Ze zpráv o činnosti státního zastupitelství za rok 2014[1] jasně plyne, že dochází k výraznému růstu islamofobních nálad. Tento trend potvrzuje i zpráva o činnosti státního zastupitelství za rok 2015.[2] Přestože se kriminalita v roce 2014 založená na základě skutečné nebo domnělé rasy, příslušnosti k etnické skupině, národnosti, politickému přesvědčení, vyznání nebo na tom, že jsou poškození skutečně nebo domněle bez vyznání, pohybovala ve srovnání s celkovou kriminalitou na nízké úrovni (0,07 %, tj. kolem 200 trestných činů),[3] všechny okolnosti naznačovaly její budoucí nárůst. Mezi tyto skutečnosti se řadil a stále řadí zejména strach majoritní společnosti z uprchlíků, který byl a je způsobován jak médii, tak výroky čelních představitelů státu.[4] Přese všechny předpoklady, statistiky za rok 2015 [5] ukazují pokles sledované kriminality (175 trestných činů). Tuto skutečnost je možné vysvětlit periodickou stagnací příslušné trestné činnosti v delším časovém období (od roku 2006 do roku 2015), která stále osciluje okolo 200 trestných činů ročně. Navzdory poklesu sledované kriminality v roce 2015 je na vzestupu řada nových proti-islámských a proti-migračních subjektů, hnutí a iniciativ, které mají relativně velkou oporu ve společnosti.[6]
Jsme na to připraveni?
V této situaci si lze klást otázku, zda jsou uprchlíci v současné situaci v České republice v bezpečí, zda neuprchli z oblasti zastižené válkou do oblasti výrazně xenofobně naladěné. Při pohledu do trestního zákoníku[7] řada trestných činů obsahuje ve svých kvalifikovaných skutkových podstatách „omezené“ diskriminační důvody,[8] v současné době je jejich celkový počet dvacet jedna, mezi nimi zejména vražda, ublížení na zdraví, vydírání, poškození cizí věci, atd. Tudíž lze uzavřít, že ochrana menšin na úrovni trestního práva je svým způsobem zajištěna, stále ale zůstává otevřena otázka, zda dostatečně. Odpověď může přinést návrh novely trestního zákoníku, který je v současné době v mezirezortním připomínkovém řízení.[9]
Příslušná novela přináší ochranu ve třech směrech. Prvním je ochrana majoritní společnosti, a to tím, že dochází k úpravě ustanovení o organizovaném zločinu a je zaváděna nová úprava teroristického trestného činu a nového pojmu teroristická skupina. V souvislosti s tímto je zavedena i úprava o beztrestnosti agenta, který se účastní činnosti teroristické skupiny. Obdobně jsou zavedeny trestné činy financování terorismu nebo podpora a propagace terorismu. Nejenže na základě této novely Česká republika plní své závazky vůči Evropské unii, ale tímto postupem může působit i psychologicky na své obyvatele a snižovat tak již poměrně vysoký tlak ve společnosti projevující se strachem a příklonem k radikalismu a extremismu, založeném zejména na základě nedávných teroristických útoků v Bruselu nebo Paříži.
Druhý směr ochrany je možné spatřovat v rozšíření skutkových podstat klasických trestných činů, jako je násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci, hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny a podněcování k nenávisti (nebo násilí) [10] vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. “Omezené“ diskriminační důvody jsou rozšířeny o skupinu označenou jako „třída,“ touto je pak rozuměna skupina, která je odlišena na základě ekonomickém. Pod pojem třída by mohli být, mimo jiné „omezené“ diskriminační důvody, uprchlíci také podřazeni, zvláště pak za situace, kdy byli nuceni zanechat veškerý svůj majetek ve své domovině nebo celý svůj majetek rozprodali, aby měli na cestu do Evropy. Avšak pod pojmem třída se neskrývá pouze sociální postavení na základě majetku, ale lze zde zařadit i životní styl, vzdělání apod., respektive i kombinaci více prvků.
