Články

Podle předsedy Ústavního soudu ČR JUDr. Pavla Rychetského je úctyhodné, kam se náš demokratický systém za 27 let od revoluce posunul. Na druhou stranu stále vyvstává řada otázek a problémů, se kterými se musíme vypořádat. „Jsem si vědom toho, že moderní demokratický právní stát zatížil justici v rozsahu, který nemá v historii obdobu,“ uvádí k současnému stavu české justice, jejíž problémy nám jako její nejvyšší představitel vyložil v následujícím rozhovoru, ve kterém se mimo jiné zmíní o deficitech právního státu, novele Ústavy a problematice rozdílných civilizačních konceptů.

Ve dnech 15. a 16. dubna pořádal studentský spolek ELSA Plzeň sdružující studenty práva a mladé právníky ve spolupráci s ELSA Česká republika a pod záštitou Fakulty právnické ZČU již tradiční Národní konferenci 2016 se zaměřením na recentní vývoj trestního práva a příbuzných oborů. Účelem této události bylo nabídnout všem studentům právnických fakult a oborově příbuzných škol zajímavá témata a přednášející, se kterými se při přednáškách v rámci běžného studia nesetkají. Finanční a materiální podporu konferenci poskytly Fakulta právnická ZČU a partneři ELSA Plzeň advokátní kanceláře Prime Legal a Řanda Havel Legal a také generální partner ELSA Česká republika advokátní kancelář Allen & Overy.

Je správné pomoci člověku, který je odsouzen na doživotí za zločiny, které nespáchal? Měl by advokát respektovat pravidla profesní etiky a být mlčenlivý o informacích, které získal v rámci obhajoby klienta? Když se tato dvě zadání střetnou, vyvstávají některá z nejnáročnějších etických a morálních dilemat advokáta. Tělo článku sestává ze čtyř částí, z nichž první uvádí modelový příklad a rozbor jednotlivých hledisek a argumentů, druhá příklady známých zahraničních kauz a zbývající dvě srovnávají relevantní právní úpravu mlčenlivosti v prostředí USA a ČR.

Ústřední komise pro ochranu zvířat je podle § 21 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, odborným poradním orgánem ministra zemědělství na úseku ochrany zvířat zřízeným k plnění úkolů uvedených v § 20 odst. 1 tohoto předpisu.

V situaci, kdy Česká republika zvažuje novou legislativu o whistleblowingu, bych si dovolil navrhnout, že při uvažování o této problematice bychom neměli opomínat ty, na koho se oznamovatelé obracejí. Příjemcem je podle nejběžnější definice používané v sociologických vědách „osoba nebo organizace, která může být schopná jednat“ poté, co obdrží oznámení od whistleblowera.[1] Ačkoliv se legislativci obvykle zaměřují na oznamovatele jako na nejprominentnější a ústřední postavu v celém procesu oznamování, jistě platí, že ten, kdo oznámení přijímá, je druhým nejdůležitějším aktérem, který rozhoduje o tom, co se bude dít. Bude příjemce zprávu ignorovat, nebo ji předá dál? Bude se snažit o nějaká odvetná opatření vůči oznamovateli, nebo se jej naopak bude snažit ochránit?[2]

Postoj Unie obhájců ČR k návrhu nového zákona o státním zastupitelství, nebo spíš zákonu o státním zastupitelství ve všech nových verzích, je ze strany medií a veřejnosti požadován již od jejího vzniku. Dlouho dobu Unie obhájců odolávala tlaku se nějak vyjádřit, neboť k větší části uvedené normy jí nepřísluší se nijak vyjadřovat – obhajoby se nedotýká, jaká bude hierarchie státního zastupitelství, jeho řízení a služební závislost či nezávislost.

Mohou být děti aktivní na sociálních sítích? Regulovat či neregulovat internetové diskuze? Jak přinutit lidi, aby byli ochotní za informace platit? A dá se internetovým médiím stále říkat „nová“? Nejen na tyto otázky se pokoušela nalézt odpověď čtveřice hostů panelové diskuze na téma „Nová média a právo“, pořádané na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy Spolkem českých právníků Všehrd.

