Články

Před necelými třemi lety si mnohý ze spoluvlastníků věcí oddychl, když od 1. 1. 2015[1] bylo zrušeno zákonné předkupní právo ostatních spoluvlastníků k jeho spoluvlastnickému podílu. Díky tomu totiž dostal výlučně pod svou kontrolu, komu a za jakých podmínek svůj spoluvlastnický podíl převede. Zároveň tím však ostatní spoluvlastníci ztratili možnost ovlivnit okruh osob, které spolu s nimi budou danou věc vlastnit.

Výkonný výbor Mezinárodního olympijského výboru (MOV) rozhodl o vyloučení Ruska ze zimních olympijských her. Ruští sportovci mohou startovat pod neutrální vlajkou, a to pouze pokud prokáží, že nebyli zapleteni do systematického dopingu v zemi. Ruský vicepremiér a bývalý ministr sportu Vitalij Mutko navíc dostal osobní doživotní trest a nesmí na žádné další olympijské hry.

Cílem této práce je poskytnout ucelený nástin průběhu exekuce vedoucí k odstranění stavby, kdy autor vychází zejména z poznatků získaných v průběhu koncipientské praxe. Text se zaobírá především obsahem a vykonatelností exekučního titulu, možnými druhy exekuce, které lze k provedení zvolit a výhodami a nevýhodami těchto možností. Následně se autor ve své práci zabývá problematikou aktivní věcné legitimace k podání exekučního návrhu a samotným průběhem exekuce. V rámci průběhu exekuce se práce věnuje zahájení exekuce, kdo a jakým způsobem je oprávněn exekuci provést a jak má při samotném provádění prací postupovat. Závěrem práce se autor vyjadřuje k nákladům exekuce a jejich odůvodnění v příkazu k úhradě nákladů exekuce.

Tento článek se bude zabývat otázkou, zda a za jakých podmínek lze na jednání vlastníka ochranné známky při jejím užívání nahlížet jako na jednání v rozporu s právem nekalé soutěže a zda lze vlastníku ochranné známky zakázat její užívání, aniž by byla ochranná známka zrušena Úřadem průmyslového vlastnictví, to vše s ohledem na rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu České republiky ve věci sp. zn. 31 Cdo 3375/2015 ze dne 8. 3. 2017, jímž došlo ke sjednocení judikatury v této oblasti.

Téma mého příspěvku je spjato s rekodifikací soukromého práva a není tak „žhavě aktuální“, ale spíše stále ještě aktuální. Protože obdobné téma bylo na konferenci Právo ve veřejné správě pojednáno již v předchozích ročnících, ráda bych se zaměřila na to, co je letos nové (tedy na novelu občanského zákoníku) a dále na to, kde jsou problémy dle mého soudu nejzávažnější a nejmarkantnější.

Již 1. ledna 2018 vstoupí v účinnost novela zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, která do českého právního řádu implementuje další část tzv. čtvrté AML směrnice, a to povinnou evidenci údajů o skutečných majitelích právnických osob.

Pronajímatelé nemovitých věcí, např. bytových jednotek, nejednou museli řešit situaci, kdy nájemce po skončení doby nájmu nepředal ve smluveném termínu předmět nájmu a po uplynutí sjednané doby tento předmět dále užíval. Jaké možnosti má pronajímatel, který chce jako řádný občan postupovat v souladu s právními předpisy, tj. civilněprávní cestou a nenaplnit např. skutkovou podstatu trestného činu porušování domovní svobody dle § 178 zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku? Nabízí právní řád alternativní řešení?

Očekávané rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 6. 12. 2017 ve věci Coty vyjasnilo podmínky, za kterých může výrobce provozující systém selektivní distribuce omezit své autorizované prodejce v tom, aby nenabízeli výrobky na internetu prostřednictvím platforem třetích stran. SDEU potvrdil stanovisko generálního advokáta a připustil, že v systémech selektivní distribuce je možné omezit prodeje prostřednictvím online tržišť, jako jsou amazon nebo eBay, pokud je to nezbytné a nutné k zachování luxusní povahy prodávaných výrobků.

Téma mého příspěvku je spjato s rekodifikací soukromého práva a není tak „žhavě aktuální“, ale spíše stále ještě aktuální. Protože obdobné téma bylo na konferenci Právo ve veřejné správě pojednáno již v předchozích ročnících, ráda bych se zaměřila na to, co je letos nové (tedy na novelu občanského zákoníku) a dále na to, kde jsou problémy dle mého soudu nejzávažnější a nejmarkantnější.

Restituční tečka již za několik málo měsíců zasáhne do života několika desítek tisíc restituentů. Od 1. 7. 2018 totiž budou moci být jejich nároky uspokojeny pouze finanční kompenzací, nikoli vydáním náhradních pozemků jako doposud. Tomu se ale chce bránit Spolek pro ochranu zájmů restituentů. "Restituční tečka vytváří nerovnost mezi různými skupinami oprávněných," podotýká JUDr. Marek Hlaváč, zástupce spolku, jehož právě rodinná zkušenost s civilními restitucemi přivedla ke studiu práva a zájmu o ochranu nároků restituentů.

