Mgr. Martin Eliášek

Jak moc závažné musí být porušení dotačních podmínek, aby odůvodňovalo odvod za porušení rozpočtové kázně?

Nejvyšší soud se v usnesení sp. zn. 8 Tdo 109/2014 zabývá možností použití odposlechů v jiném trestním řízení, než v rámci něhož bylo původně nařízeno, a to mj. s ohledem na novelizaci § 88 odst. 1 trestního řádu, jenž vymezuje trestnou činnost pro kterou lze odposlechy nařídit.

Zastupitelé mají dle § 82 písm. b) mj. právo vznášet dotazy a podněty předsedům výborů, přičemž mají ze zákona právo na písemnou odpověď do 30 dnů. V případě, že se odpovědi nedočkají, často jim nepomůže ani soud.

Obec nemůže svým souhlasem v územním řízení přebít vlastní územně plánovací dokumentaci.

Veřejný zadavatel může k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů pro plnění veřejné zakázky požadovat doložení referencí uchazeče za určité období. Tato referenční lhůta se pro různé typy zakázek liší; např. pro zakázky na stavební práce jde o pět let. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 161/2015 nelze tyto lhůty zkracovat.

Podrobnosti participace městských částí na územním plánování upravuje pro každé statutární město jeho statut, přičemž omezení participace nad rámec statutu činí přijatou územně plánovací dokumentaci neplatnou.

Výstavba nového oplocení odlišných parametrů i materiálů, byť v místě, kde stával původní, zchátralý plot, vyžaduje územní souhlas.

Ústavní soudci přelomovým nálezem označili za překonanou právní zásadu ignorantia iuris non excusat (neznalost práva neomlouvá).

Minule jsme Vás informovali o rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž stanovil postup, jak mají soudy rámcově rozhodovat tzv. sousedské spory o imise mezi vlastníkem pozemní komunikace a vlastníkem sousedního pozemku. V případě vyhovění takové žalobě je třeba vždy stanovit opatření, která je vlastník komunikace povinen učinit. Aktuální rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. II. ÚS 2144/14 se zabývá tím, jaká opatření obci vlastně uložit lze, resp. nelze.

Ve věci sp. zn. 2 As 212/2015 soud řešil situaci, kdy byl platným referendem vyjádřen nesouhlas s výstavbou provozovny pro kremaci zvířat zájmového chovu.

Prekluzivní povaha přestupkového řízení láká k vytváření průtahů. Jedním ze způsobů, jak dosahovat průtahů je předkládání pochybných plných mocí. Judikatura Nejvyššího správního soudu o tom, jaká plná moc je akceptovatelná a jaká již není, se tak rychle rozrůstá...

Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 17/15 zrušil ustanovení vyhlášky č. 355/2013 Sb., která ukládala insolvenčnímu správci být po celou dobu úředních hodin fyzicky přítomen v provozovně.

Nejvyšší soud usnesením sp. zn. 29 Cdo 2133/2013 potvrdil právní názor, podle kterého je možné, aby osoba zastupující obec na valné hromadě obchodní společnosti, v níž má obec majetkovou účast, udělila substituční plnou moc další osobě.

Veřejnost má právo na informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi zaměstnanců veřejné správy, konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 8 As 12/2015.

Skutečnost, že vlastník silnice je povinen strpět její obecné užívání bez možnosti regulovat provoz na ní bez dalšího neznamená, že nemůže ovlivnit imise z takového provozu pomocí jiných nástrojů, řekl Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 3277/2014.

Na jeden z triků jak prodlužovat (zejm. přestupkové) řízení se podíval Nejvyšší správní soud.

Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 2. 7. 2015, sp. zn. 9 As 206/2014, přiznává ve správním řízení znaleckým posudkům předloženým účastníky řízení stejnou váhu, jako mají znalecké posudky, které si nechává vypracovat správní orgán.

Podle zákona o rozpočtových pravidlech se na rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční pomoci nevztahují předpisy o správním řízení a není přípustný jejich soudní přezkum. Některé soudy byly dosud toho názoru, že se toto ustanovení vztahuje i na rozhodnutí o neposkytnutí dotace, což však Nejvyšší správní soud vyvrací rozsudkem č. j. 9 Ads 83/2014-46.

Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo publikováno rozhodnutí sp. zn. 6 As 255/2014, v němž se soud zabývá mediálně známým policejním zásahem ve vile Milada z roku 2012. V dané věci se squatteři domáhali určení nezákonnosti policejního zásahu, spočívající mj. v nesprávném použití donucovacích prostředků, bití a způsobení újmy na zdraví.

Nejvyšší správní soud rozhodnutím rozšířeného senátu sp. zn. 6 As 114/2014 prohlásil, že záznam bodů do registru řidičů není pouhým administrativním opatřením, jak dosud konstatovala judikatura, ale jde o správní sankci.

Až k Nejvyššímu správnímu soudu se dostal případ fotografování úředních osob na magistrátu Hradce Králové. Účastník přestupkového řízení tam mobilním telefonem pořizoval fotografie úředníků s tím, že na to má právo.

Obec může být ustavena do funkce opatrovníka ve správním řízení i proti svojí vůli. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 26/2013.

Pro všechny orgány doručující elektronicky může být zajímavý judikát Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2015, sp. zn. 6 As 127/2015, který se zabývá názorem, že pravidlo pro počítání lhůt "připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den" se nepoužije na elektronickou komunikaci.

V rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 116/2014 se dozvíme, že poplatníkem poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů je fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt, bez ohledu na její věk...

Krajský soud v Brně usnesením č.j. 64 A 6/2014-20 vyhověl žádosti občana Slovenské republiky, aby byl zapsán do dodatku stálého seznamu voličů vedeného pro volby do zastupitelstva obce, ačkoliv neměl na území obce trvalý, ale pouze přechodný pobyt.