Že svět není dneska zrovna jednoduchý, to každý ví. Svět práva pak byl vždy pro laiky synonymem komplikovanosti a nepochopitelnosti, nicméně teď začíná být složitý i pro právníky. Exploze stále speciálnějších zákonů, podrobnějších norem, titěrných vyhlášek, stále jemnější předivo právně vymahatelných předpisů vytváří prostor, ve kterém často pro detail přehlédneme to podstatné. Nebo se v něm zamotáme. A právě takovou situaci budou dokumentovat dva právní názory, kterým budeme věnovat pozornost.

V rámci cyklu právnických profesí pořádaných na Právnické fakultě UK Spolkem českých právníků Všehrd pod záštitou docentky Aleny Mackové své povolání studentům představil prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula.

Počet osob, proti nimž je vedeno exekuční řízení, se stal v uplynulých měsících opakovaně předmětem zájmu médií a tím v jistém smyslu i předmětem zájmu české společnosti. Počet fyzických osob nacházejících se v exekuci sice meziročně poklesl, přesto ale dosahuje čísla překračujícího 900 000. Nabízí se proto otázka, zda uvedenou skutečnost již interpretovat jako projev určité dluhové krize, která vyplývá z právního a ekonomického systému České republiky a kontextu skutečných životních potřeb dlužníků, či zda se stále jedná o projev určitého etického problému.

Chutné a různorodé menu v podobě příspěvků dvaadvaceti přednášejících naservírovali organizátoři kongresu Právní prostor během jeho šestého ročníku téměř dvěma stovkám účastníků. V osmi tématických blocích 19. a 20. dubna přednesli své příspěvky mezi jinými i všichni tři předsedové vrcholných soudních instancí, prezidentka Soudcovské unie nebo pražská vrchní státní zástupkyně

V ČR můžeme spatřit množství skupin, snažících se nemravně podnikat na ohrožených členech naší společnosti. Jednou z nich je skupina podnikatelů působící na trhu s finančními produkty, a to ať už se jedná o velké bankovní instituce nebo různé nebankovní poskytovatele úvěrů.

Tento článek vychází z přednášky proslovené 17. září 2015. Věnuje se tématům problematiky whisleblowingu, která jsou relevantní pro všechny státy, nejen pro Českou republiku, a to konkrétně následujícím způsobem: zodpovědnost managementu, předcházení odvetným opatřením, zhodnocení rizik, důvěrnost, anonymita, kdo by měl být chráněn, zda má existovat zákonná povinnost chránit, potřeba chránit třetí strany, kdy může být ochrana odebrána, zda mají být odvetná opatření považována za přestupky, nápravná opatření, důkazní břemeno a dozorčí orgány.

Dnes jsou tomu téměř přesně tři roky, kdy oficiálně vznikl ambiciózní projekt nevládních neziskových organizací nazvaný Rekonstrukce státu. Vytyčil si devět hlavních oblastí, na které se zaměřil. Rád bych tímto textem rozebral jednu z nich, která se zdá, že by mohla uspět. Nebo ne?

Římský filosof Seneca přišel na přelomu letopočtu s myšlenkou, že chybovat je lidské. Nabádal tím ke shovívavosti a toleranci před skupinou ohroženou sebou samými - homo sapiens. To ovšem netušil, že o dvacet století později budou na lidskosti druhých nelidsky cizopasit predátoři některých předváděcích akcí. V cestě za denním chlebem se zlatou kůrkou se střetl princip svobody podnikání a ochrany spotřebitele jakožto slabší smluvní strany. Zatímco spotřebitelův chybující rozum prohrává v bitvě s lákavou nabídkou dárku zdarma, výletu po okolí, diamantové karty či 90% slevy, podnikatelova lest vítězí nad jeho vlastním svědomím.

