Články

Základními povinnostmi stanovenými zákoníkem práce pro pracovní poměr jsou povinnost zaměstnance podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy a povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a platit mu za vykonanou práci mzdu. Zároveň je ale nutné výše uvedenou povinnost korigovat s ohledem na zdravotní stav zaměstnance, který se může postupem doby měnit.

Pojem loajality jako takové zákoník práce, resp. jiné právní předpisy neznají. Pod pracovní loajalitou je nicméně možné obecně rozumět zejména souhrn právních povinností zaměstnance ve vztahu k zaměstnavateli podle § 301 písm. d) zákoníku práce (dále jen "ZP"), tj. mj. nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Poslanecká sněmovna schválila zákon o prokazování původu majetku. Zákon umožní úředníkům finančních úřadů porovnávat výši majetku s údaji v daňovém přiznání. Pokud objeví neevidovaný majetek nad sedm milionů korun, musí jeho vlastník prokázat, jakým způsobem si na něj vydělal. Pokud se mu to nepodaří, úřady mu majetek dodatečně zdaní. Zároveň mu můžou udělit až stoprocentní penále.

Evropské dědické osvědčení, nový institut evropského dědického práva, bylo se zpožděním zakotveno do českého právního řádu.

Můj dnešní příspěvek je věnován tématu kvalifikace, která se s novým zákonem o zadávání veřejných zakázek poměrně zásadně mění a zjednodušuje, především z pohledu dodavatelů. Kvalifikace je nově rozdělena na základní a profesní způsobilost a dále schopnost, která zahrnuje ekonomickou kvalifikaci a technickou kvalifikaci.

Viktor Knapp definuje zneužití práva (abusus iuris) jako „chování zdánlivě dovolené, jímž má být dosaženo výsledku nedovoleného.“[1] Klíčové spojení „zdánlivě dovolené chování“ samo o sobě vzbuzuje jisté pochybnosti, neboť objektivní právo zná toliko chování dovolené, tj. podle práva, a chování nedovolené, tj. v rozporu s právem.[2] Avšak tak či onak se jedná o slovní spojení zcela odpovídající povaze věci.

Téma ochrany spotřebitele a posledních trendů ochrany spotřebitele je velmi široké. Právní úprava je neuvěřitelně roztříštěná, v tuto chvíli je obsažena v celé řadě předpisů, nadto navazuje na problematiku stále se měnícího evropského práva a potřebu implementace jednotlivých evropských směrnic. Poslední novela zákona o ochraně spotřebitele je toho klasickým důkazem.

Právo souhlasit či nesouhlasit s léčbou, případně způsobem léčby, je snadno vykonatelné v případě, kdy je člověk schopen se k této otázce vyjádřit. Přání se ovšem těžko prosazuje v situaci, kdy dojde ke ztrátě schopnosti člověka tento souhlas či nesouhlas vyslovit. Institut dříve vysloveného přání poskytuje možnost se k léčbě vyjádřit pro případ, že takováto situace nastane. Dříve vyslovené přání bude nepochybně sloužit zejména pro vyjádření nesouhlasu s poskytnutím léčby, tedy k jejímu odmítnutí pro budoucí případy.

Dne 1. 12. 2016 nabyde účinnosti novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Největší změnou, kterou novela přináší, je nové pojetí trestní odpovědnosti právnických osob.

Rozhodnutí Británie vystoupit z Evropské unie je počátkem několikaletého vyjednávání a změn. Nejen o právních důsledcích brexitu a vyjednávacích pozicích EU a Británie, ale i o budoucí roli evropské judikatury v britském právním systému jsme si promluvili s prof. JUDr. PhDr. Michalem Tomáškem, DrSc., vedoucím Katedry evropského práva na Právnické fakultě UK v Praze.

Můj dnešní příspěvek je zčásti provokativní. V době, kdy jsem si jej připravovala, jsem ještě nevěděla, že zákon o státním zastupitelství projde vládou, a to díky zvláštnímu ustanovení, které dost dobře nechápu. Tím se rozumí zvláštní typ dohledu, který byl do nové úpravy vsunut jako jistý kompromis, který umožnil návrhu vládou projít. Poměrně dlouho jsem se snažila přijít na to, co si autor této změny pod jistým dohledem představoval. Doteď jsem na to nepřišla.

Když se Angela Merkelová v listopadu 2014 v rámci výměny názorů s Davidem Cameronem ohledně evropských imigrantů ve Velké Británii nechala slyšet, že by raději viděla Velkou Británii (dále též jen „Británie“) mimo Evropskou unii (dále též jen „EU“), než aby ohrozila volný pohyb jako jeden ze základních principů společného trhu, zřejmě netušila, že Brexit se stane jedním z nejužívanějších slov roku 2016.

Pražská pobočka mezinárodní advokátní kanceláře White & Case pořádá v současnosti třetí výstavu současného českého umění. Již po několikáté tak podporuje kvalitní české a slovenské umělce.

Dovolte mi, abych Vás dnes seznámil se svou úvahou na téma reflexe presumpce neviny v činnosti médií. Na média je kladena největší tíha v souvislosti s referováním o trestních kauzách. Naše zákonodárství a praxe nám pro toto referování bohužel nabízí pouze málo vodítek. Jak Ústavní soud, tak Evropský soud pro lidská práva však několikrát konstatovaly, že při zpravodajské činnosti má být presumpce neviny důsledně respektována.

