Co se zadávacím řízením, které již probíhá?
Pokud zadavatel před vypuknutím pandemie a vyhlášením nouzového stavu zahájil zadávací řízení, ale kvůli změně okolností probíhající zadávací řízení již neodpovídá jeho potřebám nebo pro něj není prioritou, nabízí se pár základních řešení.
Změna zadávací dokumentace
Zadavatel má možnost změnit zadávací dokumentaci nebo jen zadávací podmínky před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Tuto změnu lze provést v řízení v nadlimitním režimu, ve zjednodušeném podlimitním řízení, v řízení ve zjednodušeném režimu i v koncesním řízení.
V případě, že to povaha změny vyžaduje, musí zadavatel přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Zákon nedefinuje přiměřené prodloužení lhůty, při posuzování přiměřenosti se však bude přihlížet zejména k tomu, zda měli dodavatelé dostatek času reagovat na změnu při přípravě žádostí o účast nebo nabídek. Pokud změna rozšíří okruh možných účastníků, je nutné lhůtu prodloužit o celou její původní délku.
V jakých případech využít změnu zadávácí dokumentace?
Změnu zadávací dokumentace může zadavatel využít například v situaci, kdy za účelem úspory potřebuje snížit plnění ze smlouvy. Zadavatel může rovněž změnu zadávací dokumentace využít čistě k tomu, aby prodloužil lhůtu pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, čímž získá více času věnovat se v současné situaci naléhavějším záležitostem.
Zrušení zadávacího řízení
V případě, že zadavatel nemá v důsledku nouzového stavu zájem pokračovat v zadávacím řízení, má možnost celé zadávací řízení zrušit, a to kdykoliv do uzavření smlouvy s dodavatelem.
První možností je zrušení zadávacího řízení v situaci, kdy odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, která nastala po zahájení zadávacího řízení a kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil. Podstatná změna okolností musí mít objektivní charakter, nastane tedy nezávisle na vůli zadavatele. Lze za ni bezpochyby považovat také pandemii. Pokud tedy v důsledku pandemie či vyhlášení nouzového stavu již plnění z veřejné zakázky nepotřebuje, může zadávací řízení zrušit z tohoto důvodu.
Dalším důvodem pro zrušení zadávacího řízení také může být to, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. Důvod hodný zvláštního zřetele může mít oproti podstatné změně okolností také subjektivní charakter. Pokud je pro zadavatele zadání zakázky nevhodné z ekonomických důvodů, např. by nebyl schopen realizovat poptávané plnění, může zrušit zadávací řízení také z tohoto důvodu.
Lze konstatovat, že v současné situaci bude moci většina dodavatelů zrušit zadávací řízení z obou uvedených důvodů. I v případě vyhlášení nouzového stavu však přetrvává povinnost zadavatele zrušení zadávacího řízení patřičně odůvodnit. Je rovněž vhodné poznamenat, že oproti dřívější úpravě nemusí zadavatel zadávací řízení zrušit bezodkladně po zjištění důvodu pro zrušení.
Jak postupovat, když vybraný dodavatel odmítá uzavřít smlouvu?
V současnosti může nastat také situace, kdy vybraný dodavatel bude v důsledku vyhlášení nouzového stavu odmítat uzavřít smlouvu se zadavatelem.
Vyloučení dodavatele
V případě, kdy vybraný dodavatel odmítá uzavřít smlouvu, má zadavatel možnost dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení z důvodu neposkytnutí součinnosti při uzavření smlouvy. Následně zadavatel vyzve k uzavření smlouvy dalšího účastníka zadávacího řízení v pořadí. Pokud i tento dodavatel odmítne smlouvu uzavřít, může zadavatel vyloučení opakovat.
V případě, že dojde k vyloučení vybraného dodavatele, má zadavatel možnost zrušit celé zadávací řízení.
Další články
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.
Připravované změny v oblasti rovného a transparentního odměňování
Na připravované změny pracovněprávních předpisů v oblasti rovného a transparentního odměňování přicházejí časté dotazy. Navrhovaná úprava přináší nové povinnosti, které se dotknou procesů nejen před vznikem pracovního poměru, ale i v jeho průběhu.




