„Ochranný štít“ namísto „bezpečného přístavu“
V návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 6. října 2015, které přineslo konec volného předávání osobních údajů do USA na základě programu Safe Harbor, se Evropská komise a Spojené státy dohodly na novém rámci pro přenos osobních údajů z Evropy do USA pod názvem Privacy Shield.
Namísto “bezpečného přístavu“ tedy přichází “ochranný štít“, který opět umožní zjednodušené předávání údajů z EU do USA bez nutnosti získání povolení od národního úřadu pro ochranu osobních údajů, uzavření standardní smluvní doložky se zpracovatelem dat z USA, nebo nutnosti přijmout závazná podniková pravidla (tzv. „binding corporate rules“).
Dne 29. února 2016 vydala Evropská komise právní texty, které tvoří podklad pro přijetí nového systému ochrany údajů mezi EU a USA. Kromě toho Evropská komise zveřejnila návrh rozhodnutí o přiměřenosti ochrany a texty, které budou štít mezi EU a USA pro ochranu osobních údajů tvořit, např. písemné závazky vlády USA ohledně vymahatelnosti ujednání (zveřejní se v americké sbírce zákonů), včetně ujištění americké strany o zárukách a omezeních týkajících se přístupu veřejných orgánů k údajům, jsou záruky pro předávání údajů v rámci nového systému rovnocenné standardům ochrany osobních údajů v EU.
Privacy Shield bude stejně jako Safe Harbour založen na principu “samoosvědčení“ učiněného jednotlivými americkými společnostmi, na jehož základě se daná společnost zařadí na seznam amerických společností, kterým bude možné předávat osobní údaje z EU ve zjednodušeném režimu. Za účelem zajištění dostatečné ochrany osobních údajů budou implementována nová opatření, na základě kterých budou např. americké úřady dohlížet a každoročně vyhodnocovat, jak společnosti zapojené do výměny informací plní požadované standardy a v případě jejich nedodržování udělovat sankce nebo společnosti vyškrtávat se seznamu. Ochrana práv občanů EU by měla být zajištěna prostřednictvím zavedení možnosti obracet se se stížnostmi přímo na americké společnosti, možnosti využít alternativního řešení sporů či zřízením nezávislého úřadu ombudsmana při Ministerstvu zahraničních věcí USA.
Zda však Privacy Shield zajistí dostatečnou ochranu osobních údajů z EU, ukáže až čas. Dle odborníků se v případě Privacy Shield jedná především o účelové přijetí kosmetických změn původní dohody Safe Harbour, a nelze proto vyloučit, že bude časem také zrušena.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