Přestože by název „smart contract“ mohl lákat k překladu „chytrý kontrakt“, smart contract vlastně vůbec nemusí být chytrý a nemusí být ani smlouvou. Jedná se spíše o soubor příkazů zanesených ve zdrojovém kódu, které jsou vykonávány prostřednictvím počítačového programu. Tyto příkazy jsou vykonány automaticky, nastane-li nějaká předvídaná okolnost, a jelikož jsou obvykle součástí veřejného blockchainu, je problematické provést jejich změnu. Vzhledem k tomu, že lze takové příkazy provázat s technologiemi reálného světa, mohou například zabezpečit výkon práva při splnění odkládací podmínky nebo výkon zástavního práva.

V polovině tohoto roku nabyla účinnosti diskutovaná novela insolvenčního zákona, která si za jeden z hlavních cílů kladla eliminaci šikanózních insolvenčních návrhů. Jedním ze způsobů, který si pro tento boj s šikanózními insolvenčními návrhy zákonodárci zvolili, byla změna ve způsobu stanovení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

1. 10. 2017 vstoupila v účinnost některá pro praxi zásadní ustanovení nařízení (EU) č. 2015/2424, kterým se mění nařízení ES č. 207/2009, o ochranné známce Společenství. Nově je možné přihlásit certifikační ochranné známky EU a dále tzv. netradiční ochranné známky EU, například zvukové nebo čichové.

V září tohoto roku schválila vláda materiál Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) stanovující rámcově mechanismus kontrol překompenzace provozní podpory na výrobu elektřiny z podporovaných zdrojů. Na základě tohoto materiálu mají probíhat legislativní práce na novele energetického zákona, která umožní tyto kontroly překompenzace provádět.

Téma mého příspěvku je spjato s rekodifikací soukromého práva a není tak „žhavě aktuální“, ale spíše stále ještě aktuální. Protože obdobné téma bylo na konferenci Právo ve veřejné správě pojednáno již v předchozích ročnících, ráda bych se zaměřila na to, co je letos nové (tedy na novelu občanského zákoníku) a dále na to, kde jsou problémy dle mého soudu nejzávažnější a nejmarkantnější.

Systémová změna v odměňování se od ledna 2018 dotkne zhruba 63 tisíců členů zastupitelstev obcí, krajů, hlavního města Prahy a jeho městských částí, respektive městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst.

Blockchain je digitální, distribuovaná[1] a decentralizovaná databáze[2]. Blockchain vytváří svět, kde strany sdílejí údaje a vědí, že údaj, který vidí, je stejný, jako údaj, který vidí ostatní účastníci blockchainové databáze[3].

Dlouho očekávaná novela stavebního zákona, jejímž hlavním cílem mělo být zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení, od 1. ledna nabývá účinnosti. Jaká bude od nového roku realita?

GDPR, obecné nařízení o ochraně osobních údajů (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679), je revoluční především v tom, že by mělo sjednotit tuto regulaci v celé Evropské unii. Představíme si zásadní změny, které GDPR přinese.

Rovněž tento článeček se nebude věnovat ničemu jinému, než trestnímu právu, byť by název mohl trochu mást. Nehodlám ovšem ani probírat potíže některé z rodin, jejichž, mírně řečeno, přehlíživý vztah ke vzdělávání vede ke stovkám hodin absencí jejich školou povinných dětí, což přes sociální a přestupkové řízení končí leckdy i u orgánů činných v trestním řízení. Stejně tak se nechci věnovat osudům lenošivých zaměstnanců, kteří na místo pravidelného pracovního výkonu vyhledávají nejrůznější záminky, proč do zaměstnání nepřijít.

Ve druhé části příspěvku seznamuje autor čtenáře s aplikací předpisů upravujících správní trestání, novinkami v úpravě správního trestání a rovněž se změnami v části čtvrté přestupkového zákona.

Držitel licence na výrobu elektřiny může tuto vyrobenou elektřinu za určitých podmínek prodávat dalším odběratelům, aniž by k tomu potřeboval licenci obchodníka s elektřinou. Stačí, když bude elektřinu dodávat tzv. přímým vedením, tedy bez využití veřejné sítě. Vlastní elektřinu pak poměrně snadno lze prodávat třeba sousedům v bytovém domě a společně ušetřit. Jak to zařídit?

Poslanecká sněmovna zvolená v roce 2013 stihla ještě před skončením svého mandátu projednat několik novel procesních předpisů, které se významným způsobem dotýkají dosavadní podoby některých aspektů civilního řízení; tyto novely byly uveřejněny ve Sbírce zákonů pod č. 291/2017 Sb. a č. 296/2017 Sb. V následujícím textu upozorníme na ty nejdůležitější změny, které by neměly ujít pozornosti nejen právnické veřejnosti.

Pokládáte si často otázku, komu náleží autorská práva k dílům vytvořeným v rámci pracovního poměru pro zaměstnavatele? Odpověď není úplně jednoduchá, ovšem zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, v platném znění (dále jen „autorský zákon”) s těmito případy počítá a pro takováto autorská díla má své vlastní označení i specifickou právní úpravu.

Nová právní úprava správního trestání do jisté míry zmeškala vhodnou příležitost zamyslet se koncepčně nad tím, co správní trestání je, k čemu ho máme a jak by v 21. století v našich podmínkách mělo vypadat. Domnívám se proto, že nežli pojem reforma by se hodilo spíše označení rekodifikace.