Články

Konkurenční doložka je závazkem směřujícím k omezení výkonu konkurenční činnosti jedné ze smluvních stran ve prospěch druhé ze stran. Toto ujednání se pravidelně vyskytuje v pracovněprávních vztazích, ve vztazích korporace a bývalého člena jejího orgánu, dále pak ve smlouvách o obchodním zastoupení, event. i v dalších smluvních typech. V tomto článku se budeme zabývat institutem konkurenční doložky v pracovně právních vztazích, a to ve světle nejnovější judikatury ústavního a nejvyššího soudu.

Dne 12. března 2020 podnikla vláda ČR v novodobých dějinách dosud nevídaný a bezprecedentní krok a vyhlásila Usnesením č. 194 pro území České republiky nouzový stav v souvislosti s výskytem a šířením onemocnění COVID-19.

Vláda ČR schválila dne 31. března 2020 úvodní podmínky programu Antivirus kompenzujícího náhrady mezd zaměstnanců zaměstnavatelům dotčeným dopady či opatřeními v souvislosti s pandemií koronaviru (COVID-19). Ačkoliv bylo přijetí opatření logické a pro ochranu zdraví občanů nutné, mělo do budoucna rovněž negativní dopad na zaměstnavatele, neboť tato opatření jsou nyní častou příčinou vzniku tzv. překážek v práci na straně zaměstnavatele omezujících činnost zaměstnavatele.

Současná výjimečná situace v České republice a ve zbytku světa zásadním způsobem ovlivňuje většinu aspektů našeho života. Následující text se pokouší umožnit náhled na možné důsledky pandemie koronaviru pro smluvní závazkové vztahy.

Vláda ČR na svém jednání dne 31. 3. 2020 usnesením č. 351 schválila vládní návrh zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními týkajícími se výskytu koronaviru SARS CoV-2, publikovaný pod č. j. OVA 302/20 (dále jen „návrh zákona“). Cílem návrhu je zmírnit dopady událostí souvisejících se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž činnost byla v důsledku těchto událostí úplně či částečně utlumena.

Z nemocenského pojištění náleží z důvodu karantény nemocenské a ošetřovné za podmínek stanovených v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“ nebo „ZNP“).

S ohledem na současnou koronavirovou krizi prošla legislativním procesem poněkud stranou pozornosti obsáhlá novelizace občanského zákoníku. Tato novelizace s navrženou účinností od 1. 7. 2020 přináší obsáhlou změnu právní úpravy bytového spoluvlastnictví, vytvořenou na základě poznatků z aplikační praxe.

Mimořádná opatření vyhlášená nejprve vládou a následně Ministerstvem zdravotnictví ČR spočívající v zákazu volného pohybu osob (se stanovenými výjimkami) a uzavření maloobchodů a poskytovatelů služeb ve spojení se znepřístupněním dalších prostor veřejnosti (opět se stanovenými výjimkami) mají zásadní dopad na celou řadu zaměstnavatelů, kteří nyní zvažují, jaké nástroje využít alespoň ke zmírnění těchto dopadů.

Vláda v úterý schválila návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu a uložila ministryni spravedlnosti vypracovat konečné znění vládního návrhu zákona. Vedle prominutí zmeškání lhůt, úlev v insolvenčním řízení a jednání statutárních orgánů právnických osob návrh zavádí povinné zastavování exekucí.

Dne 19. března tohoto roku vyšel v Advokátním deníku a dne 25. března byl publikován rovněž na Právním prostoru článek Ondřeje Dostála o právech pacientů v době nouzového stavu za epidemie onemocněním COVID-19. Konkrétně je v článku hodnocena situace po vydání Opatření obecné povahy Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 16. března 2020 o omezení plánované nemocniční péče (dále jen „Opatření“).

Dne 12. března 2020 vláda ČR vyhlásila nouzový stav a postupně přijímá krizová opatření v reakci na šíření koronaviru SARS-CoV-2. Jak nemoc samotná, tak krizová opatření mění zásadním způsobem předpoklady, na kterých byly pro rok 2020 postaveny veřejné rozpočty, finanční plány firem i běžné fungování naší společnosti.

