Implementace Směrnice EP a Rady č. 2014/52/EU a připravovaná novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí
V dubnu 2014 byla přijata nová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU [1], kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (tzv. směrnice EIA). V důsledku toho v současné době probíhá příprava transpoziční novely zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. zákon EIA), jejímž hlavním cílem je zahrnout nové požadavky revidované směrnice EIA do zákona EIA. Směrnice 2014/52/EU stanovila transpoziční datum na 16. května 2017.
Změny, které nová směrnice EIA přináší
Směrnice nám především nově nabízí definici pojmu „posuzování vlivů na životní prostředí“, tento pojem je popsán jako proces sestávající nejen z vypracování dokumentace vlivů záměru na životní prostředí oznamovatelem a jejich následného projednávání v řízení na úrovni členských států, ale také např. začlenění odůvodněného závěru příslušného orgánu do kteréhokoli navazujícího rozhodnutí.
Členským státům směrnice nově umožňuje, aby posuzování vlivů na životní prostředí zahrnuly do povolovacích či jiných řízení, která již v jejich právní úpravě existují. Příkladem může být např. řízení podle stavebního zákona, jehož novela se v důsledku výše zmíněné směrnice také připravuje. Směrnice dále ukládá členským státům povinnost zavést koordinované či společné postupy pro projednávání zájmů, jejichž posouzení vyžaduje nejen směrnice EIA, ale také směrnice Rady 92/43/EHS[2] nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES[3].
Změny se týkají také zjišťovacího řízení (tzv. screeningu), v rámci kterého dochází na úrovni členských států k určení, zda záměry (konkrétně ty, které jsou uvedeny v příloze II směrnice EIA) budou podléhat posouzení vlivu či nikoliv. Za prvé jsou pozměněna a doplněna kritéria, která musí brát členské státy v úvahu v této fázi řízení, a za druhé je nově stanoven minimální rozsah informací, které musí oznamovatel uvést ve svém oznámení, které je jedním z podkladů pro následné rozhodnutí členského státu. Směrnice dále nově upravuje náležitosti dokumentace, která musí být oznamovatelem předložena, pokud je posouzení vlivů záměru vyžadováno.
Směrnice se zabývá také zpřesněním úpravy účasti dotčených orgánů, veřejnosti a jiných členských států na procesu EIA, povinností zohledňovat stanovisko EIA v navazujících (především povolovacích) řízeních a stanoví určité požadavky na navazující rozhodnutí, které musí obsahovat alespoň odůvodněný závěr příslušného orgánu o vlivech záměru na životní prostředí.
Na závěr je nutno zmínit zavedení nové povinnosti členských států podávat každých 6 let informace Komisi o různých aspektech průběhu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí a také zavést na vnitrostátní úrovni sankce za porušení zákona EIA.
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí
[2] Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22. 7. 1992, s. 7).
[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26. 1. 2010, s. 7).
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.



