Novou osobností v Právnické síni slávy je JUDr. Iva Brožová
„Úspěch vidím v tom, že v justici jsou dnes lidé, které mohu pokládat za své následovníky a že moje ocenění je informací pro všechny, že náročné postoje se vyplácí,“ říká emeritní soudkyně Iva Brožová, která byla v rámci dvanáctého ročníku celojustiční soutěže Právník roku uvedena do Právnické síně slávy, a to za svůj mimořádný celoživotní přínos českému právu.
Nezávislost soudů je obecně přijímanou hodnotou
JUDr. Iva Brožová se narodila 7. března 1951 v Brně jako Iva Zapletalová. Svá studia na brněnské právnické fakultě úspěšně ukončila s červeným diplomem v roce 1974, na téže fakultě se stala nejmladší externí pedagožkou. Od roku 1975 působila jako soudkyně Městského soudu v Brně. V témže roce se však rigorózní práce Ivy Brožové stala předmětem jednání o vědeckou aspiranturu, podmiňovanou členstvím v KSČ, které odmítla. Poté s ní fakulta ukončila spolupráci a na soudě byla až do revoluce přeřazena na agendu administrativní povahy, platebních rozkazů. Po revoluci se však stala přípisem děkana rehabilitovaným učitelem, s odůvodněním, že její činnost na fakultě byla: „svévolně, v důsledku politické diskriminace ukončena“.
V květnu roku 1990 se stala soudkyní Krajského soudu v Brně, odkud o tři roky později pokračovala na Ústavní soud České republiky. Zde působila jako soudkyně až do konce roku 1999. Na přelomu tisíciletí nastoupila doktorka Brožová na Nejvyšší soud a stala se předsedkyní jeho občanskoprávního kolegia. O dva roky později, 20. března 2002, byla prezidentem jmenována předsedkyní Nejvyššího soudu, kterou zůstala až do svého odchodu na odpočinek v roce 2015. Cílem Ivy Brožové byla snaha změnit tehdejší Nejvyšší soud hodnotovým nazíráním na právo, snaha uvést v život nálezy Ústavního soudu. Předsedkyně se snažila rovněž nově uchopit sjednocující funkci Nejvyššího soudu tak, aby právní jistota a předvídatelnost rozhodnutí nebyla hodnotou samoúčelnou, ale aby byl dán průchod ústavně zakotvené ochraně práv každého na individuální posouzení jeho věci.
Ve svých názorech byla doktorka Brožová pevná a nekompromisní, i když byly její kroky a postoje často vnímány jako nepopulární, a to i v jejím blízkém justičním okolí. Příkladem může být její postoj k otázce platů soudců. V roce 2006 se ubránila nejen odvolání z funkce ze strany prezidenta republiky, ale i neústavnímu dosazení druhého místopředsedy Nejvyššího soudu, a v neposlední řadě kárnému řízení, vedenému proti ní tehdejším ministrem spravedlnosti v důsledku zneužití výsledků finanční kontroly soudu. Díky její argumentaci v řízeních před Ústavním soudem byly v následně vydaných nálezech narýsovány jasné hranice, za něž nemohou nejvyšší představitelé moci výkonné při své činnosti vůči soudnictví zajít. Tyto judikáty zůstávají nosnými pilíři nezávislosti soudní moci v České republice.
Zásluhy Ivy Brožové na poli nezávislosti soudní moci, jsou zásadní a neocenitelné. V klíčových okamžicích nikdy nezvažovala, komu se svým postojem zalíbí a komu ne. Často přitom stála jako jediná proti řadě jiných, zdánlivě silnějších hlasů. „Při výkonu funkce jsem byla konfrontována v tolika směrech a tolika způsoby, že se pocit úspěšnosti vytratil. Nešlo jen o moje odvolání prezidentem republiky, ale i kárné stíhání, šikanu ze strany ministerstva financí, petici třetiny soudců Nejvyššího soudu, žádající, abych přijala rozhodnutí prezidenta republiky o mém odvolání, ale také celkovou hluchotu právnické obce k podstatě potíží, kterým jsem čelila,“ hodnotí svou profesní kariéru Brožová. Ocenění v soutěži Právník roku pro ni však znamená potvrzení, že nezávislost soudů je obecně přijímanou hodnotou, což vnímá jako zásadní.
