Na letošním ročníku kongresu Právního prostoru vystoupíte se svým příspěvkem na téma Elektronické smluvní dokumenty. Na co vše se mohou v rámci Vašeho příspěvku účastníci těšit?
Pokud se do té doby nic závažného nestane, měl bych se věnovat především poslednímu vývoji v evropském právu elektronických dokumentů a v českém elektronickém doručování – především nařízení eIDAS a stanovisku Nejvyššího soudu k datovým schránkám.
Jakou problematiku byste v rámci svého příspěvku zdůraznil nejvíce?
Nové nařízení i stanovisko Nejvyššího soudu přinášejí důležité vyjasnění a zjednodušení právní situace elektronických dokumentů. Jde především o právní kvalifikaci elektronického dokumentu jako písemnosti a dále pak o otázku autenticity datové zprávy. V obou případech se jedná o řešení problémů, které jsme si zavinili vlastní legislativní neobratností, takže můj příspěvek by měl být vcelku pozitivní.
V čem vidíte největší přínos takovýchto konferencí?
Aniž bych podceňoval odborný význam konferencí, myslím, že hlavní přínos je v tom, že se lidé mohou vzájemně potkat. Vyměnit si pár slov u skleničky je někdy pro řešení i vysoce odborných právních otázek efektivnější než sepisování článků, knih nebo soudních rozhodnutí.
Věnujete se také právu informačních a komunikačních technologií. Může mít podle Vás spád technologického vývoje vliv na změnu trhu s právními službami v tom smyslu, že se orientace v této oblasti stane obligatorním požadavkem u každého právníka, nebo dokonce u studenta (povinná výuka apod.)?
Jednoznačně ano a pro řadu praktikujících právníků to bude mít v následujících dekádách fatální následky. Nejde jen o orientaci v problematice ICT – tu vlastně ani nepovažuji za nezbytně nutnou. Vedle základní práce s právními informačními systémy a běžnými komunikačními nástroji si dobrý právník i za sto let bude moci bohatě vystačit s tužkou a papírem (ne nadarmo se v naší profesi říká: „zavřu pusu a mám sbaleno“). Spíš jde o to, že automaty postupně nahrazují právníky v mechanických činnostech. Kdo se domnívá, že si v právní praxi vystačí s rutinním vyplňováním smluvních vzorů nebo chrlením formulářových podání, dříve nebo později přijde o práci.
Jste mimo jiné rozhodcem tribunálu pro doménová jména .eu a .cz při RS HKAK. Jak je to s nárůstem doménových sporů v posledních letech? Evidujete s přesunem podnikání do on-line světa jejich vzrůstající počet?
Doménová agenda je v posledních letech víceméně stabilní. Řešení sporů funguje efektivně a důsledkem je, možná paradoxně, že sporů je spíš méně. Je to dáno hlavně solidní předvídatelností rozhodovací činnosti (např. i včetně nákladů). Je-li výsledek předvídatelný, stranám se vlastně nevyplatí se soudit. Uvidíme ale, jak se projeví masivní nástup nových domén první úrovně, kterých vzniklo více než tisíc.
Diskuze k článku ()