Systém akreditací studijních programů je doplněn o tzv. institucionální akreditaci. Ta může být udělena vysoké škole na dobu až deseti let. Tato forma akreditace má umožnit vysoké škole vytvářet a uskutečňovat určené typy studijních programů autonomně a bez nutnosti akreditace prostřednictvím Akreditačního úřadu.
Další novinkou je zavedení řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo obhajoby disertační práce. O vyslovení neplatnosti bude rozhodovat rektor vysoké školy, a to v řízení, které může být zahájeno do tří let od (zdánlivého) vykonání státní zkoušky či obhajoby. Proti rozhodnutí rektora bude možné podat v dvouměsíční prekluzivní lhůtě žalobu ve správním soudnictví, které se připisuje odkladný účinek. V následném řízení bude účastníkem pouze osoba, o jejíž věc se jedná.
K méně významným změnám pak náleží možnost zřízení pracovní pozice mimořádného profesora, dále vypuštění titulu Th.D. udíleného absolventům doktorských studijních programů v oblasti teologie či povinnost ministerstva školství vést registr uměleckých výstupů, registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů, registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vzdělání a veřejný registr vysokých škol a studijních programů.
Zákon nabude účinnosti 1. září 2016, s výjimkou ustanovení o jmenování členů Akreditačního úřadu, které je možné jmenovat již od 1. července 2016. Lhůty pro naplnění některých povinností, jako je například předložení upravených vnitřních předpisů vysokých škol ministerstvu školství či spuštění registrů, jsou zachyceny v přechodných ustanoveních v článku II. novely. Zde je rovněž stanoveno, že akreditace studijních programů akreditovaných k 31. srpnu 2016 budou automaticky prodlouženy na tři roky (nebyla-li akreditace udělena na delší dobu). To však nebrání tomu, aby byla takto prodloužená akreditace omezena či odňata Akreditačním úřadem před uplynutím této doby.
Diskuze k článku ()