Panelová diskuze: Nová právní úprava hazardu
Spolek českých právníků Všehrd uspořádal panelovou diskuzi na aktuální téma „Nová právní úprava hazardu“. Pozvání na Právnickou fakultu přijali náměstek ministra financí Ondřej Závodský, Tereza Cejpová ze Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi a Radim Boháč z Katedry finančního práva Právnické fakulty UK.
Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, spolu se zákonem č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, a zákonem č. 188/2016 Sb., kterým se mění řada dalších souvisejících zákonů, přináší od 1. 1. 2017 celou řadu významných změn. Cíli nové právní úpravy bylo zejména zlepšení vymahatelnosti, omezení množství sociopatických důsledků a vytvoření moderní legislativy podle zásad evropského práva.
„Významným způsobem předpokládáme redukci heren. Stanovili jsme minimální počet pozic v hernách na 15 míst, čímž předpokládáme, že ze současného počtu 5000 heren zmizí až tři čtvrtiny. Podobným způsobem očekáváme zredukování počtu míst v kasinech, kde nově bude podle zákona povinný monitoring vstupu i prostor herny. Zapotřebí bude taky identifikace návštěvníků, zda nejsou zapsáni do rejstříku osob vyloučených z účasti na hazardních hrách,“ řekl na úvod Ondřej Závodský.
K redukci sociopatických důsledků v podobě závislostí, rozpadlých rodin či sebevražd by dále měly přispět nástroje jako je nastavení maximální výše prohry, povinná přestávka po dvou hodinách hraní a zabránění hazardu vyloučeným hráčům, jako jsou osoby v úpadku, pod trestem, pobírající příspěvky nebo i těm, ketří o to sami požádají. Na hazardních hrách je přitom podle Závodského v současné době závislých 100 tisíc lidí.
Mnohem podrobnější úpravu má nový zákon o hazardu i v oblasti online her. Zákon z roku 1990 například jasně nestanovil, zda se veřejnoprávní úprava na hazard vztahuje či ne. Za online hru v rámci České republiky se podle nové úpravy považuje taková, která je zaměřena na osoby, které mají na území ČR bydliště, a to alespoň zčásti. I v tomto případě bude provozovatel povinen provést identifikaci hráče pomocí registrace. Významnou novinkou je blokace nepovolených internetových her poskytovateli připojení k internetu. „Pokud se Státní dozor nad sázkami a loteriemi dozví o nelegálně provozované internetové hře, zahájí správní řízení o zapsání takové internetové stránky na seznam neohlášených internetových her a poskytovatelé jsou povinni do 15 dnů těmto provozovatelům přístup k internetu zabránit,“ vysvětluje Tereza Cejpová.
Radim Boháč pak posluchače seznámil zejména s daňovou úpravou hazardu. Otázkou je podle něj zejména to, do jaké oblasti daň zařadit. „Teoreticky se dá říct, že zde převažuje funkce regulační nad fiskální. Jde totiž hlavně o omezování negativních účinků hazardních her,“ objasnil hned na úvod svého výkladu Radim Boháč. Na nové právní úpravě oceňuje zejména to, že zákon neobsahuje pro provozovatele žádné úlevy na dani a optimistický je v konečné výši sazeb. Technická zařízení, tedy automaty, budou podléhat sazbě 35 procent, zbytek bude podléhat 23procentní sazbě. Přičemž se uplatní režim in out, tedy že od přijatých a nevrácených vkladů se odečtou vyplacené výhry. „Takto je to nastaveno v závislosti na výši škodlivosti, důležité přitom je nenastavit sazby moc vysoko, aby se trh nezardousil,“ dodal Boháč.
Pro mnohé posluchače byl překvapivý nový institut zdanění nelegálních provozovatelů hazardu. „Samozřejmě nepředpokládáme, že nelegální provozovatel podá daňové přiznání. Teoreticky to sice možné je v případě, že se v něm pohne mysl a požádání o povolení. Mnohem častější však bude případ, že orgán dozoru, kterým bude od účinnosti nového zákona celní úřad, najde nelegální hernu a dá echo finančnímu úřadu, který se už postará o vymožení daně,“ vysvětlil Boháč.
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.



