Panelová diskuze: Nová právní úprava hazardu
Spolek českých právníků Všehrd uspořádal panelovou diskuzi na aktuální téma „Nová právní úprava hazardu“. Pozvání na Právnickou fakultu přijali náměstek ministra financí Ondřej Závodský, Tereza Cejpová ze Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi a Radim Boháč z Katedry finančního práva Právnické fakulty UK.
Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, spolu se zákonem č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, a zákonem č. 188/2016 Sb., kterým se mění řada dalších souvisejících zákonů, přináší od 1. 1. 2017 celou řadu významných změn. Cíli nové právní úpravy bylo zejména zlepšení vymahatelnosti, omezení množství sociopatických důsledků a vytvoření moderní legislativy podle zásad evropského práva.
„Významným způsobem předpokládáme redukci heren. Stanovili jsme minimální počet pozic v hernách na 15 míst, čímž předpokládáme, že ze současného počtu 5000 heren zmizí až tři čtvrtiny. Podobným způsobem očekáváme zredukování počtu míst v kasinech, kde nově bude podle zákona povinný monitoring vstupu i prostor herny. Zapotřebí bude taky identifikace návštěvníků, zda nejsou zapsáni do rejstříku osob vyloučených z účasti na hazardních hrách,“ řekl na úvod Ondřej Závodský.
K redukci sociopatických důsledků v podobě závislostí, rozpadlých rodin či sebevražd by dále měly přispět nástroje jako je nastavení maximální výše prohry, povinná přestávka po dvou hodinách hraní a zabránění hazardu vyloučeným hráčům, jako jsou osoby v úpadku, pod trestem, pobírající příspěvky nebo i těm, ketří o to sami požádají. Na hazardních hrách je přitom podle Závodského v současné době závislých 100 tisíc lidí.
Mnohem podrobnější úpravu má nový zákon o hazardu i v oblasti online her. Zákon z roku 1990 například jasně nestanovil, zda se veřejnoprávní úprava na hazard vztahuje či ne. Za online hru v rámci České republiky se podle nové úpravy považuje taková, která je zaměřena na osoby, které mají na území ČR bydliště, a to alespoň zčásti. I v tomto případě bude provozovatel povinen provést identifikaci hráče pomocí registrace. Významnou novinkou je blokace nepovolených internetových her poskytovateli připojení k internetu. „Pokud se Státní dozor nad sázkami a loteriemi dozví o nelegálně provozované internetové hře, zahájí správní řízení o zapsání takové internetové stránky na seznam neohlášených internetových her a poskytovatelé jsou povinni do 15 dnů těmto provozovatelům přístup k internetu zabránit,“ vysvětluje Tereza Cejpová.
Radim Boháč pak posluchače seznámil zejména s daňovou úpravou hazardu. Otázkou je podle něj zejména to, do jaké oblasti daň zařadit. „Teoreticky se dá říct, že zde převažuje funkce regulační nad fiskální. Jde totiž hlavně o omezování negativních účinků hazardních her,“ objasnil hned na úvod svého výkladu Radim Boháč. Na nové právní úpravě oceňuje zejména to, že zákon neobsahuje pro provozovatele žádné úlevy na dani a optimistický je v konečné výši sazeb. Technická zařízení, tedy automaty, budou podléhat sazbě 35 procent, zbytek bude podléhat 23procentní sazbě. Přičemž se uplatní režim in out, tedy že od přijatých a nevrácených vkladů se odečtou vyplacené výhry. „Takto je to nastaveno v závislosti na výši škodlivosti, důležité přitom je nenastavit sazby moc vysoko, aby se trh nezardousil,“ dodal Boháč.
Pro mnohé posluchače byl překvapivý nový institut zdanění nelegálních provozovatelů hazardu. „Samozřejmě nepředpokládáme, že nelegální provozovatel podá daňové přiznání. Teoreticky to sice možné je v případě, že se v něm pohne mysl a požádání o povolení. Mnohem častější však bude případ, že orgán dozoru, kterým bude od účinnosti nového zákona celní úřad, najde nelegální hernu a dá echo finančnímu úřadu, který se už postará o vymožení daně,“ vysvětlil Boháč.
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




