Zaměnitelnost a klamavost firmy
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval posuzováním zaměnitelnosti a klamavosti firmy při zápisu podnikatele do obchodního rejstříku a upřesnil jeho limity.
Firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Nesmí být zaměnitelná s jinou firmou ani nesmí působit klamavě.
Judikatura Nejvyššího soudu považuje za zaměnitelnou takovou firmu, která není způsobilá k odlišení od jiných zapsaných firem (či jiných označení osob zapsaných do některého z veřejných rejstříků), přičemž hlediskem při posuzování zaměnitelnosti firmy je průměrný zákazník. Za klamavou firmu Nejvyšší soud považuje firmu, která může vyvolat klamný dojem o zapisované osobě nebo o předmětu její činnosti.
Zaměnitelnost a klamavost firmy je povinen zkoumat rejstříkový soud jak při prvozápisu podnikatele (např. nově založené společnosti) do obchodního resjtříku, tak při změně firmy již zapsaného podnikatele. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že ačkoli klamavost vychází z předmětu podnikání a tudíž z nabízených výrobků a služeb, jedná se pouze o dílčí aspekt rejstříkového posuzování. Zároveň nepřímo dovodil, že zaměnitelnost a klamavost navrhované firmy je třeba posuzovat pouze ve vztahu ke znění již zapsaných firem, resp. zapsaných jmen ve veřejných rejstřících, nikoli ve vztahu ke znění ochranných známek či jiných registrovaných označení.
I když bude nová firma v rámci rejstříkového řízení zapsána do obchodního rejstříku, nelze vyloučit, že bude napadena. Především může třetí osoba zapsaná v obchodním rejstříku namítat, že nově zapsaná firma je zaměnitelná s její firmou a že ji tudíž rejstříkový soud neměl zapsat. Může se však jednat i o majitele ochranné známky, podle jehož názoru zápisem a užíváním nové firmy bylo zasaženo do jeho práva k ochranné známce s ohledem na jejich podobnost. Zároveň se společnost zápisem a užíváním nové firmy může dopustit nekalosoutěžního jednání. Při výběru firmy je tedy s ohledem na výše uvedené třeba dbát zvýšené pozornosti a mít na paměti, že i po zápisu firmy do obchodního rejstříku může být znění firmy napadeno.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lola.lastovickova@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




