Závažnost porušení dotačních podmínek
Jak moc závažné musí být porušení dotačních podmínek, aby odůvodňovalo odvod za porušení rozpočtové kázně?
Nejvyšší správní soud řešil ve věci sp. zn. 4 Afs 221/2015 situaci, kdy byl příjemci dotace vyměřen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši celé dotace za to, že nedodržel termín pro zaslání roční zprávy o činnosti s účetní závěrkou po ukončení projektu, jak mu ukládalo rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Podle judikatury Nejvyššího správního soudu nikoliv každé porušení povinnosti stanovené v rozhodnutí o poskytnutí dotace představuje neoprávněné použití prostředků odůvodňující uložení odvodu. Finanční orgány se však vůbec nezabývaly otázkou, zda příjemce dotace poskytnuté peněžní prostředky řádně využil. Přitom o této skutečnosti mezi účastníky řízení nebylo sporu.
Dále s přihlédnutím k okolnosti, že k tomuto porušení došlo až po faktickém naplnění účelu dotace a že šlo o ryze administrativní pochybení, neměl Nejvyšší správní soud pochyb, že jde o natolik marginální pochybení, že za něj povinnost zaplatit odvod pro porušení rozpočtové kázně uložit nelze, natož ve výši celé přidělné dotace.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



