Zaměnitelnost a klamavost firmy
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval posuzováním zaměnitelnosti a klamavosti firmy při zápisu podnikatele do obchodního rejstříku a upřesnil jeho limity.
Firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Nesmí být zaměnitelná s jinou firmou ani nesmí působit klamavě.
Judikatura Nejvyššího soudu považuje za zaměnitelnou takovou firmu, která není způsobilá k odlišení od jiných zapsaných firem (či jiných označení osob zapsaných do některého z veřejných rejstříků), přičemž hlediskem při posuzování zaměnitelnosti firmy je průměrný zákazník. Za klamavou firmu Nejvyšší soud považuje firmu, která může vyvolat klamný dojem o zapisované osobě nebo o předmětu její činnosti.
Zaměnitelnost a klamavost firmy je povinen zkoumat rejstříkový soud jak při prvozápisu podnikatele (např. nově založené společnosti) do obchodního resjtříku, tak při změně firmy již zapsaného podnikatele. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že ačkoli klamavost vychází z předmětu podnikání a tudíž z nabízených výrobků a služeb, jedná se pouze o dílčí aspekt rejstříkového posuzování. Zároveň nepřímo dovodil, že zaměnitelnost a klamavost navrhované firmy je třeba posuzovat pouze ve vztahu ke znění již zapsaných firem, resp. zapsaných jmen ve veřejných rejstřících, nikoli ve vztahu ke znění ochranných známek či jiných registrovaných označení.
I když bude nová firma v rámci rejstříkového řízení zapsána do obchodního rejstříku, nelze vyloučit, že bude napadena. Především může třetí osoba zapsaná v obchodním rejstříku namítat, že nově zapsaná firma je zaměnitelná s její firmou a že ji tudíž rejstříkový soud neměl zapsat. Může se však jednat i o majitele ochranné známky, podle jehož názoru zápisem a užíváním nové firmy bylo zasaženo do jeho práva k ochranné známce s ohledem na jejich podobnost. Zároveň se společnost zápisem a užíváním nové firmy může dopustit nekalosoutěžního jednání. Při výběru firmy je tedy s ohledem na výše uvedené třeba dbát zvýšené pozornosti a mít na paměti, že i po zápisu firmy do obchodního rejstříku může být znění firmy napadeno.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lola.lastovickova@bnt.eu
Další články
Odstoupení na tlačítko
Představujeme nový § 1830a občanského zákoníku, který ukládá všem e-shopům zavést novou funkci.
Když je jisté, že jeden z nich je pachatel, ale odsouzen není nikdo
Představme si právně mimořádně nepříjemnou situaci. Na místě činu jsou dvě osoby. Poškozený utrpí těžkou újmu na zdraví nebo zemře. Je prakticky jisté, že rozhodující útok vedl jeden z přítomných. Oba měli možnost čin spáchat, oba se pohybovali v bezprostřední blízkosti poškozeného, oba mohou mít motiv a každý tvrdí, že pachatelem byl ten druhý.
Odklad AI Actu firmy uklidnil. Kvůli Shadow AI přitom porušují povinnosti už dnes
Od neděle 2. srpna se začala uplatňovat další důležitá část evropského AI Actu, která se týká transparentnosti. Firmy si sice po červnovém odkladu části pravidel oddechly, ale většina z nich stále podceňuje rizika takzvané Shadow AI. Fenoménu, kdy zaměstnanci potají využívají veřejné nástroje umělé inteligence a vkládají do nich firemní know-how či osobní údaje.
Veřejná podpora: Co potřebujete vědět, abyste byli v souladu se zákonem
Představte si, že město nebo stát chce finančně podpořit váš podnikatelský záměr, poskytnout vám dotaci na rozvoj společnosti nebo třeba zvýhodněný nájem prostor. Zní to skvěle, že? Ale pozor – právě jste vstoupili do světa veřejné podpory, který má svá přísná pravidla.
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
