Implementace Směrnice EP a Rady č. 2014/52/EU a připravovaná novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí
V dubnu 2014 byla přijata nová směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU [1], kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (tzv. směrnice EIA). V důsledku toho v současné době probíhá příprava transpoziční novely zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. zákon EIA), jejímž hlavním cílem je zahrnout nové požadavky revidované směrnice EIA do zákona EIA. Směrnice 2014/52/EU stanovila transpoziční datum na 16. května 2017.
Změny, které nová směrnice EIA přináší
Směrnice nám především nově nabízí definici pojmu „posuzování vlivů na životní prostředí“, tento pojem je popsán jako proces sestávající nejen z vypracování dokumentace vlivů záměru na životní prostředí oznamovatelem a jejich následného projednávání v řízení na úrovni členských států, ale také např. začlenění odůvodněného závěru příslušného orgánu do kteréhokoli navazujícího rozhodnutí.
Členským státům směrnice nově umožňuje, aby posuzování vlivů na životní prostředí zahrnuly do povolovacích či jiných řízení, která již v jejich právní úpravě existují. Příkladem může být např. řízení podle stavebního zákona, jehož novela se v důsledku výše zmíněné směrnice také připravuje. Směrnice dále ukládá členským státům povinnost zavést koordinované či společné postupy pro projednávání zájmů, jejichž posouzení vyžaduje nejen směrnice EIA, ale také směrnice Rady 92/43/EHS[2] nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES[3].
Změny se týkají také zjišťovacího řízení (tzv. screeningu), v rámci kterého dochází na úrovni členských států k určení, zda záměry (konkrétně ty, které jsou uvedeny v příloze II směrnice EIA) budou podléhat posouzení vlivu či nikoliv. Za prvé jsou pozměněna a doplněna kritéria, která musí brát členské státy v úvahu v této fázi řízení, a za druhé je nově stanoven minimální rozsah informací, které musí oznamovatel uvést ve svém oznámení, které je jedním z podkladů pro následné rozhodnutí členského státu. Směrnice dále nově upravuje náležitosti dokumentace, která musí být oznamovatelem předložena, pokud je posouzení vlivů záměru vyžadováno.
Směrnice se zabývá také zpřesněním úpravy účasti dotčených orgánů, veřejnosti a jiných členských států na procesu EIA, povinností zohledňovat stanovisko EIA v navazujících (především povolovacích) řízeních a stanoví určité požadavky na navazující rozhodnutí, které musí obsahovat alespoň odůvodněný závěr příslušného orgánu o vlivech záměru na životní prostředí.
Na závěr je nutno zmínit zavedení nové povinnosti členských států podávat každých 6 let informace Komisi o různých aspektech průběhu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí a také zavést na vnitrostátní úrovni sankce za porušení zákona EIA.
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí
[2] Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22. 7. 1992, s. 7).
[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26. 1. 2010, s. 7).
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