Ocenění převzalo celkem třináct právníků v deseti kategoriích
Galavečer Právníka roku se letos vrátil do Prahy, a i letos jej pořádala Česká advokátní komora společně s vydavatelstvím EPRAVO.CZ. Slavnostním předáváním cen v TOP HOTELU Praha prováděli hosty a oceněné Aleš Háma a Jakub Wehrenberg. Záštitu nad soutěží převzali předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka a ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Skleněnou plastiku sv. Yva obdrželi ocenění v sedmi řádných a třech mimořádných kategoriích:
Občanské právo
JUDr. Ladislav Muzikář, soudce Městského soudu v Praze
Trestní právo
JUDr. Lenka Bradáčová, Ph.D., vrchní státní zástupkyně v Praze
Kategorie Pro bono
JUDr. Viktor Rossmann, samostatný advokát, Praha
Finanční právo
JUDr. Monika Novotná, advokátní kancelář Rödl & Partner, Praha
Právo duševního vlastnictví
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D., advokátní kancelář Kříž a partneři, Praha
Pracovní právo
JUDr. Ladislav Jouza, samostatný advokát
Rodinné právo
JUDr. Daniela Kovářová, advokátka a šéfredaktorka Rodinných listů
Občanská a lidská práva, právo ústavní
David Kosař, vysokoškolský pedagog
Zvláštní cena sv. Yva za přínos české justici
JUDr. Ivana Švehlová, bývalá předsedkyně Krajského soudu v Praze
Talent roku
3. místo: Mgr. Ivana Nemčeková, advokátní koncipientka, AK NIELSEN MEINL, Praha
2. místo: Mgr. Jan Sůra, trvale spolupracující advokát AK CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ, Praha
1. místo: Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek, advokátní koncipient, AK ROWAN LEGAL, Praha
Právnická síň slávy
JUDr. Iva Brožová
Další články
Když neselže součást, ale jejich propojení: Kdo odpovídá za škodu?
Tradiční odpovědnost za škodu hledá vadný výrobek, porušenou povinnost a příčinu následku. Propojené systémy však mohou vytvořit újmu, přestože každý samostatně splní svou technickou specifikaci. Problém pak nevznikne uvnitř jedné černé skříňky, ale ve vztazích mezi několika nástroji.
Protinávrh společníka na valné hromadě s.r.o. v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“) poměrně podrobně upravuje svolání a průběh valné hromady společnosti s ručením omezeným. Mimo jiné stanoví, že součástí pozvánky na valnou hromadu musí být návrh usnesení, o kterém má valná hromada rozhodovat.
CRA versus NIS2: produktová kybernetická bezpečnost a bezpečnost organizace – kde se režimy překrývají a jak do nich vstupuje AI Act?
Kybernetická bezpečnost už v Evropské unii nestojí na jednom předpisu. Vedle NIS2, která dopadá na bezpečnost regulovaných organizací a služeb, přináší Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“) samostatný režim pro produkty s digitálními prvky uváděné na evropský trh. U některých produktů se navíc přidává AI Act. Pro organizace proto bude klíčové nejen určit, který předpis na ně dopadá, ale také správně rozlišit jednotlivé role, povinnosti a oznamovací režimy a tam, kde je to možné, propojit jejich plnění do jednoho funkčního systému.
Nová pravidla transparentnosti odměňování na spadnutí
Transpozice evropské směrnice o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, je po flexinovele z roku 2025, další výraznou pracovněprávní novinkou. Jejím hlavním cílem je omezit nerovnosti v odměňování, často skryté kvůli nízké transparentnosti.
EU Space Act a vznik evropského správního práva kosmických činností
Návrh EU Space Act představuje základní kámen vznikajícího evropského správního práva pro kosmické činnosti. Propojuje vnitřní trh s víceúrovňovou správní architekturou, přísnými pravidly pro bezpečnost i udržitelnost a díky bruselskému efektu z Unie vytváří klíčového globálního normotvůrce v kosmickém sektoru.
