Články s tagem: dítě

Náhradní mateřství lze již v dnešní době považovat za jednu z běžných součástí asistované reprodukce, se kterou je z povahy věci spojena řada kontroverzí. Cílem našeho článku bude poukázat na skutečnost, že využívání daného způsobu získání dítěte je kromě diskutovaných eticko-právních problémů spojeno rovněž s často opomíjenými důsledky psychosociálního charakteru.

Vzhledem k aktuálnosti očkování nezletilých dětí proti COVID-19 došlo nejen mezi rodiči rozvedenými ke sporům, zda nezletilé dítě naočkovat či nikoliv. O návrhu na vydání předběžného opatření rozhodoval v prosinci také Obvodní soud pro Prahu 7.

Obvyklé bydliště je výchozím určovatelem mezinárodní soudní příslušnosti a setkáváme se s ním jak na úrovni práva mezinárodního, unijního tak na úrovni práva vnitrostátního.

Právo na soukromí je považováno za jedno ze základních práv každého člověka a je chráněno nejen na mezinárodní či ústavní, ale také zákonné úrovni. V tomto kontextu je možné vycházet rovněž z právní úpravy zakotvené v novém občanském zákoníku, který na více místech poskytuje soukromoprávní ochranu osobnosti člověka.

Interrupce, které jsou v rozporu se svoji podstatou často označovány jako umělá přerušení těhotenství, byly vždy významným etickým a právním problémem. Bez ohledu na existenci více vzájemně vyhrocených přístupů můžeme nicméně v rámci historického vývoje pozorovat spíše tendence k jejich postupné liberalizaci.

Platí i v době epidemie onemocnění Covid – 19 rozsudky a dohody o styku rodičů s dětmi? Mám dítě v péči, ale teď nechodí do školy. Můžu pro něho zajistit hlídání jinou osobou? Mám dítě ve střídavé péči a o víkendu bych je měla předat otci, který byl lyžovat v Itálii. Co mám dělat? Odpovědi na tyto i mnohé další otázky najdete v následujícím příspěvku.

Pokud dojde ke sporu a řízení týkajícího se dítěte, je třeba se zabývat i názorem dítěte. S ohledem na vývoj posledních let, zejména judikaturu Ústavního soudu k této problematice, již není pochyb o tom, že dítěti musí být zásadně umožněno účastnit se jednání a vyjádřit se k věci. Tento článek má za cíl podívat se na některé aspekty týkající se zjišťování názoru dítěte a k provádění jeho výslechu.

Čas od času se v médiích můžeme dočíst o případech, kdy matka při porodu, nebo těsně po něm, usmrtí své novorozené dítě. Vraždy a další trestné činy proti životu a zdraví vždy vyvolají silné odsuzující a negativní emoce, obzvlášť, je-li obětí dítě, natož dítě novorozené.

V situaci, kdy se manželství/partnerství rozpadá, je podle našeho názoru péče o děti tím nejdůležitějším, na čem by se partneři měli pokusit dohodnout, i za cenu toho, že do domluvy zapojí třetí osoby – mediátory, právníky, společné přátele, zkrátka kohokoliv, kdo jim pomůže stanovit budoucí systém péče o děti smírně a bez zbytečného napětí.

Únos dítěte do zahraničí je pro všechny zúčastněné psychicky náročné krizové období, které však lze vyřešit a v praxi se to v ČR často děje nečekaně rychle. V následujícím článku se dočtete odpovědi na základní otázky pojící se s tématem mezinárodního únosu dítěte – příkladmo jaké situace vůbec pod pojem mezinárodní únos spadají, který soud bude v dané věci příslušný rozhodovat nebo např. jak to chodí s náklady v návratovém řízení.

Pojďme se společně zaměřit na česká specifika daňového zvýhodnění na dítě při ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání na střední škole versus při ukončení studia na vysoké škole.

Postupem času jsou stále častější situace, kdy se rodiče (a to obvykle po rozchodu či rozvodu) nejsou schopni dohodnout ohledně vzdělání svého nezletilého dítěte. Nejčastěji je předmětem sporu otázka, jaké školské zařízení by mělo dítě navštěvovat.

Následující článek navazuje na mé dříve publikované pojednání zaměřené obecně na ochranu lidského plodu v trestním právu, kdy jsem vymezila základní problematiku a nastínila otázky, které budou nyní blíže rozebírány. Článek, který právě čtete, se zabývá otázkou okamžiku zrození, tj. momentum nativitatis, z pohledu trestního práva.

Následující článek je prvním ze série článků věnujících se ochraně a právům lidského plodu v trestním právu. Obecně pojednává o problematice počátku lidského života, o možné aplikaci práva na život i na oblast prenatálního vývoje lidského života, o formách ochrany lidského plodu a o právech náležejících každému, resp. každému, kdo spadá pod pojem každý.

V souvislosti se zavedením dávky otcovské poporodní péče se hodně hovořilo o tzv. „otcovské dovolené“. Tento pojem vyvolává dojem, že zákonodárce přidal do zákoníku práce další důležitou osobní překážku v práci. Avšak překážku v práci s názvem otcovská dovolená v zákoníku práce nenajdeme.

Brno 23. března (ČTK) - Nutnost rozhodnout před rozvodem manželství o budoucích poměrech dítěte není protiústavní. Okresní soud v Novém Jičíně neuspěl u Ústavního soudu s návrhem na zrušení sporné části občanského zákoníku, zjistila ČTK z odmítavého usnesení.

Informační kampaň Právo na dětství přinesla v uplynulých šesti měsících mnoho nových impulsů, které mají přispět k celospolečenské diskusi na téma změny systému péče o ohrožené děti a informovat o nejčastějších situacích, se kterými se odborníci při řešení situace ohrožených dětí setkávají.

Předkládaný článek se zaobírá dnes velmi aktuální problematikou postavení dítěte jako poplatníka poplatku za komunální odpad[1]. V současnosti je totiž „veden boj“ hned na několika frontách, který se týká řešení relativně časté praxe správců místních poplatků, kteří vyměřují poplatek za komunální odpad dětem již v době jejich nezletilosti a poté, co tyto osoby nabydou zletilosti (plné svéprávnosti), tyto dlužné částky, které často dosahují až např. 15 tisíc Kč[2], po těchto „čerstvě zletilých“ vymáhají, a to i formou exekučních příkazů.

Od začátku příštího roku se rozšíří počet rodin, které získají nárok na porodné na své první dítě. Rozhodla o tom vláda na středečním jednání. Nově budou mít rodiny nárok i na porodné na druhé narozené dítě.

Při existenci stálých potřeb legislativních puristů o zvyšování tempa přijímaných novel a novelizací i v trestním právu, jednou z mála stálic trestního zákoníku i trestního řádu zůstává věková hranice trestní odpovědnosti, tedy dovršení 15. roku věku.

Každý byl jednou dítětem. Všichni jsme lidmi, požíváme nezcizitelných, nepromlčitelných, nezrušitelných a nezadatelných práv a svobod, která nás chrání právě pro naši lidskost a kterých se můžeme domáhat na státu, jenž nám jejich dodržování garantuje. Jenže jako „dospělí“ si je můžeme nárokovat, můžeme upozornit na jejich porušení, můžeme zahájit diskusi.