Pět otázek pro Radima Polčáka
I letošní ročník kongresu Právní prostor přinese řadu zajímavých témat. Jedním z nich je postavení elektronické smluvní dokumentace ve světle judikatury a legislativních novinek, které účastníkům přiblíží doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Na letošním ročníku kongresu Právního prostoru vystoupíte se svým příspěvkem na téma Elektronické smluvní dokumenty. Na co vše se mohou v rámci Vašeho příspěvku účastníci těšit?
Pokud se do té doby nic závažného nestane, měl bych se věnovat především poslednímu vývoji v evropském právu elektronických dokumentů a v českém elektronickém doručování – především nařízení eIDAS a stanovisku Nejvyššího soudu k datovým schránkám.
Jakou problematiku byste v rámci svého příspěvku zdůraznil nejvíce?
Nové nařízení i stanovisko Nejvyššího soudu přinášejí důležité vyjasnění a zjednodušení právní situace elektronických dokumentů. Jde především o právní kvalifikaci elektronického dokumentu jako písemnosti a dále pak o otázku autenticity datové zprávy. V obou případech se jedná o řešení problémů, které jsme si zavinili vlastní legislativní neobratností, takže můj příspěvek by měl být vcelku pozitivní.
V čem vidíte největší přínos takovýchto konferencí?
Aniž bych podceňoval odborný význam konferencí, myslím, že hlavní přínos je v tom, že se lidé mohou vzájemně potkat. Vyměnit si pár slov u skleničky je někdy pro řešení i vysoce odborných právních otázek efektivnější než sepisování článků, knih nebo soudních rozhodnutí.
Věnujete se také právu informačních a komunikačních technologií. Může mít podle Vás spád technologického vývoje vliv na změnu trhu s právními službami v tom smyslu, že se orientace v této oblasti stane obligatorním požadavkem u každého právníka, nebo dokonce u studenta (povinná výuka apod.)?
Jednoznačně ano a pro řadu praktikujících právníků to bude mít v následujících dekádách fatální následky. Nejde jen o orientaci v problematice ICT – tu vlastně ani nepovažuji za nezbytně nutnou. Vedle základní práce s právními informačními systémy a běžnými komunikačními nástroji si dobrý právník i za sto let bude moci bohatě vystačit s tužkou a papírem (ne nadarmo se v naší profesi říká: „zavřu pusu a mám sbaleno“). Spíš jde o to, že automaty postupně nahrazují právníky v mechanických činnostech. Kdo se domnívá, že si v právní praxi vystačí s rutinním vyplňováním smluvních vzorů nebo chrlením formulářových podání, dříve nebo později přijde o práci.
Jste mimo jiné rozhodcem tribunálu pro doménová jména .eu a .cz při RS HKAK. Jak je to s nárůstem doménových sporů v posledních letech? Evidujete s přesunem podnikání do on-line světa jejich vzrůstající počet?
Doménová agenda je v posledních letech víceméně stabilní. Řešení sporů funguje efektivně a důsledkem je, možná paradoxně, že sporů je spíš méně. Je to dáno hlavně solidní předvídatelností rozhodovací činnosti (např. i včetně nákladů). Je-li výsledek předvídatelný, stranám se vlastně nevyplatí se soudit. Uvidíme ale, jak se projeví masivní nástup nových domén první úrovně, kterých vzniklo více než tisíc.
Další články
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.


