Menu

Články

Zásadní změny zákona o trestní odpovědnosti právnických osob – podzim 2016

ČlánkyTrestní právoJUDr. Filip Seifert, MBA01.11.2016
JUDr. Filip Seifert, MBA01.11.2016

Dne 1. 12. 2016 vstoupí v účinnost nové ustanovení § 8 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (novelizující zákon č. 183/2016 Sb.) (dále jen „TOPO“), které oproti stávající právní úpravě významným způsobem rozšiřuje možnost zproštění trestní odpovědnosti právnické osoby, a to pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. Právnické osoby se tak mohou na základě svého aktivního přístupu a včasné prevence zprostit své trestní odpovědnosti.

Stručně připomeňme, že trestní odpovědnost právnických osob byla v České republice zavedena s účinností od 1. 1. 2012 a po zpřesnění uvedenou novelou vzniká na základě přičtení protiprávního činu spáchaného v zájmu právnické osoby nebo v rámci její činnosti, pokud tak jednal:

  • statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, anebo jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat,
  • osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, i když není osobou uvedenou výše,
  • ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost právnické osoby, nebo
  • zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, i když není osobou uvedenou výše.

Dřívější právní úprava přitom stanovila v podstatě automatické přičítání spáchání trestného činu právnické osobě, jestliže byl spáchán jednáním orgánů právnické osoby nebo osob uvedených v prvních třech odrážkách výše. V případě jednání orgánů společnosti a těchto osob tedy právnická osoba dosud neměla žádnou možnost, jak se zprostit své trestní odpovědnosti.

Podle dřívější právní úpravy totiž nebylo právnické osobě přičítáno spáchání trestného činu, a tedy vyvozována její trestní odpovědnost, pouze u jedné kategorie jednajících osob, a to v případě zaměstnance nebo osoby v obdobném postavení (viz poslední odrážka výše) a za podmínky, že orgány právnické osoby nebo osoby uvedené výše v prvních třech odrážkách provedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména provedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo učinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

Novela TOPO však přináší v této kruciální otázce trestní odpovědnosti právnické osoby zásadní pozitivní změnu. Nově se právnická osoba zprostí trestní odpovědnosti, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila, a tentokrát již i v případě jednání kterékoli z výše uvedených osob. Tedy možnost zproštění trestní odpovědnosti právnické osoby se významně rozšiřuje, když nově je zproštění trestní odpovědnosti právnické osobě umožněno i v případě jednání osob, u kterých dříve platila přičitatelnost automatická.

Možnost zproštění trestní odpovědnosti je však vázáno na podmínku vynaložení veškerého úsilí k zabránění spáchání trestného činu. A v tom bude hrát hlavní úlohu kvalitní a komplexní criminal compliance, jakožto ucelený systém interních firemních opatření a postupů pro prevenci, detekci a reakci na případná trestněprávní jednání, který je součástí firemní kultury společnosti a který může být skutečně efektivním nástrojem pro eliminaci trestněprávní odpovědnosti právnické osoby.

Pro odpovídající criminal compliance program jsme vytvořili toto vlastní aplikované desatero principů, které musí být vždy jeho součástí:

Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners v exkluzivní spolupráci s advokátní kanceláří SEIFERT A PARTNEŘI připravují pro své klienty, právnické osoby, komplexní criminal compliance programy. Tyto programy jsou plně v souladu s požadavky kladenými TOPO a jsou vytvářeny tzv. na míru konkrétnímu klientovi vzhledem k jeho individuálnímu prostředí a požadavkům, kterým se snažíme maximálně vyjít vstříc (integrace do firemní kultury). Vzhledem k tomu, že Česká republika nevydala žádná závazná pravidla určující dostatečný obsah criminal compliance a současně chybí judikatura, využíváme též mj. zahraniční postupy (například z Velké Británie, Francie, USA, Španělska atd.).

Příprava criminal compliance programu obvykle zahrnuje následující kroky a opatření:

  • Analýza a revize stavu compliance, interní předpisové základny a interních relevantních procesů;
  • Příprava criminal compliance programu;
  • Implementace či podpora při implementaci criminal compliance programu;
  • Školení a trénink;
  • Vystavení certifikátu.

