Zaměnitelnost a klamavost firmy
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval posuzováním zaměnitelnosti a klamavosti firmy při zápisu podnikatele do obchodního rejstříku a upřesnil jeho limity.
Firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Nesmí být zaměnitelná s jinou firmou ani nesmí působit klamavě.
Judikatura Nejvyššího soudu považuje za zaměnitelnou takovou firmu, která není způsobilá k odlišení od jiných zapsaných firem (či jiných označení osob zapsaných do některého z veřejných rejstříků), přičemž hlediskem při posuzování zaměnitelnosti firmy je průměrný zákazník. Za klamavou firmu Nejvyšší soud považuje firmu, která může vyvolat klamný dojem o zapisované osobě nebo o předmětu její činnosti.
Zaměnitelnost a klamavost firmy je povinen zkoumat rejstříkový soud jak při prvozápisu podnikatele (např. nově založené společnosti) do obchodního resjtříku, tak při změně firmy již zapsaného podnikatele. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že ačkoli klamavost vychází z předmětu podnikání a tudíž z nabízených výrobků a služeb, jedná se pouze o dílčí aspekt rejstříkového posuzování. Zároveň nepřímo dovodil, že zaměnitelnost a klamavost navrhované firmy je třeba posuzovat pouze ve vztahu ke znění již zapsaných firem, resp. zapsaných jmen ve veřejných rejstřících, nikoli ve vztahu ke znění ochranných známek či jiných registrovaných označení.
I když bude nová firma v rámci rejstříkového řízení zapsána do obchodního rejstříku, nelze vyloučit, že bude napadena. Především může třetí osoba zapsaná v obchodním rejstříku namítat, že nově zapsaná firma je zaměnitelná s její firmou a že ji tudíž rejstříkový soud neměl zapsat. Může se však jednat i o majitele ochranné známky, podle jehož názoru zápisem a užíváním nové firmy bylo zasaženo do jeho práva k ochranné známce s ohledem na jejich podobnost. Zároveň se společnost zápisem a užíváním nové firmy může dopustit nekalosoutěžního jednání. Při výběru firmy je tedy s ohledem na výše uvedené třeba dbát zvýšené pozornosti a mít na paměti, že i po zápisu firmy do obchodního rejstříku může být znění firmy napadeno.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lola.lastovickova@bnt.eu
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.




