Články

V důsledku novelizace zákona o daních z příjmů (zákonem č. 267/2014 Sb.) došlo s účinností od 1. ledna 2015 ke změnám mimo jiné i v oblasti zdaňování bezúplatných příjmů. Novela uložila poplatníkům povinnost takový příjem zdanit s tím, že za stanovených podmínek současně mohou o hodnotu tohoto příjmu základ daně snížit.

Ústav práva módního průmyslu (ÚPMP) pořádal již druhou přednášku, tentokrát na téma Financování v módě, a to za podpory advokátní kanceláře White & Case LLP, která pro účely semináře poskytla své prostory. Přednášejícími byli Filip Čabart, advokát Havel, Holásek & Partners se specializací na právo finanční a zároveň člen správní rady ÚPMP, a Ondřej Havlík, associate, Czechoslovak Capital Partners a.s. Seminář byl rozdělen do dvou na sebe navazujících bloků, které se zaměřovaly na financování a získání investorů pro podnikání v módním průmyslu.

Tento článek je pokračováním komparace změn služebního poměru ve vztahu ke změnám pracovního poměru dle zákoníku práce. V minulém článku jsme rozebírali základní rozdíly mezi zákonem o státní službě (zákon č. 234/2014 Sb.) a zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Zaměřili jsme se na základní vymezení právních norem, na koho úprava dopadá a v čem je základní rozdíl právních úprav, následně jsme se soustředili již na samotné změny služebního poměru, a to na pracovní cestu a přeložení.

V občanském soudním řízení stále přibývá případů využití alternativních postupů při řešení sporu prostřednictvím mediace prováděné zapsaným mediátorem. V tomto článku přiblížíme očima zapsaného mediátora některé praktické aspekty tzv. prvního setkání se zapsaným mediátorem nařízeného soudem.

Na úvod mi dovolte představit Vám pojem „sprostý podezřelý“. Podle Cimrmana jej poprvé užil inspektor Václav Trachta při vyšetřování nenadálé smrti továrníka Bierhanzla ve vlaku, který jel z Istanbulu do Prahy. Až později jej převzala trestněprávní nauka, dostal se dokonce do denní praxe orgánů činných v trestním řízení. Později se také stal součástí právního řádu, avšak díky netransparentnosti tehdejšího legislativního procesu není dnes již možné zjistit, kdy přesně vymizelo slovo „sprostý“, proto se dnes setkáváme pouze s pojmem „podezřelý“. Jedná se o případ, kdy původně velmi odborný právnický termín zlidověl natolik, že jej dnes používáme v podstatě v běžné řeči.

Každý advokát se při své práci dennodenně potýká s otázkou, do jaké míry může být jeho zastupování zájmů klienta konfrontační, útočné nebo dokonce agresivní. V poslední době se totiž setkáváme zejména u státních zástupců s názorem, že advokáti se při zastupování dopouští řady excesů.

4. června roku 2015 šel Miloš Krstić jako každý jiný den do práce. Tento původním vzděláním právník již 9 let pracoval jako tajemník v základní škole na předměstí Bělehradu. Netušil, že jej ten den chce ředitel školy vyhodit z práce.

K 1. červnu nabyla účinnosti novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech, která do světa investičních fondů přináší několik zajímavých novinek. Příspěvek se koncentruje na změny, které se dotknou akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, tzv. SICAV.

Při uvažování nad letošním tématem jsem zabrousil do médií a zjistil, že nejvíce sdílený či komentovaný trestněprávní problém za poslední dobu byl návrh zejména pana poslance Tejce na snížení věkové hranice trestní odpovědnosti z 15 let dolů. Nyní se k tomuto návrhu připojují další poslanci a patrně se jedná o téma velmi populární. Sledujeme-li mediální debatu o problému samotném, mám dojem, že jsme uvízli v situaci, kdy je vše jen černé nebo bílé. Nad návrhem zaznívá odborný odsudek, a to nejen z pohledu právníků, ale i psychologů, psychiatrů či sociálních pracovníků. Ti se na semináři konaném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR shodli na tom, že jakékoli úvahy o snížení dolní věkové hranice trestní odpovědnosti jsou k ničemu.