Doplňkově se pak obvykle provádí:

  • Testování;
  • Trvající poradenství;
  • Vyhodnocování plnění, přezkoumávání a neustálé zlepšování criminal compliance programu v pravidelných intervalech a příprava zprávy pro vedení klienta se zjištěnými skutečnostmi a návrhy opatření (reporting);
  • Sledování vývoje v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob v České republice i v zahraničí a z toho plynoucí eventuální návrhy dalších opatření či informování o vývoji;
  • Podpora při marketingu a komunikaci, prezentace criminal compliance jako součásti firemní kultury, interní komunikace včetně příspěvků do firemních médií, ale také zajištění ad hoc krizové komunikace.

Rovněž provádíme podle potřeb a požadavků klienta individuální školení ke criminal compliance, a to pro různé úrovně (např. vedení společnosti, zaměstnanci apod.). Přednášky ke criminal compliance probíhají rovněž v rámci Akademie Havel, Holásek & Partners.

Výše uvedená novela však přinesla ještě další podstatnou změnu v právní úpravě týkající se změny rozsahu odpovědnosti. Upustilo se od dosavadního modelu odpovědnosti za trestné činy vyjmenované v TOPO (pozitivní výčet), když nově TOPO stanoví, že právnická osoba je trestně odpovědná za všechny trestné činy pouze s několika málo výjimkami stanovenými § 7 TOPO (negativní výčet), jako jsou například trestný čin zabití či trestné činy proti branné povinnosti a vojenské trestné činy. Tím došlo k podstatnému rozšíření trestní odpovědnosti právnických osob. Důvodová zpráva k zákonu č. 183/2016 Sb. uvádí, že přínosem nové právní úpravy bude umožnění trestněprávního postihu v těch případech, kdy to současná úprava nedovoluje, a na základě toho tak dojde k rozšíření preventivně-represivní funkce zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, neboť bude dopadat na větší škálu závažných protiprávních jednání.

Z hlediska následků trestní odpovědnosti je v této souvislosti třeba upozornit, že právnické osobě mohou být uloženy tyto tresty a ochranná opatření:

  • zrušení právnické osoby, kdy právní mocí rozhodnutí, kterým byl uložen trest zrušení právnické osoby, vstupuje tato právnická osoba do likvidace a z majetku právnické osoby, které byl uložen trest zrušení právnické osoby, mohou být uspokojeny pohledávky věřitelů;
  • propadnutí majetku, který postihuje celý majetek právnické osoby nebo tu jeho část, kterou určí soud;
  • peněžitý trest i za trestný čin spáchaný z nedbalosti, a to ve výši až do téměř 1,5 miliardy Kč;
  • propadnutí věci včetně propadnutí náhradní hodnoty;
  • zákaz činnosti na 1 rok až 20 let, byl-li trestný čin spáchán v souvislosti s touto činností;
  • zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, a to na 1 rok až 20 let, kdy se právnické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanoveném rozsahu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se zadávacího řízení nebo veřejné soutěže;
  • zákaz přijímání dotací a subvencí, a to na 1 rok až 20 let, který spočívá v tom, že se právnické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanoveném rozsahu ucházet se o veškeré dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jakékoliv jiné veřejné podpory, jakož i takové dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jakékoliv jiné veřejné podpory přijímat;
  • uveřejnění rozsudku, je-li třeba veřejnost seznámit s odsuzujícím rozsudkem, zejména vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu, anebo vyžaduje-li to zájem na ochraně bezpečnosti lidí nebo majetku, popřípadě společnosti;
  • ochranné opatření zabrání věci včetně zabrání náhradní hodnoty nebo zabrání spisů a zařízení, nebo namísto zabrání věci uložit pozměnění věci, odstranění určitého zařízení, označení nebo provedení jiné změny nebo omezení dispozice s věcí.

Vzhledem k uvedenému lze uzavřít, že následky trestní odpovědnosti mohou být pro právnickou osobu velmi citelné, až likvidační. Odsouzení právnické osoby je navíc od 12. 6. 2013 evidováno ve veřejné evidenci, kterou je Rejstřík trestů právnických osob. V současné chvíli je zde evidováno již téměř 150 záznamů.

Uvedené změny a vývoj v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob také zvyšují požadavek na revizi či aktualizaci stávajících criminal compliance programů, protikorupčních řádů, risk management manuálů, etických kodexů či jiných interních předpisů.

JUDr. Filip Seifert, MBAadvokát AK Seifert a partneři spolupracující s HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
0%
Hodnocení článku
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři