Co se zadávacím řízením, které již probíhá?
Pokud zadavatel před vypuknutím pandemie a vyhlášením nouzového stavu zahájil zadávací řízení, ale kvůli změně okolností probíhající zadávací řízení již neodpovídá jeho potřebám nebo pro něj není prioritou, nabízí se pár základních řešení.
Změna zadávací dokumentace
Zadavatel má možnost změnit zadávací dokumentaci nebo jen zadávací podmínky před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Tuto změnu lze provést v řízení v nadlimitním režimu, ve zjednodušeném podlimitním řízení, v řízení ve zjednodušeném režimu i v koncesním řízení.
V případě, že to povaha změny vyžaduje, musí zadavatel přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Zákon nedefinuje přiměřené prodloužení lhůty, při posuzování přiměřenosti se však bude přihlížet zejména k tomu, zda měli dodavatelé dostatek času reagovat na změnu při přípravě žádostí o účast nebo nabídek. Pokud změna rozšíří okruh možných účastníků, je nutné lhůtu prodloužit o celou její původní délku.
V jakých případech využít změnu zadávácí dokumentace?
Změnu zadávací dokumentace může zadavatel využít například v situaci, kdy za účelem úspory potřebuje snížit plnění ze smlouvy. Zadavatel může rovněž změnu zadávací dokumentace využít čistě k tomu, aby prodloužil lhůtu pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, čímž získá více času věnovat se v současné situaci naléhavějším záležitostem.
Zrušení zadávacího řízení
V případě, že zadavatel nemá v důsledku nouzového stavu zájem pokračovat v zadávacím řízení, má možnost celé zadávací řízení zrušit, a to kdykoliv do uzavření smlouvy s dodavatelem.
První možností je zrušení zadávacího řízení v situaci, kdy odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, která nastala po zahájení zadávacího řízení a kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil. Podstatná změna okolností musí mít objektivní charakter, nastane tedy nezávisle na vůli zadavatele. Lze za ni bezpochyby považovat také pandemii. Pokud tedy v důsledku pandemie či vyhlášení nouzového stavu již plnění z veřejné zakázky nepotřebuje, může zadávací řízení zrušit z tohoto důvodu.
Dalším důvodem pro zrušení zadávacího řízení také může být to, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. Důvod hodný zvláštního zřetele může mít oproti podstatné změně okolností také subjektivní charakter. Pokud je pro zadavatele zadání zakázky nevhodné z ekonomických důvodů, např. by nebyl schopen realizovat poptávané plnění, může zrušit zadávací řízení také z tohoto důvodu.
Lze konstatovat, že v současné situaci bude moci většina dodavatelů zrušit zadávací řízení z obou uvedených důvodů. I v případě vyhlášení nouzového stavu však přetrvává povinnost zadavatele zrušení zadávacího řízení patřičně odůvodnit. Je rovněž vhodné poznamenat, že oproti dřívější úpravě nemusí zadavatel zadávací řízení zrušit bezodkladně po zjištění důvodu pro zrušení.
Jak postupovat, když vybraný dodavatel odmítá uzavřít smlouvu?
V současnosti může nastat také situace, kdy vybraný dodavatel bude v důsledku vyhlášení nouzového stavu odmítat uzavřít smlouvu se zadavatelem.
Vyloučení dodavatele
V případě, kdy vybraný dodavatel odmítá uzavřít smlouvu, má zadavatel možnost dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení z důvodu neposkytnutí součinnosti při uzavření smlouvy. Následně zadavatel vyzve k uzavření smlouvy dalšího účastníka zadávacího řízení v pořadí. Pokud i tento dodavatel odmítne smlouvu uzavřít, může zadavatel vyloučení opakovat.
V případě, že dojde k vyloučení vybraného dodavatele, má zadavatel možnost zrušit celé zadávací řízení.
Další články
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.
Srážka se zvěří není výjimečná. Na co si dát pozor a jak postupovat po nehodě
Stačí okamžik a srážka se zvěří může způsobit vážné poškození vozidla. Riziko však nespočívá pouze v samotném střetu. Ke škodě může dojít i při snaze nehodě zabránit, například při vyhýbacím manévru. Způsob, jakým škoda vznikla, přitom může mít význam pro její posouzení z hlediska pojištění. Důležitou roli proto hraje rozsah sjednaného pojištění, jeho konkrétní podmínky i správný postup bezprostředně po nehodě.
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?
Kamerové systémy na pracovišti jako kontrolní priorita inspekce práce v roce 2026
Kamerový systém na pracovišti bývá vnímán především jako téma ochrany osobních údajů. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2026 ale řadí kontroly zaměřené na používání kamerových systémů na pracovištích mezi pět hlavních priorit kontrolní činnosti, a to společně s cílenými kontrolami odměňování zaměstnanců. Ochrana osobních práv zaměstnanců je zároveň samostatnou kontrolní oblastí v rámci pracovněprávních vztahů.




