Pět otázek pro Radima Polčáka
I letošní ročník kongresu Právní prostor přinese řadu zajímavých témat. Jedním z nich je postavení elektronické smluvní dokumentace ve světle judikatury a legislativních novinek, které účastníkům přiblíží doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Na letošním ročníku kongresu Právního prostoru vystoupíte se svým příspěvkem na téma Elektronické smluvní dokumenty. Na co vše se mohou v rámci Vašeho příspěvku účastníci těšit?
Pokud se do té doby nic závažného nestane, měl bych se věnovat především poslednímu vývoji v evropském právu elektronických dokumentů a v českém elektronickém doručování – především nařízení eIDAS a stanovisku Nejvyššího soudu k datovým schránkám.
Jakou problematiku byste v rámci svého příspěvku zdůraznil nejvíce?
Nové nařízení i stanovisko Nejvyššího soudu přinášejí důležité vyjasnění a zjednodušení právní situace elektronických dokumentů. Jde především o právní kvalifikaci elektronického dokumentu jako písemnosti a dále pak o otázku autenticity datové zprávy. V obou případech se jedná o řešení problémů, které jsme si zavinili vlastní legislativní neobratností, takže můj příspěvek by měl být vcelku pozitivní.
V čem vidíte největší přínos takovýchto konferencí?
Aniž bych podceňoval odborný význam konferencí, myslím, že hlavní přínos je v tom, že se lidé mohou vzájemně potkat. Vyměnit si pár slov u skleničky je někdy pro řešení i vysoce odborných právních otázek efektivnější než sepisování článků, knih nebo soudních rozhodnutí.
Věnujete se také právu informačních a komunikačních technologií. Může mít podle Vás spád technologického vývoje vliv na změnu trhu s právními službami v tom smyslu, že se orientace v této oblasti stane obligatorním požadavkem u každého právníka, nebo dokonce u studenta (povinná výuka apod.)?
Jednoznačně ano a pro řadu praktikujících právníků to bude mít v následujících dekádách fatální následky. Nejde jen o orientaci v problematice ICT – tu vlastně ani nepovažuji za nezbytně nutnou. Vedle základní práce s právními informačními systémy a běžnými komunikačními nástroji si dobrý právník i za sto let bude moci bohatě vystačit s tužkou a papírem (ne nadarmo se v naší profesi říká: „zavřu pusu a mám sbaleno“). Spíš jde o to, že automaty postupně nahrazují právníky v mechanických činnostech. Kdo se domnívá, že si v právní praxi vystačí s rutinním vyplňováním smluvních vzorů nebo chrlením formulářových podání, dříve nebo později přijde o práci.
Jste mimo jiné rozhodcem tribunálu pro doménová jména .eu a .cz při RS HKAK. Jak je to s nárůstem doménových sporů v posledních letech? Evidujete s přesunem podnikání do on-line světa jejich vzrůstající počet?
Doménová agenda je v posledních letech víceméně stabilní. Řešení sporů funguje efektivně a důsledkem je, možná paradoxně, že sporů je spíš méně. Je to dáno hlavně solidní předvídatelností rozhodovací činnosti (např. i včetně nákladů). Je-li výsledek předvídatelný, stranám se vlastně nevyplatí se soudit. Uvidíme ale, jak se projeví masivní nástup nových domén první úrovně, kterých vzniklo více než tisíc.
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.