Potřebujete uzavřít smlouvu na dálku nebo komunikovat s úřady bez fyzické přítomnosti? Pokud epidemie přesouvá i vaše činnosti do digitálního prostředí, v tomto materiálu naleznete přehled odpovědí na otázky plynoucí z nastalé životní situace.

Ústavní soud bude mít příležitost rozhodnout o ústavní stížnosti, kterou se občanka České republiky domáhá zrušení opatření o vyhlášení nouzového stavu. Jakou má šanci na úspěch, jaké zádrhely se v celém procesu vyskytly, a co může být jejich důsledkem? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá v dnešním rozhovoru Vendula Zahumenská.

Podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb., (dále zák. práce) platí, že to, co si sjednají zaměstnavatel a zaměstnanec v pracovní smlouvě, je stabilní. Někdy to však nebude dost dobře možné, když se vyskytnou různé okolnosti, jako např. v současném období koronavirové pandemie.

Pokud jde o konání tuzemských pracovních cest, ty aktuálně v zásadě vyloučeny nejsou, nicméně nelze je doporučit. Pracovní cesty by měly být konány jen z naprosto nezbytných důvodů a pouze tak, aby nebyly v rozporu s tzv. celostátní karanténou vyhlášenou usnesením vlády č. 85/2020 Sb. na dobu od 16. března 2020 do 24. března 2020 do 6:00.

V souvislosti s pandemií virového onemocnění Covid-19, které je způsobeno novým druhem koronaviru označovaným jako SARS-CoV-2 (dále jen „Koronavirus“), přijímají jednotlivé státy světového společenství s cílem zamezit v co nejvyšší možné míře jeho šíření v rámci populace řadu mimořádných veřejnoprávních opatření.

Dnes již prakticky nikdo nepochybuje o tom, že vyhlášení nouzového stavu dle ústavního zákona č. 110/1998 Sb. (dále jen „ÚZ“) bylo krokem nutným a správným.

Sepsali jsme pro vás otázky a odpovědi na nejčastější právní otázky v souvislosti s pandemií Koronaviru. Soustředíme se na všechny oblasti práva, které jsou firmy nuceny řešit.

Rádi bychom Vás informovali, že v souvislosti s šířením koronaviru COVID-19 vláda České republiky („vláda“) připravila a schválila tzv. Liberační daňový balíček. Vláda tedy v rámci svých pravomocí přistoupila zejména na výraznou regulaci sankcí, které by mohly plynout z nedodržení zákonných lhůt a ostatních požadavků. Níže shrnujeme dopady do jednotlivých daní.

Války, přírodní katastrofy, nemoci, hospodářské krize… v uplynulých stoletích běžné riziko, které často provázelo lidský život i podnikání. Právo odráží a reaguje na to, co se ve společnosti děje.

Vláda v rámci ochrany existence pracovních míst schválila návrh programu Ministerstva práce a sociálních věcí „Antivirus“ a jeho následné rozšíření. Program by měl poskytnout zaměstnavatelům okamžitou pomoc s cílem zabránit masivnímu propouštění zaměstnanců.

Od pokut za porušení karantény, porušení zákazu vycházení a povinnosti nosit roušku až po trestný čin šíření nakažlivé nemoci. Jaké sankce jsou spojeny s mimořádnými opatřeními?

V minulých dnech došlo prostřednictvím mediálních služeb ke zveřejnění informací o tom, že velké procento osob nedodržuje nařízenou karanténu, ačkoliv je k tomu ze zákona povinno. Data byla získána mimo jiné z údajů o platbách bankovními kartami osob. Tato informace nasvědčuje závěru o lidské nezodpovědnosti, která je v současné době jedním z faktorů ohrožujících úspěšný boj s šířením onemocnění COVID-19.

Vláda vyhlásila nouzový stav na území celého státu z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronavirového onemocnění COVID-19 na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb., a to s účinností od 12. března 2020 od 14:00 na dobu 30 dnů.

Situace kolem stávající epidemie koronaviru COVID-19 nás vede ke stručnému shrnutí trestněprávních aspektů, které se mohou pojit s přijatými opatřeními Vlády ČR, jakož i se situací samotnou.