Služební poměr a pracovní poměr jsou dva různé druhy výkonu práce, v odlišných podmínkách, na základě jiných předpokladů, řídící se různou právní úpravou. V některých ohledech je však úprava podobná. V tomto článku se budeme zabývat úpravou změny služebního poměru dle zákona o státní službě v porovnání se změnou pracovního poměru dle zákoníku práce. Zákon o státní službě upravuje změny v ustanovení § 44 až § 70 zákona č. 234/2014 Sb., zákona o státní službě. Zákoník práce upravuje změny pracovního poměru v ustanovení § 40 až § 47 zákona č. 262/2006 Sb. Cílem tohoto článku je porovnat právní úpravu. Nejdříve je nutné se zaměřit na to, na koho jaká úprava dopadá, a v čem je základní rozdíl právních úprav.

Sedmý ročník ankety Zákon roku 2015 zná svého vítěze. Je jím tolik diskutovaný zákon o registru smluv, který se na prvním místě umístil s velkým náskokem před novelou zákona o účetnictví a novelou zákona o svobodném přístupu k informacím.

Jeden z nejmladších partnerů mezinárodní advokátní kanceláře u nás, řídící partner PwC Legal Bořivoj Líbal, je již rok ve funkci. Jaký je jeho pohled na současnou právní praxi? V čem se mladá generace liší od té předchozí, jaká jsou její pozitiva a negativa? Má Work Life Balance v advokacii své místo a jaký je vůbec den řídícího partnera mezinárodní advokátní kanceláře? Nejen na tyto otázky nám odpoví z pozice člověka, který se dostal do vrcholové advokacie v poměrně nízkém věku.

Má dnešní prezentace si klade za cíl sdělit Vám několik podstatných informací z oblasti softwarového práva. První zajímavostí je skutečnost, že softwarové právo je kolem nás každý den, ačkoli si to třeba neuvědomujeme. Rád bych Vám dnes proto nastínil několik otázek či problémů, které každý den musíme řešit.

V prvním květnovém týdnu měla legislativní rada vlády na programu jednání návrh novely zákona o specifických zdravotních službách. Podle důvodové zprávy k návrhu novely zákona přispějí navrhované změny ke snížení administrativní i ekonomické zátěže subjektů, kterých se povinnosti stanovené zákonem dotýkají.

Dostupné údaje z oblasti tzv. řízení rizik ukazují, že whistleblowing může být vel­mi efektivním nástrojem.[1] Dlouholeté zkušenosti ze zemí, které oznamovatele (z pohledu občana kteréhokoliv ze států střední a východní Evropy) odměňují skutečně vysokými peněžními částkami, potvrzují, že znalosti přicházející zevnitř organizace mohou být nesmírně cenné.[2] Stejně tak i poslední doporučení Evrop­ské komise týkající se vyhodnocování podvodů[3] nenechávají žádné pochybnosti o tom, že se vyplácí podporovat otevřenou komunikaci a chránit ty, kteří hlásí etické problémy nebo nelegální jednání.

Téma dnešního příspěvku je v podstatě novinkou, bude však znamenat poměrně zásadní zlom v oblasti veřejného práva, konkrétně přestupkového. V současné době je totiž v Senátui projednáván nový zákon o přestupcích, který by měl nahradit současnou nevyhovující právní úpravu, jež přetrvává od roku 1990.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek přináší zadavateli větší volnost při zadávání a dodavatelům uvolnění upjatého formalismu. Dne 1. října 2016 nabyde účinnosti dlouho připravovaný zákon o zadávání veřejných zakázek, který do českého právního řádu transponuje evropské zadávací směrnice.

