Souhlas rodiče s vycestováním dítěte s druhým rodičem nebo třetí osobou
Blíží se čas Vánočních svátků, které jsou v poslední době čím dál častěji spojeny i s cestováním do zahraničí. Často se tak v tomto období můžeme setkat s otázkou, zda je potřebné, aby rodič, který cestuje s nezletilým do ciziny, měl souhlas i druhého rodiče, či zda třetí osoba, která cestuje do ciziny s nezletilým, měla souhlas obou rodičů.
Je tomu tak zejména v případě rozvedených rodin, rodičů žijících odděleně nebo nesezdaných rodičů. Otázka souhlasu druhého rodiče s vycestováním je také často i předmětem sporů mezi rodiči nezletilého.
Vycestování dítěte do ciziny s třetí osobou
Souhlas rodiče nebo zákonného zástupce je vyžadován v případě, kdy se nezletilá osoba chystá vycestovat do ciziny s někým jiným, než je rodič či zákonný zástupce. Pokud se jedná o krátkodobý pobyt, postačí souhlas jednoho z rodičů. Je však vhodné si podmínky vycestování s nezletilým zkontrolovat vždy ve vztahu ke konkrétní zemi. Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje ověřit si dané podmínky u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, a to konkrétně, zda kromě platného cestovního dokladu daný stát nevyžaduje také písemný souhlas rodičů / zákonných zástupců s cestou dítěte do zahraničí. Například Španělsko nebo Chorvatsko při cestování do země s nezletilým vyžaduje souhlas jednoho z rodičů. Podmínky cizího státu ohledně cestování s nezletilým lze zkontrolovat na webu Ministerstva zahraničních věcí, který nabízí podrobné podmínky cestování do konkrétních zemí. Na webu Ministerstva zahraničních věcí najdete také vzor pro vystavení souhlasu s vycestováním.
Vycestování dítěte do ciziny s jedním z rodičů
Pokud se jedná o krátkodobé vycestování rodiče s nezletilým, například v délce jednoho či dvou týdnů, tedy typicky případy dovolených s nezletilým, není zde souhlas druhého rodiče s vycestováním ze zákona vyžadován. Danou situaci lze podřadit pod otázky týkající se běžných záležitostí, kdy je oprávněn rozhodnout pouze jeden z rodičů. Nicméně se rozhodně doporučuje, aby byl souhlas druhého rodiče dán v případech, kdy se rodič rozhodne s nezletilým vycestovat do státu mimo EU.
Souhlas druhého rodiče s vycestováním do zahraničí je však vyžadován v případě, kdy se bude jednat o dlouhodobý pobyt v cizině, a půjde tak o změnu místa bydliště nezletilého. Například půjde o situaci, kdy se jeden z rodičů rozhodne s dítětem přestěhovat do jiného státu. Podle § 876 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník vykonávají rodičovskou odpovědnost oba rodiče ve vzájemné shodě. Ve vzájemné shodě musí rodiče jednat v záležitostech, které jsou pro dítě významné. Za ty se považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte. Pokud by se tedy jeden z rodičů rozhodl s dítětem přestěhovat do jiného státu, došlo by tím ke změně místa bydliště nezletilého. V takovém případě pak bude ze zákona vyžadován souhlas i druhého rodiče, který by jinak by mohl vycestování označit jako únos dítěte.
Co dělat v případě, kdy souhlas druhého rodiče s vycestováním nebyl dán?
V takovém případě je možné požádat o rozhodnutí soud, který bude rozhodovat na základě ustanovení § 466 písm. j) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Rodič může také podat návrh na vydání předběžného opatření, které zakáže druhému z rodičů vycestovat s nezletilým do jiného státu.
Jak by měl písemný souhlas s cestou vypadat?
Je zapotřebí dostatečně identifikovat dítě i osobu, která bude dítě doprovázet (jméno, příjmení, datum narození, číslo cestovního dokladu). Ministerstvo zahraničních věcí také doporučuje mít u sebe fotokopii rodného listu nezletilého, nebo případně rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče. Je též vhodné mít při cestování s nezletilým jeho průkaz pojištěnce.
Co se písemného souhlasu týče, je potřeba, aby byl úředně ověřen podpis osoby, která souhlas uděluje. Jelikož je vhodné mít udělený souhlas i v cizím jazyce, je třeba pořídit úřední překlad souhlasu uděleného v českém jazyce, na němž je podpis ověřen, nebo podpis na souhlasu v cizím jazyce nechat ověřit u notáře.
Vzory písemného souhlasu s vycestováním lze nalézt na webu Ministerstva zahraničních věcí, a to jak v českém, tak v anglickém jazyce. Odkaz přikládáme níže:
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.




