Archivace elektronické úřední desky
Každý správní orgán je ze zákona povinen zřídit úřední desku, která musí být nepřetržitě přístupná veřejnosti, na které se zveřejňují důležité informace a písemnosti týkající se činnosti daného správního orgánu. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. zpravidla na internetu na tzv. elektronické úřední desce.
Ve správních řízeních s větším počtem účastníků se prostřednictvím úřední desky (tzv. veřejnou vyhláškou) doručují i písemnosti účastníkům takového řízení, a to včetně správních rozhodnutí. Patnáctým dnem po vyvěšení na úřední desce se písemnosti považují za doručené a tím počínají běžet lhůty vázané na doručení (např. lhůta pro odvolání). Zveřejnění informace či písemnosti na úřední desce tak má pro účastníky takových správních řízení zásadní význam a každý by měl pravidelně kontrolovat obsah úředních desek ohledně řízení, které se ho mohou bezprostředně dotknout (zejména pak úředních desek stavebních úřadů ve svém okolí). Problémy ovšem nastávaly v případech, kdy vznikl spor ohledně řádného zveřejnění na elektronické úřední desce, jelikož správní orgány zveřejněné písemnosti po uplynutí zákonné lhůty zpravidla smazaly a zvláštní evidenci nevedly.
Nejvyšší správní soud však ve svém rozhodnutí (sp. zn. 2 As 47/2016) dovodil, že při zveřejňování informací či písemností na elektronické úřední desce je povinností správních orgánů evidovat toto zveřejnění na úřední desce náležitým způsobem tak, aby správní orgány byly vždy schopné zpětně doložit, že určitá informace či písemnost byla zveřejněna na elektronické úřední desce v souladu se zákonem. Pokud tedy účastnící řízení mají pochybnosti o řádném zveřejnění písemnosti na elektronické úřední desce, mohou se na správním orgánu domáhat prokázání takové skutečnosti. Uvedené rozhodnutí soudu tak významně posiluje práva účastníků správních řízení, ve kterých má být doručováno prostřednictvím veřejné vyhlášky na úřední desce.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.