Ostravský krajský soud policii vydal k prostudování deset mobilních telefonů, flashdisky, dokumenty a také počítač zabavený policií při domovních prohlídkách v bytě advokáta Ivana Langera. Soud musel rozhodovat proto, že Česká advokátní komora odmítla dát s vydáním věcí souhlas, protože tyto dokumenty a paměťová média mohou obsahovat advokátní tajemství. Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že „nelze akceptovat, aby odhalování trestné činnosti bylo znemožněno jen ochranou advokátního tajemství“.

Právo módního průmyslu se vyčlenilo do samostatného právního odvětví v reakci na specifika, která módní průmysl přináší. Obdobně jako všechna ostatní právní odvětví zaměřená na konkrétní průmysl, je i toto odvětvím průřezovým. V některých jednotlivých oblastech práva jsou tak řešeny otázky pro právo módního průmyslu specifičtější než v jiných. Jedná se primárně o právo duševního vlastnictví, ale také například právo na ochranu spotřebitele, které velmi detailně upravuje pravidla pro označování textilních výrobků a obuvi.

Od roku 2011 se zájem uchazečů o studium práva na Slovensku snížil až o 60 %. Zatímco před pěti lety se na slovenské právnické fakulty hlásilo necelých šest tisíc středoškoláků, v loňském roce projevilo zájem o obor jen 2 300 mladých lidí. Jednou z nejvýraznějších příčin je podle Iniciatívy za Lepšiu advokáciu pětiletá koncipientská praxe snižující atraktivitu advokátní profese.

Kauzy, které potvrzují, jak nedostatečně jsou data v kyberprostoru chráněna, byly odrazovým můstkem letošní konference. „Schrems“ (předávání údajů do zahraničí), „Panama Papers“ (únik dokumentů týkající se zakládání společností v daňových rájích), útok na Hacking Team, „Google Spain“ (Costeja a jeho právo být zapomenut), Ekolo nebo kauza Ryneš (zpracování osobních údajů) – to vše jsou klíčové případy, hybné síly právní regulace, jenž byla v rámci ochrany dat ústředním tématem LAW FIT 2016.

Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů fyzických a právnických osob (dále jen zákon o dani z příjmu) je dalším daňovým zákonem, který přijal nejen terminologické změny v souvislosti s provedenou rekodifikací soukromého práva v podobě přijetí nového zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Již v minulém daňovém seriálu byly pro účely aplikace některých ustanovení daňových předpisů vysvětleny základní terminologické změny, ale i nové právní instituty, které bylo nutné do daňových předpisů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva včlenit. Zákon o dani z příjmu nebyl výjimkou.

Ukončit pracovní poměr lze podle zákoníku práce pouze stanoveným způsobem. Mezi nejčastější způsoby rozvázání pracovního poměru patří dohoda, výpověď nebo okamžité zrušení. Tyto možnosti stanovuje zákon, při jejich realizaci však musí být dodrženo několik pravidel. Ukončení pracovního poměru výpovědí, dohodou nebo okamžitým zrušením nemusí být vždy oprávněné, proto je vhodné znát svá práva.

Mým dnešním úkolem je sdělit Vám několik informací k problematice efektivity řešení obchodních sporů. Pravděpodobně nejzákladnější otázka, kterou si v oblasti tohoto relativně mladého odvětví klademe, je, co vlastně je efektivně vyřešený spor. Na tuto otázku lze odpovědět rovněž otázkou znějící „Co vlastně naši klienti chtějí?“.

Zákon o obchodních korporacích, stejně jako každý nový zákon, není nerozporný, tj. není napsán tak, že by nevyvolával výkladové problémy. Ostatně za dobu své praxe jsem se se zákonem, který by neměl výkladové problémy, nesetkal. Otázkou však je, čím byly tyto výkladové problémy způsobeny, jak lze takové výkladové problémy vyřešit či zda vůbec jsou řešitelné jinak, než novelizací zákona.