Změny, které nová směrnice EIA přináší
Směrnice nám především nově nabízí definici pojmu „posuzování vlivů na životní prostředí“, tento pojem je popsán jako proces sestávající nejen z vypracování dokumentace vlivů záměru na životní prostředí oznamovatelem a jejich následného projednávání v řízení na úrovni členských států, ale také např. začlenění odůvodněného závěru příslušného orgánu do kteréhokoli navazujícího rozhodnutí.
Členským státům směrnice nově umožňuje, aby posuzování vlivů na životní prostředí zahrnuly do povolovacích či jiných řízení, která již v jejich právní úpravě existují. Příkladem může být např. řízení podle stavebního zákona, jehož novela se v důsledku výše zmíněné směrnice také připravuje. Směrnice dále ukládá členským státům povinnost zavést koordinované či společné postupy pro projednávání zájmů, jejichž posouzení vyžaduje nejen směrnice EIA, ale také směrnice Rady 92/43/EHS[2] nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES[3].
Změny se týkají také zjišťovacího řízení (tzv. screeningu), v rámci kterého dochází na úrovni členských států k určení, zda záměry (konkrétně ty, které jsou uvedeny v příloze II směrnice EIA) budou podléhat posouzení vlivu či nikoliv. Za prvé jsou pozměněna a doplněna kritéria, která musí brát členské státy v úvahu v této fázi řízení, a za druhé je nově stanoven minimální rozsah informací, které musí oznamovatel uvést ve svém oznámení, které je jedním z podkladů pro následné rozhodnutí členského státu. Směrnice dále nově upravuje náležitosti dokumentace, která musí být oznamovatelem předložena, pokud je posouzení vlivů záměru vyžadováno.
Směrnice se zabývá také zpřesněním úpravy účasti dotčených orgánů, veřejnosti a jiných členských států na procesu EIA, povinností zohledňovat stanovisko EIA v navazujících (především povolovacích) řízeních a stanoví určité požadavky na navazující rozhodnutí, které musí obsahovat alespoň odůvodněný závěr příslušného orgánu o vlivech záměru na životní prostředí.
Na závěr je nutno zmínit zavedení nové povinnosti členských států podávat každých 6 let informace Komisi o různých aspektech průběhu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí a také zavést na vnitrostátní úrovni sankce za porušení zákona EIA.
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí
[2] Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22. 7. 1992, s. 7).
[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26. 1. 2010, s. 7).
Diskuze k článku ()