Co se zadávacím řízením, které již probíhá?
Pokud zadavatel před vypuknutím pandemie a vyhlášením nouzového stavu zahájil zadávací řízení, ale kvůli změně okolností probíhající zadávací řízení již neodpovídá jeho potřebám nebo pro něj není prioritou, nabízí se pár základních řešení.
Změna zadávací dokumentace
Zadavatel má možnost změnit zadávací dokumentaci nebo jen zadávací podmínky před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Tuto změnu lze provést v řízení v nadlimitním režimu, ve zjednodušeném podlimitním řízení, v řízení ve zjednodušeném režimu i v koncesním řízení.
V případě, že to povaha změny vyžaduje, musí zadavatel přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Zákon nedefinuje přiměřené prodloužení lhůty, při posuzování přiměřenosti se však bude přihlížet zejména k tomu, zda měli dodavatelé dostatek času reagovat na změnu při přípravě žádostí o účast nebo nabídek. Pokud změna rozšíří okruh možných účastníků, je nutné lhůtu prodloužit o celou její původní délku.
V jakých případech využít změnu zadávácí dokumentace?
Změnu zadávací dokumentace může zadavatel využít například v situaci, kdy za účelem úspory potřebuje snížit plnění ze smlouvy. Zadavatel může rovněž změnu zadávací dokumentace využít čistě k tomu, aby prodloužil lhůtu pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, čímž získá více času věnovat se v současné situaci naléhavějším záležitostem.
Zrušení zadávacího řízení
V případě, že zadavatel nemá v důsledku nouzového stavu zájem pokračovat v zadávacím řízení, má možnost celé zadávací řízení zrušit, a to kdykoliv do uzavření smlouvy s dodavatelem.
První možností je zrušení zadávacího řízení v situaci, kdy odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, která nastala po zahájení zadávacího řízení a kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil. Podstatná změna okolností musí mít objektivní charakter, nastane tedy nezávisle na vůli zadavatele. Lze za ni bezpochyby považovat také pandemii. Pokud tedy v důsledku pandemie či vyhlášení nouzového stavu již plnění z veřejné zakázky nepotřebuje, může zadávací řízení zrušit z tohoto důvodu.
Dalším důvodem pro zrušení zadávacího řízení také může být to, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. Důvod hodný zvláštního zřetele může mít oproti podstatné změně okolností také subjektivní charakter. Pokud je pro zadavatele zadání zakázky nevhodné z ekonomických důvodů, např. by nebyl schopen realizovat poptávané plnění, může zrušit zadávací řízení také z tohoto důvodu.
Lze konstatovat, že v současné situaci bude moci většina dodavatelů zrušit zadávací řízení z obou uvedených důvodů. I v případě vyhlášení nouzového stavu však přetrvává povinnost zadavatele zrušení zadávacího řízení patřičně odůvodnit. Je rovněž vhodné poznamenat, že oproti dřívější úpravě nemusí zadavatel zadávací řízení zrušit bezodkladně po zjištění důvodu pro zrušení.
Jak postupovat, když vybraný dodavatel odmítá uzavřít smlouvu?
V současnosti může nastat také situace, kdy vybraný dodavatel bude v důsledku vyhlášení nouzového stavu odmítat uzavřít smlouvu se zadavatelem.
Vyloučení dodavatele
V případě, kdy vybraný dodavatel odmítá uzavřít smlouvu, má zadavatel možnost dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení z důvodu neposkytnutí součinnosti při uzavření smlouvy. Následně zadavatel vyzve k uzavření smlouvy dalšího účastníka zadávacího řízení v pořadí. Pokud i tento dodavatel odmítne smlouvu uzavřít, může zadavatel vyloučení opakovat.
V případě, že dojde k vyloučení vybraného dodavatele, má zadavatel možnost zrušit celé zadávací řízení.
Další články
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.