Málo manažerů se zkušenostmi s řízením podniků v insolvenci nebo nedostatečný dialog mezi soudci a velkými věřiteli. To jsou některé z výrazných problémů týkající se insolvencí a reorganizací. Shodli se na tom účastníci semináře k reorganizacím, který 14. 4. 2016 pořádala společnost Insolvence 2008.

JUDr. Petr Čáp, předseda kárné komise České advokátní komory a mimo jiné člen Etického výboru Rady evropských advokátních komor, nám nastínil základní principy kárné odpovědnosti a kárného řízení, stejně tak nás uvedl do problematiky (ne)dodržování zásad etického kodexu a jako člen zkušební komise ČAK se vyjádřil ke kritice současného stavu advokátních zkoušek a jejich potenciální digitalizaci.

Jakými prostředky se dá řešit situace podniku, který se dostane do insolvence? Je možná záchrana životaschopného podniku v insolvenci? Během svého příspěvku bych Vám rád ukázal konkrétní způsob, jak lze podnik zachránit. Měl jsem to štěstí, že jsem byl první v republice, kdo získal zvláštní povolení na řešení úpadku korporací a finančních institucí. S naší kanceláří pracujeme na největších případech v České republice, ale i na velkém množství těch menších. Právě na jednom z nich bych demonstroval svůj výklad.

Podle generálního advokáta Soudního dvora EU nesmí být platné DIČ odběratele zboží z jiného členského státu EU považováno za nutnou podmínku osvobození dodání zboží do jiného členského státu EU. Přestože stanovisko Generálního advokáta není pro Soudní dvůr EU závazné, je významným podkladem, který rozhodování soudu ovlivňuje. Nyní je tedy třeba vyčkat, zda uvedený výklad do své rozhodovací praxe převezme Soudní dvůr EU.

„Nápad se zrodil paradoxně na druhé polovině světa v Šanghaji v době, kdy jsem tam žil. Nejlepší business a nejlepší nápady vznikají při nahodilých příležitostech, a tak tomu bylo i v tomto případě,“ uvádí Mgr. Tomáš Hülle k tomu, jak vznikla Prague Summer School, jedna z největších letních škol ve střední Evropě, jejíž je zakladatelem.

Následující komentář a navazující drobná úvaha se vrací k nálezu Ústavního soudu, jímž, zjednodušeně řečeno, určil, že od data vyhlášení nálezu dne 2. května 2016 není možno vykládat § 26 odst. 1 trestního řádu izolovaně a bez návaznosti na § 18 odst. 1 trestního řádu. Tedy tak, že si dozorující krajské nebo vrchní státní zastupitelství může vybrat k podání návrhu v přípravném řízení jakýkoliv z okresních soudů, který je v obvodu jeho působnosti, ale právě a jen ten, který je příslušný podle § 18 odst. 1 tr. řádu, tedy nejčastěji soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán.

Vrchní soud v Praze odsoudil Marka Dalíka za to, že spáchal trestný čin podvodu ve stádiu pokusu. Jeho skutek spočíval v tom, že požadoval třikrát šest milionů EUR při setkání se zástupci rakouské zbrojovky Steyr v pražské restauraci U Malířů v listopadu 2007. Žádost o tuto částku byla napsána na ubrousek.

V dnešním rozhovoru máte jedinečnou možnost nahlédnout do zákulisí fungování velké mezinárodní advokátní kanceláře. Nejen o kvalitách uchazečů o práci, současných trendech ve firemní kultuře či srovnání zahraničních firem s českými byla řeč s Radkem Janečkem, řídícím partnerem pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře Squire Patton Boggs.

Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) byl dne 6. dubna 2016 na 21. schůzi Senátu vrácen Poslanecké sněmovně pouze se dvěma pozměňovacími návrhy týkajícími se délky legisvakanční lhůty, konkrétně jejího prodloužení ze tří na šest měsíců. Poslanecká sněmovna dne 19. dubna 2016 schválila ZZVZ včetně pozměňovacích návrhů Senátu. ZZVZ byl dne 29. dubna 2016 publikován v částce 51. Sbírky zákonů pod č. 134/2016. Oproti znění ZZVZ schváleném ve 3. čtením Poslaneckou sněmovnou platné znění nepočítá s pozdějším nabytím účinnosti ust. § 48 odst. 7, 9 a 10 ZZVZ, které oproti dosud platnému a účinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), přináší nový, fakultativní důvod pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení. ZZVZ, včetně těchto ustanovení, tak vstoupí v účinnost dne 1. října 2016.

Smíšené smlouvy přistupují jako třetí kategorie ke smlouvám pojmenovaným a nepojmenovaným; z těchto kategorií vycházejí, nejsou jim však podřízeny. K základním otázkám této kategorie smluv patří již jejich správná identifikace mající zřejmý význam jak teoretický, tak i praktický.

Virtuální měny, neboli také kryptoměny, se v současné době stávají stále oblíbenějším prostředkem směny či uchovatelem hodnoty. Díky svojí anonymitě jsou velmi populární také mezi pachateli trestných činů, neboť transakce v těchto virtuálních měnách, např. bitcoin, jsou anonymní a nevyžadují při vydávání účast žádné oficiální instituce. Následující text se zamýšlí nad charakterem virtuálních měn ve vztahu k českému trestnímu právu a možnému přístupu orgánů činných v trestním řízení[1] k tomuto „novému“ celosvětovému fenoménu.