Nová směrnice o ochraně obchodního tajemství
Dne 27. května 2016 schválila Rada novou směrnici o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním [1] (dále jen „Směrnice“). Dne 8. června 2016 byla Směrnice publikována v Úředním věstníku EU, takže již běží dvouletá lhůta pro její implementaci do právních řádů členských států. Původní návrh byl Komisí předložen již v listopadu 2013 a Evropský parlament o něm hlasoval 14. dubna 2016.
Hlavním cílem Směrnice je udržet a případně i zvýšit konkurenceschopnost podniků a jejich výzkum, inovace a vývoj a tím zajistit bezproblémové fungování vnitřního trhu Evropské unie, a to právě prostřednictvím ochrany obchodního tajemství. Směrnice tak přikazuje členským státům zavést určitý minimální standard ochrany obchodního tajemství, přičemž musí zajistit vzájemnou rovnováhu mezi zájmy na ochraně obchodního tajemství a oprávněnými zájmy na jeho porušení či prolomení, které směrnice zakotvuje.
Definice pojmu „obchodní tajemství“
Základním předpokladem harmonizace oblasti ochrany obchodního tajemství je zakotvení jednotné definice tohoto pojmu. Podle nové Směrnice jsou obchodním tajemstvím informace, které jsou tajné v tom smyslu, že nejsou obecně známy nebo běžně dostupné, dále tyto informace tím, že jsou tajné, mají komerční hodnotu a osoba, která jimi disponuje, podnikla odpovídající kroky k tomu, aby je udržela v tajnosti. Při porovnání s občanským zákoníkem, jehož ustanovení §504 obsahuje národní definici obchodního tajemství, tedy Směrnice přílišné změny nepřináší. Podle výše zmíněného ustanovení totiž obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.
Ochrana investigativních novinářů a oznamovatelů
Směrnice, oproti současné české právní úpravě, zajišťuje významnou ochranu určitých oprávněných zájmů na prolomení obchodního tajemství. Konkrétně se jedná o ochranu investigativních novinářů a oznamovatelů (tzv. „whistleblowers“), tedy osob, které vyzradí obchodní tajemství v dobré víře za účelem ochrany obecného veřejného zájmu.
Ochrana investigativní žurnalistiky je zakotvena v čl. 1, ve kterém se stanoví, že výkon práva na svobodu projevu a informací, jak je stanoveno v Listině základních práv EU, včetně respektování svobody a plurality sdělovacích prostředků, není dotčen touto směrnicí.
Směrnice také výslovně stanovuje, že neposkytuje jakýkoli základ pro omezení mobility zaměstnanců. Zejména nebude omezovat zaměstnance ve využívání zkušeností a dovedností, které poctivě nabyli při výkonu své obvyklé pracovní činnosti.
Procesněprávní prostředky ochrany nositelů práv
Směrnice ukládá členským státům povinnost zakotvit do svých právních řádů opatření, postupy a prostředky nápravy, které jsou nezbytné k zajištění dostupnosti obrany podle občanského práva v případě neoprávněného získání, využití a zpřístupnění obchodního tajemství. Členské státy dále musí stanovit promlčecí lhůtu pro uplatnění nároků z porušení obchodního tajemství, která nesmí překročit 6 let.
Podle čl. 9 Směrnice jsou členské státy povinny zajistit zachování důvěrnosti obchodního tajemství jak v průběhu soudního řízení, tak po jeho skončení, a to především omezením přístupu k dokumentům obsahujícím obchodní tajemství a omezením účasti na soudním jednání.
Ve čtvrtém odstavci Článku 9 se stanoví, že „osobní údaje podle předchozích odstavců jsou zpracovávány v souladu se směrnicí 95/46/ES”[2]. V tomto ustanovení lze spatřovat rozpor s nedávným nařízením 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně osobních údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES[3], které dotyčnou směrnici ruší, tudíž nebude nadále aplikovatelná. Vzhledem k této situaci je tedy otázkou, jak si následně národní legislativa s mírou ochrany obchodního tajemství na jedné straně a ochranou práva na informace prostřednictvím investigativní žurnalistiky poradí.
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním.
[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
[3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Další články
NIS2 v praxi: nový zákon o kybernetické bezpečnosti dopadne na tisíce firem, které to zatím netuší
Zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (ZoKB), který do českého práva přenáší evropskou směrnici NIS2, nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Pro veřejnost i pro řadu firem jde stále o právní úpravu „někde na okraji”. Čísla ale ukazují něco jiného: nový zákon zasáhne řádově patnáctkrát více subjektů než předchozí úprava a mnohé z nich zatím nevědí, že mezi ně patří.
Transparentní odměňování v Česku má zpoždění, firmám bez jasného systému přesto hrozí pokuty i doplacení mezd
Česko má podle Eurostatu jeden z nejvyšších rozdílů v odměňování žen a mužů v EU – gender pay gap dosahuje okolo 18 %. Evropská pravidla pro transparentní odměňování, jejichž cílem je narovnat informační asymetrii na pracovním trhu a dlouhodobě tak přispět i ke zmenšení rozdílu ve mzdách mužů a žen, však nabrala v České republice zpoždění.
Kdy je možné sáhnout po jinak urážlivých označeních?
Tento článek shrnuje nedávný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v kauze Mortensen proti Dánsku, který může sehrát roli v dalším řešení obdobných případů na ochranu osobnosti, zejména pokud se jedná o působení na sociálních sítích, předchozího jednání poškozeného a reálných základů pro hodnotící úsudek.
Budoucnost dokazování před soudy v době AI
Umělá inteligence změní soudní proces. Je možné dnes považovat digitální důkazy za věrohodné? Výzvy pro justici v době AI.
Hledá se lék na problémy stavebního řízení… pomůže připravovaná novela stavebního zákona 2026? (2. část)
Personální krize, vedlejší agenda i neúplná odůvodnění. Jaké jsou hlavní důvody pomalých stavebních řízení a které z nich má šanci chystaná novela reálně napravit? Druhý díl miniseriálu se zaměřuje na systémové i procesní překážky na stavebních úřadech.


