Nejvyšší čas pobavit se o dobách a lhůtách v češtině a angličtině
Text občanského zákoníku se snaží systematicky rozlišovat mezi „dobou“ a „lhůtou“. Je ale toto rozlišení možné i v angličtině? Vystačíme si s výrazy jako „period“ či „time limit“?
Ač se neprávníkům mohou zdát synonymní, dal zákonodárce výrazům doba a lhůta, jasný význam[1]: „Dobou se rozumí časový úsek, jehož uplynutím zaniká právo nebo povinnost bez dalšího, aniž je potřeba pro vyvolání tohoto právního následku zvláště projevit vůli (§ 603 občanského zákoníku). Naproti tomu jako lhůta se označuje časový úsek stanovený k uplatnění práva u druhé strany, popř. u jiné osoby, anebo u soudu nebo jiného příslušného orgánu.“ Rozdíl lze ilustrovat třeba na pojmech zkušební doba a zkušební lhůta. Zkušební doba se používá u zaměstnaneckého poměru, kdy uplynutím zkušební doby, pokud v jejím průběhu zaměstnanec ani zaměstnavatel pracovní poměr nezruší, pokračuje bez dalšího pracovní poměr. Oproti tomu se zkušební lhůtou se setkáváme například u koupě na zkoušku, kde je v určité lhůtě kupující povinen věc vyzkoušet. Takový pokus o systematizaci je nepochybně zajímavý, přináší však několik problémů, jako je nedůslednost zákonodárce[2] či rozdíly mezi jednotlivými právními odvětvími (občanský zákoník vs. trestní zákoník). V neposlední řadě je toto rozlišení prakticky nemožné udržet při překladu do cizího jazyka.
Jak tedy při překladu spojení, která obsahují jeden z těchto výrazů, postupovat? Nejdříve je třeba identifikovat, jak je dané slovo použito. Pokud je součástí označení konkrétního právního institutu, je třeba nalézt ekvivalent pomocí tzv. pojmové analýzy neboli provést komparaci obou institutů v češtině a v angličtině. Příkladem budiž promlčecí lhůta či vydržecí doba[3]. Problémem navíc je, že se v angličtině často jazykově nerozlišuje mezi označením institutu a příslušné doby či lhůty. Například v čl. 3465 louisianského občanského zákoníku stojí Acquisitive prescription is interrupted when possession is lost. Ekvivalentem k pojmu acquisitive prescription, který znamená vydržení, je zde přitom vydržecí doba.
Druhým kontextem, kde se s dobou a lhůtou setkáme, jsou semiterminologická použití, jako je například označení doby trvání smlouvy (doba nájmu, pojistná doba) či vyjádření nejrůznějších lhůt (lhůta k uplatnění práva, lhůta k podání odvolání) nebo kolokace jako v rozumné době/lhůtě apod. V těchto případech je třeba hledat odpovídající a uzuální způsoby vyjádření v angličtině. Například pro pojmenování dob trvání smlouvy se nejčastěji používá term (term of lease) stejně jako u souvisejících kolokací (doba určitá je fixed term). Zajímavé je vyjadřování lhůt. Zatímco čeština často používá vyjádření “Lhůta pro uplatnění práva činí…”, angličtina dává přednost formulaci, kdy se slovu lhůta úplně vyhne: “The right must be exercised within…” Ve spojeních jako je přiměřená či nezbytná doba/lhůta angličtina, možná překvapivě, nepoužívá primární překladové protějšky, které bychom našli ve slovníku (deadline či time limit pro lhůtu, period pro dobu), ale nejčastěji si vystačí pouze se slovem time (within reasonable time). Určitým problémem může být, že time stejně jako česká doba se používá k označení časového úseku a zároveň bodu v čase. Výše uvedené samozřejmě neznamená, že by se výrazy jako period nebo time limit nikdy nepoužily, jejich frekvence je však ve srovnání s češtinou výrazně nižší. Period se vyskytuje ve spojeních označujících jak lhůtu (limitation period jako promlčecí lhůta), tak dobu (waiting period jako čekací doba u pojistných smluv). Time limit se vyskytuje pouze marginálně, například pro označení jednotlivých promlčecích lhůt v britském zákoně The Limitation Act 1980.
