Novou osobností v Právnické síni slávy je JUDr. Iva Brožová
„Úspěch vidím v tom, že v justici jsou dnes lidé, které mohu pokládat za své následovníky a že moje ocenění je informací pro všechny, že náročné postoje se vyplácí,“ říká emeritní soudkyně Iva Brožová, která byla v rámci dvanáctého ročníku celojustiční soutěže Právník roku uvedena do Právnické síně slávy, a to za svůj mimořádný celoživotní přínos českému právu.
Nezávislost soudů je obecně přijímanou hodnotou
JUDr. Iva Brožová se narodila 7. března 1951 v Brně jako Iva Zapletalová. Svá studia na brněnské právnické fakultě úspěšně ukončila s červeným diplomem v roce 1974, na téže fakultě se stala nejmladší externí pedagožkou. Od roku 1975 působila jako soudkyně Městského soudu v Brně. V témže roce se však rigorózní práce Ivy Brožové stala předmětem jednání o vědeckou aspiranturu, podmiňovanou členstvím v KSČ, které odmítla. Poté s ní fakulta ukončila spolupráci a na soudě byla až do revoluce přeřazena na agendu administrativní povahy, platebních rozkazů. Po revoluci se však stala přípisem děkana rehabilitovaným učitelem, s odůvodněním, že její činnost na fakultě byla: „svévolně, v důsledku politické diskriminace ukončena“.
V květnu roku 1990 se stala soudkyní Krajského soudu v Brně, odkud o tři roky později pokračovala na Ústavní soud České republiky. Zde působila jako soudkyně až do konce roku 1999. Na přelomu tisíciletí nastoupila doktorka Brožová na Nejvyšší soud a stala se předsedkyní jeho občanskoprávního kolegia. O dva roky později, 20. března 2002, byla prezidentem jmenována předsedkyní Nejvyššího soudu, kterou zůstala až do svého odchodu na odpočinek v roce 2015. Cílem Ivy Brožové byla snaha změnit tehdejší Nejvyšší soud hodnotovým nazíráním na právo, snaha uvést v život nálezy Ústavního soudu. Předsedkyně se snažila rovněž nově uchopit sjednocující funkci Nejvyššího soudu tak, aby právní jistota a předvídatelnost rozhodnutí nebyla hodnotou samoúčelnou, ale aby byl dán průchod ústavně zakotvené ochraně práv každého na individuální posouzení jeho věci.
Ve svých názorech byla doktorka Brožová pevná a nekompromisní, i když byly její kroky a postoje často vnímány jako nepopulární, a to i v jejím blízkém justičním okolí. Příkladem může být její postoj k otázce platů soudců. V roce 2006 se ubránila nejen odvolání z funkce ze strany prezidenta republiky, ale i neústavnímu dosazení druhého místopředsedy Nejvyššího soudu, a v neposlední řadě kárnému řízení, vedenému proti ní tehdejším ministrem spravedlnosti v důsledku zneužití výsledků finanční kontroly soudu. Díky její argumentaci v řízeních před Ústavním soudem byly v následně vydaných nálezech narýsovány jasné hranice, za něž nemohou nejvyšší představitelé moci výkonné při své činnosti vůči soudnictví zajít. Tyto judikáty zůstávají nosnými pilíři nezávislosti soudní moci v České republice.
Zásluhy Ivy Brožové na poli nezávislosti soudní moci, jsou zásadní a neocenitelné. V klíčových okamžicích nikdy nezvažovala, komu se svým postojem zalíbí a komu ne. Často přitom stála jako jediná proti řadě jiných, zdánlivě silnějších hlasů. „Při výkonu funkce jsem byla konfrontována v tolika směrech a tolika způsoby, že se pocit úspěšnosti vytratil. Nešlo jen o moje odvolání prezidentem republiky, ale i kárné stíhání, šikanu ze strany ministerstva financí, petici třetiny soudců Nejvyššího soudu, žádající, abych přijala rozhodnutí prezidenta republiky o mém odvolání, ale také celkovou hluchotu právnické obce k podstatě potíží, kterým jsem čelila,“ hodnotí svou profesní kariéru Brožová. Ocenění v soutěži Právník roku pro ni však znamená potvrzení, že nezávislost soudů je obecně přijímanou hodnotou, což vnímá jako zásadní.
Ocenění převzalo celkem třináct právníků v deseti kategoriích
Galavečer Právníka roku se letos vrátil do Prahy, a i letos jej pořádala Česká advokátní komora společně s vydavatelstvím EPRAVO.CZ. Slavnostním předáváním cen v TOP HOTELU Praha prováděli hosty a oceněné Aleš Háma a Jakub Wehrenberg. Záštitu nad soutěží převzali předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka a ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Skleněnou plastiku sv. Yva obdrželi ocenění v sedmi řádných a třech mimořádných kategoriích:
Občanské právo
JUDr. Ladislav Muzikář, soudce Městského soudu v Praze
Trestní právo
JUDr. Lenka Bradáčová, Ph.D., vrchní státní zástupkyně v Praze
Kategorie Pro bono
JUDr. Viktor Rossmann, samostatný advokát, Praha
Finanční právo
JUDr. Monika Novotná, advokátní kancelář Rödl & Partner, Praha
Právo duševního vlastnictví
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D., advokátní kancelář Kříž a partneři, Praha
Pracovní právo
JUDr. Ladislav Jouza, samostatný advokát
Rodinné právo
JUDr. Daniela Kovářová, advokátka a šéfredaktorka Rodinných listů
Občanská a lidská práva, právo ústavní
David Kosař, vysokoškolský pedagog
Zvláštní cena sv. Yva za přínos české justici
JUDr. Ivana Švehlová, bývalá předsedkyně Krajského soudu v Praze
Talent roku
3. místo: Mgr. Ivana Nemčeková, advokátní koncipientka, AK NIELSEN MEINL, Praha
2. místo: Mgr. Jan Sůra, trvale spolupracující advokát AK CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ, Praha
1. místo: Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek, advokátní koncipient, AK ROWAN LEGAL, Praha
Právnická síň slávy
JUDr. Iva Brožová
Další články
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.
EET 2.0: na čem vůbec stojí slibovaných 14 miliard?
Schválení EET 2.0 Poslaneckou sněmovnou znovu rozvířilo ostrou debatu o skutečném fiskálním přínosu evidence tržeb a právní jistotě českých podnikatelů. Jaké jsou rozpočtové odhady Ministerstva financí i nezávislých ekonomů?
Outsourcing mzdové agendy: odpovědnost zůstává zaměstnavateli, smluvní ochrana ale může být silnější
Outsourcing mezd nepřenáší veřejnoprávní odpovědnost zaměstnavatele na dodavatele. To ale samo o sobě není argumentem proti outsourcingu. Rozhodující je, jak je nastavena smlouva, odpovědnost dodavatele, pojistné krytí a předávání podkladů. Právě zde může mít externí model oproti internímu zpracování významnou výhodu: prostor pro náhradu škody není omezen pracovněprávním limitem zaměstnance, ale je předmětem smluvního vyjednávání.