Třetí směr ochrany směřuje zejména do řad uprchlíků mezi sebou navzájem. V uprchlických táborech dochází nejen k roztržkám mezi uprchlíky s rozdílným náboženstvím (respektive vnitronáboženským směrem),[11] kteřížto jsou však chránění na základě vyznání, ale i k útokům na jiné zranitelné skupiny, například uprchlíky s homosexuální orientací.[12] Tuto skutečnost řeší také navrhovaná novela trestního zákoníku, když do skutkových podstat výše zmíněných trestných činů, mimo již zmíněnou třídu, zařazuje i sexuální orientaci a pohlavní identitu.
Zhodnocení připravované novely
Návrh úpravy nemusí působit vyloženě jen mezi uprchlíky navzájem, ale i k ochraně původního obyvatelstva, zvláště pak za situace, kdy uprchlíci přichází z jiného kulturního a názorového prostředí. Současně je nutno podotknout, že připravovaná novela více nerozšiřuje „omezené“ diskriminační důvody uvedené v trestním zákoníku, zejména v návaznosti na sexuální trestné činy zaznamenané v uprchlických táborech, jejichž oběti jsou pak také ženy nebo děti.
Závěrem by bylo vhodné dodat, že zmíněné změny trestního zákoníku nejsou v přímé korelaci s uprchlickou krizí, ale dochází k nim na základě závazků České republiky vůči Evropské unii, ale s jistotou lze říci, že načasování příslušné novely je velmi vhodné, za předpokladu, že bude v nejbližší době schválena. Jednoznačně na otázku, zda jsou minority, a to včetně uprchlíků, dostatečně trestními předpisy chráněny, nelze odpovědět, ale jistě lze sledovat postup správným směrem.
Článek byl publikován ve spolkovém časopise FAKT na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.
[1] Nejvyšší státní zastupitelství. 2012. Zpráva o činnosti státního zastupitelství za rok 2014. Brno: NSZ (http://www.nsz.cz/index.php/cs/udaje-o-cinnosti-a-statisticke-udaje/zprava-o-innosti)
[2] Nejvyšší státní zastupitelství. 2012. Zpráva o činnosti státního zastupitelství za rok 2015. Brno: NSZ (http://www.nsz.cz/index.php/cs/udaje-o-cinnosti-a-statisticke-udaje/zprava-o-innosti)
[3] Op. cit. sub 1
[4] Více k tématu: BÖHM, Š., SKUPIN, Z., J., 2016. Trestné činy z nenávisti a uprchlická krize. Studentská vědecká a odborná činnost. Masarykova univerzita. Právnická fakulta. Katedra trestního práva. Brno.
[5] Zpráva o extremismu na území České republiky v roce 2015 [online]. Ministerstvo vnitra České republiky. 2015. (http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-proti-extremismu.aspx)
[6] Op. cit. sub 2
[7] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále v textu jen trestní zákoník
[8] Nutné je odlišení od diskriminačních důvodů uvedených v zákoně č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon. Trestní zákoník obsahuje pouze důvody skutečné nebo domnělé rasy, příslušnosti k etnické skupině, národnosti, politickému přesvědčení, vyznání, nebo proto, že je poškozený skutečně nebo domněle bez vyznání.
[9] Viz http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=4980&d=347836
[10] Návrh nového názvu trestného činu § 356 trestního zákoníku obsahuje i pojem násilí, stejně tak se mění i jeho obsah.
[11] ČTK. Zbraně, znásilňování. Tábory uprchlíků ovládly gangy. TÝDEN.CZ Publikováno dne 29. 9. 2015 (http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/zbrane-znasilnovani-tabory-uprchliku-ovladly-gangy_357367.html)
[12] ČTK, NETRVALOVÁ, S. V Berlíně vznikne centrum pro gay uprchlíky, v ubytovnách čelí násilí. IDNES.cz Publikováno dne 7. 3. 2016 (http://zpravy.idnes.cz/v-berline-vznikne-centrum-pro-lgbt-uprchliky-fnw-/zahranicni.aspx?c=A160123_110742_zahranicni_san)
Diskuze k článku ()