Posledním kontextem, kde se s výrazy doba a lhůta setkáváme, jsou složené předložky ve lhůtě (1 měsíce) či po dobu (3 měsíců). Přestože by v angličtině šly použít analogické struktury (within the period of 1 month, during the term of 3 months), je v rámci kampaně za zjednodušení anglického právního jazyka patrná snaha používání takovýchto vazeb opouštět a nahrazovat je pouze jednoduchou předložkou (within 1 month, during 3 months).
Kolokací s dobou a lhůtou je mnohem více a často je jejich podoba v angličtině a češtině značně odlišná. Například spojení v maximální lhůtě můžeme přeložit jako not later than, kdy se protějšku pro lhůtu opět úplně vyhneme. Některé kolokace mohou mít zdánlivě překvapivé protějšky, například marné uplynutí doby či lhůty v angličtině můžeme vyjádřit jako expiry to no effect, pokud chceme dodržet lhůtu, nemusíme se omezovat jen na sloveso meet, ale velmi často se setkáme i se slovesem comply with (např. In order to comply with the time periods mentioned in (ii), the request must be delivered to the Tribunal Offices personally.).
Celá problematika převodu dob a lhůt do angličtiny je mnohem složitější a vyžaduje důkladně šetřit kontext. V tomto článku jsem chtěl ale ukázat, že i zdánlivě neproblematická slova si při překladu do cizího jazyka vyžadují analytický přístup a řešení „kus za kus“, kdy by existoval přímočarý protějšek, nefungují.
[1] Důvodová zpráva k NOZ, str. 143.
[2] Podrobně se problematice věnuji v článku s názvem Within the period to meet the deadline: Czech near-synonyms doba and lhůta and their English equivalents, který bude v prvních měsících roku 2017 publikován v odborném časopise Comparative Legilinguistics a dostupný on-line.
[3] Možné protějšky (time bar, statute of limitations, passage of time, liberative prescription) podrobně rozebírá Chromá (2014). Chromá, Marta. 2014. Právní překlad v teorii a praxi. Praha: Karolinum
Další články
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (1. část)
Proč se nedaří zrychlit stavební řízení? První díl seriálu rozebírá hlavní příčiny průtahů na straně žadatelů, projektantů i účastníků řízení – a hodnotí, zda je chystaná novela dokáže reálně vyřešit.
K aktuálnímu sporu o pravomoc prezidenta republiky zastupovat stát navenek
V souvislosti s nedávným sporem o účast prezidenta republiky na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře plní mediální prostor úvahy o tom, co je a není obsahem pravomoci prezidenta republiky zastupovat stát navenek. Jak přesně je vymezena v právním řádu České republiky? Jak se k této otázce staví česká judikatura a jak doktrína? Stručné shrnutí se pokusím poskytnout na následujících řádcích.
Tlačítko pro odstoupení od smlouvy bude nová povinná výbava e-shopů
Evropská Unie zavádí povinnost mít v e-shopech tlačítko pro snadné odstoupení od smlouvy, v Česku však příslušná novela nabrala zpoždění. Tuzemští obchodníci tak nový ovládací prvek zatím mít nemusí, účinnost se očekává až od ledna 2027. Přesto experti doporučují neotálet a začít se na technické i právní změny připravovat už nyní.
Britský Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch banky, která odmítla plnit z akreditivů kvůli mezinárodním sankcím
Přelomový verdikt britského Nejvyššího soudu přináší nová pravidla pro mezinárodní dokumentární praxi. Na příkladu sporu banky UniCredit s irskými leasingovými společnostmi článek ukazuje, jak mezinárodní sankce zasahují do bankovních záruk a akreditivů a jakou právní ochranu mají banky při prověřování sankčních rizik – a to i bez výslovně sjednaných sankčních klauzulí.
Nařízení prodeje jednotky: mezi ochranou vlastnictví a ochranou sousedského soužití
Institut nuceného prodeje jednotky podle § 1184 odst. 1 občanského zákoníku představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do vlastnického práva. Jde o nástroj výjimečný, svou povahou až krajní, jehož aplikace v praxi vyvolává řadu otázek.



