Právo na informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi

Šlo o spor mezi Úřadem na ochranu osobních údajů a spolkem Oživení, který požadoval tyto a mnohé další profesně životopisné údaje o všech dosavadních předsedech a osobách oprávněných rozhodovat jménem úřadu, jakožto i o všech členech rozkladových komisí. Úřad žádosti spolku vyhověl, avšak údaje o nejvyšším dosaženém vzdělání a odborné praxi odmítl poskytnout s tím, že se týkají soukromého života dotčených osob a nevypovídají o jejich veřejné a úřední činnosti.

Obecně platí, že informace zahrnující osobní údaje lze poskytnout pouze se souhlasem subjektu údajů, ledaže se uplatní některá z výjimek uvedených v § 5 zákona o ochraně osobních údajů. Jednou z těchto výjimek jsou osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti. Soud sice souhlasil, že informace o dosaženém vzdělání a odborné praxi přímo nevypovídají o kvalitě práce odváděné konkrétním zaměstnancem, ale význam předmětných informací pro veřejnou diskusi o tom, zda jsou místa ve veřejné správě obsazována lidmi s odpovídající kvalifikací, odůvodňuje aplikaci výjimky dle § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů.

Nejvyšší správní soud dále konstatoval, že poskytnutí těchto informací nepředstavuje nijak intenzivní zásah do soukromého a osobního života zaměstnanců veřejné správy. Nejedná se o citlivý osobní údaj, netýká se intimního nebo osobního prostoru a nejde o informaci, které by nějak urážela nebo snižovala lidskou důstojnost. Negativní konotaci může získat, pokud by dosažené vzdělání a odborná praxe zcela zjevně neodpovídaly pozici, kterou zaměstnanec zastává, ovšem v takovém případě je na místě tuto skutečnost zveřejnit a podrobit ji veřejné diskusi. Podle soudu pouhá možnost vyžádat si tyto informace přispěje k větší odpovědnosti a transparentnosti při obsazování pozic.

Celý text judikátů si můžete přečíst zde