Povinné zpoplatnění plastových tašek od 1. 1. 2018
V oblasti odpadového hospodářství prochází legislativním procesem novela zákona č. 477/2001 Sb., o obalech, která bude mít dopady zejména na retailové obchodníky. Touto novelou dochází k implementaci směrnice Evropského parlamentu, která si klade za cíl omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek.
Nutnost implementace směrnice
Plastové nákupní tašky jsou na evropské (a samozřejmě i národní) úrovni vnímány jako vysoké riziko pro životní prostředí, z toho důvodu jsou regulovány hned několika směrnicemi. V důsledku této evropské úpravy je tak nutné přijmout novelu zákona o obalech, která implementuje Směrnici EU č. 2015/720, členské státy přitom dle této směrnice musely do 27. listopadu 2016 uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Jelikož je český parlament ve skluzu se zahrnutím směrnice do právního řádu, tak lze důvodně očekávat brzké přijetí odpovídající zákonné úpravy.
Evropské minimum
Do českého právního řádu je tedy nutné implementovat směrnici EU č. 2015/720, která má za cíl snížit spotřebu plastových nákupních tašek. K dosažení těchto cílů ukládá směrnice obchodníkům povinnost prodávat od 1. 1. 2018 lehké plastové odnosné tašky minimálně za náhradu nákladů, které odpovídají nákladům na její pořízení. Tato povinnost se vztahuje na lehké plastové tašky v rozmezí 15 až 50 mikronů, tedy ty, které jsou často již dnes v potravinových obchodních řetězcích zpoplatněné.
Směrnice členským státům umožňuje uplatnit výjimku pro velmi lehké plastové odnosné tašky s tloušťkou do 15 mikronů, tzv. mikrosáčky, pod kterými si můžeme představit „sáčky“ na ovoce nebo zeleninu. Tato výjimka se odůvodňuje tím, že tyto „sáčky“ plní funkci primárních obalů, a plní tedy na rozdíl od odnosných tašek důležitou hygienickou funkci a pomáhají zabránit plýtvání s potravinami. Další výjimka dopadá na odnosné tašky s tloušťkou nad 50 mikronů, které také nemusí být dle směrnice povinně zpoplatněné.
Česká cesta
Novela zákona o obalech nad rámec evropských směrnic ukládá zákaz poskytovat zdarma jakékoli plastové odnosné tašky, kromě velmi lehkých plastových odnosných tašek (mikrosáčků). To znamená, že se tento zákaz vztahuje na všechny plastové tašky s tloušťkou nad 15 mikronů. Tato varianta je odůvodněna rizikem, že by se v důsledku regulace pouze lehkých plastových odnosných tašek zvýšila spotřeba tašek přesahujících tloušťku stěny 50 mikronů, což lze považovat za nepříznivý jev z hlediska dopadů na životní prostředí. V souladu se směrnicí pak novela uplatňuje výjimku pro velmi lehké plastové odnosné tašky do 15 mikronů (mikrosáčky).
Na základě schválené novely jsou obchodníci povinni k 1. 1. 2018 zpoplatnit plastové odnosné tašky (s výjimkou mikrosáčků), pokud je poskytují v místě prodeje výrobků spotřebiteli. Skutečnost, že plastové odnosné tašky nejsou poskytovány zdarma, by měla být patrná z daňového dokladu k zakoupenému zboží (uvedení samostatné položky na účtence apod.). Cena plastových odnosných tašek musí být minimálně ve výši výrobních nákladů, maximální cenu však zákon neupravuje. Primární dopady tak lze očekávat zejména na retailové obchodníky, kteří v dnešní době velice často poskytují svým zákazníkům plastové tašky zdarma.
V případě poskytnutí plastových odnosných tašek zdarma v místě prodeje výrobků se obchodníci dopustí správního deliktu, za který hrozí pokuta až do výše 500.000 Kč.
Zákon byl schválen ve třetím čtení a dále se bude projednávat v Senátu.
Vývoj zákona o obalech budeme v průběhu legislativního procesu sledovat a o výsledné podobě zákona budeme informovat.
Další články
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.




