Právnická povídka 2017
Ačkoliv všeobecně přijímaný obraz právníka jej charakterizuje coby osobu věcnou a strohou, může být právník rovněž bytostí poetickou! Naznačuje to přinejmenším už druhý ročník soutěže nazvané Právnická povídka, která ovšem zahrnuje i literární útvary nebeletristické povahy.
Klání tak probíhá nejen v kategorii povídka, ale též v kategorii báseň a v kategorii fejeton. Téma letošního ročníku vymezil citát z „Kupce benátského“ od Williama Shakespeara: „Chtěls právo, máš je mít, a možná víc, než budeš si sám přát.“ V soutěži se sešlo celkem na čtyřicet prací od studentů, praktikujících právníků, právních vědců i zástupců širší akademické obce. Zúčastněné texty vyhodnocovala odborná porota, v níž zasedal profesor Miloš Večeřa, právník, sociolog a vedoucí Katedry právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity; právnička a spisovatelka magistra Blanka Čechová; profesor Petr Hajn, právník, pedagog a spisovatel a v neposlední řadě docent Martin Škop, právník, sociolog a proděkan Právnické fakulty Masarykovy Univerzity. Ze zaslaných textů vybrala porota trojici vítězných, jeden v rámci každé ze jmenovaných kategorií.
Samotné vyhlášení výsledků Právnické povídky 2017 proběhlo 8. února 2017 v příjemné atmosféře brněnského podniku Živo u Palečka. Úvodního slova se ujala děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity, docentka Markéta Selucká, samotné slavnostní vyhlašování pak zahájil již zmíněný profesor Večeřa. V soutěžní kategorii nejlepší báseň zvítězil Jakub Strouhal, za nejlepší fejeton byl oceněn Martin Mezenský a nejlepší povídkou shledala odborná porota text Šárky a Pavla Theimerových. Ocenění autoři byli následně vybídnuti k autorskému čtení. Jakub Strouhal přednesl svou působivou báseň „Doktorand“, již sám označil za volně inspirovanou deformativním dopadem právního vzdělání na reflexi zlomových životních událostí. Z tíživého zahloubání publikum následně vyvedl odlehčený fejeton Martina Mezenského „O karamelkách, zelí a Evropské unii“, který humornou formou reagoval na trampoty s přebujelou byrokracií i na rysy současné doby postfaktické. Prezentace se bohužel nedočkala vítězná povídka, jejíž autoři se z účasti omluvili. Nicméně publikum o povídku není ochuzeno. Všechny oceněné texty spolu s dalšími vybranými soutěžními příspěvky budou postupně otištěny v časopise FAKT nebo na portálu Právní prostor. Slavnostní večer pak uzavřeli dva členové odborné poroty Blanka Čechová a profesor Hajn autorským čtením několika povídek.
Celou soutěž i její vyhlášení zorganizovala Katedra právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity, přičemž poděkování patří především hlavnímu organizátorovi, doktoru Martinu Haplovi, magistře Monice Hanych, jež se ujala moderování celého večera a kapele Miss Didi And Her Amazing Surprise Band, která akci ozvláštnila swingovou hudbou. Soutěž by se neobešla ani bez účasti sponzorů AK Rowan Legal; AK Schejbal & Partners; C. H. Beck; Právní prostor; ELSA ČR a VašeLiteratura.cz, jimž také náleží velké díky. Na závěr ještě poznámka pro ty, kdož se vyhlášení letošního ročníku Právnické povídky nemohli zúčastnit nebo dokonce litují, že se do soutěže sami aktivně nezapojili. Možnost k nápravě budou mít již na podzim tohoto roku, kdy bude vyhlášen její další ročník.
Další články
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.