V podnikatelské praxi se často rozlišuje mezi virtuální kanceláří a virtuálním sídlem. Za virtuální sídlo se zpravidla považuje úplatné formální poskytnutí sídla pro účely zápisu do obchodního rejstříku včetně poštovní schránky s možností vybírat si doručenou poštu. Virtuální kancelář by měla nad rámec toho zahrnovat například možnost pronájmu zasedací místnosti, přeposílání doručené pošty e-mailem, popřípadě vlastní telefonní linku a asistentku.

V pátek 15. dubna se na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze odehrálo velkolepé právní klání. Proběhlo zde totiž ústní finále moot courtu z obchodního práva, simulovaného soudního řízení pořádaného Spolkem českých právníků Všehrd ve spolupráci s mezinárodní advokátní kanceláří Kinstellar.

Ke dni 28. 12. 2015 nabyla účinnosti novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále také jen „Zákon o ochraně spotřebitele“). Předmětnou novelou došlo k transpozici několika směrnic orgánů EU do českého právního řádu. Jednalo se zejména o směrnice zaměřené na zvýšení ochrany spotřebitelů a dále na sjednocení úrovně ochrany spotřebitelů v rámci jednotlivých členských států EU.

Právnická fakulta Univerzity Karlovy hostila dne 5. dubna 2016 další ze série přednášek v rámci cyklu právnických profesí pořádaných Spolkem českých právníků Všehrd. Tentokrát byla tématem legislativa v praxi. Svůj pohled studentům nastínil nejen JUDr. Jan Kněžínek, Ph. D., náměstek pro řízení sekce Legislativní rady vlády, ale také Mgr. Marek Benda, poslanec za ODS.

Konec exekutorů. Anarchie. I takové scénáře podle Exekutorské komory ČR („EK ČR“) hrozí. A to vše kvůli návrhu Ministerstva spravedlnosti snížit exekuční tarif až o dvě třetiny. To se děje i přes to, že již několik měsíců Exekutorská komora upozorňuje ministerstvo, odborníky i veřejnost na fakta, která jednoznačně prokazují, že prostor pro snižování exekučního tarifu není. Na obavy z ministerského návrhu upozornila komora na středeční mimořádné tiskové konferenci.

Ústav práva módního průmyslu („ÚPMP“), nezisková organizace zaměřená na pomoc návrhářům k lepší orientaci mezi právními a obchodními úskalími podnikání ve světě módy, pořádal úvodní seminář na téma "Právní minimum pro rozjezd módní značky“ určený nejen pro začínající návrháře, ale také pro odbornou veřejnost. Posluchači se například dozvěděli, jaké aspekty zahájení podnikání v módním průmyslu obnáší, na co si dávat pozor a čeho se vyvarovat. Přednášejícími byly advokátky a samotné zakladatelky institutu Mgr. Zuzana Šimonovská, LL.M. a Mgr. Barbora Donathová, LL.M., které se s námi mimo jiné podělily o to, kde a kdy jejich nápad skloubit právo a módou vznikl.

Podle § 57 odst. 1 písm. d) daňového řádu mají daňové subjekty na základě vyžádání správce daně povinnost součinnosti. Tato povinnost není zákonem blíže specifikována ani vymezena.

Rozhodčí řízení neboli arbitráž nadále zůstává velmi oblíbeným prostředkem pro řešení sporů mezi podnikateli. Zvlášť populární je pak při řešení obchodních sporů s mezinárodním prvkem. Abyste se ale mohli správně rozhodnout, jestli dáte při řešení sporu této alternativě přednost před soudem, je třeba zvážit všechna pro a proti.

Předávání osobních údajů v rámci celé problematiky ochrany osobních údajů představuje jedno z nejzásadnějších a v současnosti i nejdiskutovanějších témat. Dnešní globalizovaná společnost by bez mezinárodních přenosů údajů nemohla vůbec existovat, a proto si tento institut zaslouží zvláštní pozornost.

Autoři již v minulých dílech upozornili, že řízení před finančním arbitrem má oproti řízení před obecnými soudy, popř. sporným řízením před jinými správními orgány, řadu specifik.