi umožnila zbavit se svých dosavadních nejslabších stránek. Jsem člověk, který na sobě rád neustále pracuje a proto je pro mne překonání slabých stránek velkou motivací.
Také jsem měla možnost poznat mnoho nových a inspirativních lidí, které ráda označuji za přátele. Nemyslím si, že bych jinak mohla tak nenásilně potkat lidi vedoucí největší právnické asociace nebo zástupce z Rady Evropy. Mé dva koníčky, cestování a cizí jazyk, rovněž nepřišly vniveč, jelikož jsem za své studium navštívila například Tel Aviv, Řím, Batumi, Tallinn, Thessaloniki, Zurych, Lodž, Porto, Maltu, Innsbruck a mnohá další místa.
Na západě bývá členství ve spolcích kultovní záležitostí. Jaký máš názor na současné postavení spolků u nás a to jak v očích studentů, tak v očích samotných fakult?
Dle mého názoru je pohled studentů na spolky velmi různorodý. Často slýchávám údiv, co mě vede k tomu, že se tak aktivně angažuji. Domnívám se, že příčinou podobných otázek je nedostatečný vhled do činnosti spolků, protože vyžití a možnost aktivního či pasivního zapojení, které nabízí, je opravdu nepřeberný. U fakult mi přijde, že často nevnímají naše aktivity jako tak hodnotnou činnost, ačkoliv aktivity které vyvíjíme hodnotu skutečně mají. ELSA pořádá velké mezinárodní akce, některé jsou ve spolupráci přímo s Radou Evropy, jiné se Světovovou obchodní organizací či dalšími mezinárodními institucemi. V České republice nás podporuje hned několik předních advokátních kanceláří. Nemyslím si, že bychom měli tuto podporu, kdyby naše akce nebyly přínosem.
Jaký je vztah spolků a právnických fakult? Je spolupráce nějakým způsobem harmonizovaná?
To je těžké generalizovat, protože vztah mezi jednotlivou fakultou a spolky probíhá na individuální bázi. Ani ELSA, jakožto celorepublikový spolek, tuto spolupráci nemá sjednocenou. Vztahy jsou různé, ať už založené na velmi úzké spolupráci a takřka splynutí aktivit pro studenty, či neustálém soupeření o přízeň fakulty mezi jednotlivými spolky nebo potýkáním se s odmítavým postojem ze strany fakulty.
ELSA a spolky obecně mohou být určitým odrazovým můstkem k nastartování kariéry (nejen) v advokacii. Jak toto vnímáš ty? Kde všude jsou pro aktivní členy dveře otevřené a jak jim členství může k získání práce pomoci?
Ano, s tím souhlasím. Mohu potvrdit, že na každém pohovoru se mne potencionální zaměstnavatel na činnost v ELSA ptal a často se na mě obracejí společnosti s prosbou o doporučení či referenci. Když daného člověka znám a odváděl opravdu dobrou práci, ráda ho doporučím. Vzhledem k tomu, že činnost v ELSA umožňuje našim členům rozvíjet jak právní dovednosti, tak i soft skills i mnohé další, mají aktivní členové dveře otevřené nejen v advokátních kancelářích a na jiných právních pozicích, ale i v dalších firmách např. na ekonomických pozicích.
Pomohlo členství v této oblasti i tobě?
Rozhodně. Mám-li být upřímná, tak na poslední dvě pozice jsem se nehlásila a jsou to skvělé pozice, kdy se možnost osobního růstu a finanční ohodnocení pohybují zcela jinde než u většiny mých známých, kteří také zastávají part-time pozice. Přibližně jednou týdně se mi ozve nová společnost s nabídkou práce, často se mi stává, že mi je pracovní pozice nabídnuta přímo během fundraisingové schůzky. Rozhodně si nemyslím, že by vše bylo stejné, kdybych se v ELSA neangažovala.
Hledí dle tebe zaměstnavatelé na podobné vedlejší akademické aktivity?
Ano, dle mé zkušenosti hledí. Samozřejmě beru v potaz, že jistě ne všichni. Někdo mi tvrdil, že mu byl tvrzen dokonce opak. Avšak osobně i zprostředkovaně přes naše členy jsem se s tím, že by členství bylo považováno za nevýhodu, nikdy nesetkala.
Práce ve spolku je dobrovolná, resp. neplacená. To může mnohé odradit. Myslíš si, že v dnešní době mají studenti chuť aktivně se angažovat a dokáží vidět potenciál právě v přínosu a zlepšení jednotlivých dovedností, navázání kontaktů a možnosti například vycestovat?
Opravdu velmi nerada generalizuji. Záleží na konkrétních lidech. Někdo se zapojí rád, někdo zase vůbec. Někdo se rád zapojí dokonce na pozici, kde je odpovědný za chod konkrétní činnosti či organizaci projektu, jiný raději bude zastávat pomocnou sílu při takové organizaci. Široký výběr aktivit, které studentům poskytujeme, jim umožňuje různé míry zapojení. A to od pasivního členství, kdy daní členové např. navštěvují “pouze” členské schůzky, přednášky a sportovní soutěže, až po různé formy aktivního členství, kdy mají možnost se konkrétně zapojit či dokonce přímo za něco nést odpovědnost. Samozřejmě míra zapojení je pak posuzována při nadměrném zájmu u zahraničních výjezdů a podobných výběrových akcí.
Diskuze k článku ()