Novela vysokoškolského zákona
Novela zákona o vysokých školách (zákon č. 137/2016 Sb.) nahrazuje v současné době fungující Akreditační komisi Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství („Akreditační úřad“). Tomu jsou oproti Akreditační komisi zpřesněny a rozšířeny pravomoci, především pak v oblasti akreditací. Výkonným orgánem Akreditačního úřadu bude patnáctičlenná Rada Akreditačního úřadu, která bude rozhodovat v prvním stupni o žádostech o akreditace. V čele bude stát Předseda Akreditačního úřadu jmenovaný na návrh ministra školství na dobu šesti let.
Systém akreditací studijních programů je doplněn o tzv. institucionální akreditaci. Ta může být udělena vysoké škole na dobu až deseti let. Tato forma akreditace má umožnit vysoké škole vytvářet a uskutečňovat určené typy studijních programů autonomně a bez nutnosti akreditace prostřednictvím Akreditačního úřadu.
Další novinkou je zavedení řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo obhajoby disertační práce. O vyslovení neplatnosti bude rozhodovat rektor vysoké školy, a to v řízení, které může být zahájeno do tří let od (zdánlivého) vykonání státní zkoušky či obhajoby. Proti rozhodnutí rektora bude možné podat v dvouměsíční prekluzivní lhůtě žalobu ve správním soudnictví, které se připisuje odkladný účinek. V následném řízení bude účastníkem pouze osoba, o jejíž věc se jedná.
K méně významným změnám pak náleží možnost zřízení pracovní pozice mimořádného profesora, dále vypuštění titulu Th.D. udíleného absolventům doktorských studijních programů v oblasti teologie či povinnost ministerstva školství vést registr uměleckých výstupů, registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů, registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vzdělání a veřejný registr vysokých škol a studijních programů.
Zákon nabude účinnosti 1. září 2016, s výjimkou ustanovení o jmenování členů Akreditačního úřadu, které je možné jmenovat již od 1. července 2016. Lhůty pro naplnění některých povinností, jako je například předložení upravených vnitřních předpisů vysokých škol ministerstvu školství či spuštění registrů, jsou zachyceny v přechodných ustanoveních v článku II. novely. Zde je rovněž stanoveno, že akreditace studijních programů akreditovaných k 31. srpnu 2016 budou automaticky prodlouženy na tři roky (nebyla-li akreditace udělena na delší dobu). To však nebrání tomu, aby byla takto prodloužená akreditace omezena či odňata Akreditačním úřadem před uplynutím této doby.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



