Články

V případě vzájemného vztahu mezi dědickým řízením a exe­kučním řízením dochází na rozdíl od insolvenčního řízení k různým konstelacím. Zároveň však platí, že stejně jako ve vztahu k insolvenčnímu řízení narážíme v případě nákladů a odměny soudního exekutora na stejná základní témata, jako je povaha nákladů a odměny soudního exekutora a okamžik vzniku nároku soudního exekutora na jejich výplatu.

Jako učitel správního práva musím s nelibostí konstatovat, že před určitými problémy česká veřejná správa do teď jakoby zavírala své moudré oči. A to možná i v rozporu s Hippokratovou pardon Byrokratovou přísahou.

Samotné úplatkářství intenzivně sužuje naši společnost již odpradávna, rozšířilo se do většiny zemí, a jeho následky jsou čím dál závažnější. Současně je nepochybné, že pouze zanedbatelná část ze všech poskytnutých a přijatých úplatků je nakonec odhalena a následně spravedlivě potrestána.

"Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob sice v současné chvíli není dokonalý, na druhou stranu je třeba neustále vidět jeho prevenční působení," říká JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D., který se dlouhodobě trestní odpovědnosti právnických osob věnuje. Ptali jsme se jej zejména na plánované změny zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízeních proti nim (dále též ZTOPO).

Soubor soudniček pod společným názvem Trojlístek.

Poplatníkům daně z příjmů fyzických osob vznikla nová povinnost vůči správci daně. Pokud fyzická osoba obdrží ve zdaňovacím období jednotlivý příjem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a je vyšší než 5 000 000 Kč, musí tuto skutečnost oznámit správci daně, a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tento příjem obdržela (§ 38v zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Tato povinnost se týká poprvé příjmů získaných ve zdaňovacím období roku 2015.

V souvislosti s omezováním pravomocí soudních exekutorů při vymáhání exekučních titulů a klesající výtěžnosti exekucí se v rámci stavu hledají i potenciálně nové formy činnosti, jež by mohl soudní exekutor do budoucna dále vykonávat.[1] Soudní exekutoři v České republice mohou provádět kromě nuceného vymáhání exekučních titulů i tzv. další činnost, jejíž rozsah je v zákoně č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exe­kuční činnosti, v platném znění (dále jen „EŘ“) taxativně vyme­zen.

Dne 1. ledna 2016 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu. Toto nařízení vláda vydala k provedení občanského zákoníku (§ 2257 odst. 2), který určuje, že nájemce bytu hradí a provádí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

Evropskému soudu pro lidská práva se ze začátku nového roku podařilo rozvířit relativně klidné vody pracovního práva tím, že vydal pro veřejnost zajímavé a poměrně nečekané rozhodnutí týkající se možnosti zaměstnavatele sledovat a číst soukromou poštu zaměstnanců. Je ovšem toto rozhodnutí skutečně tak průlomové, nebo můžeme v klidu dopsat a poslat e-mail kamarádovi?

Začátek začátku bývá koneckonců nejtěžší. Začátek dlouhých cest. Dlouhých poznání. Dlouhých vyprávění o krátkosti člověka. Co proti nim znamená jediný krok? Krok, kterým začíná i ta nejdelší cesta?

Bitva forem (battle of forms) je pojmem obvykle spojovaným s právem mezinárodního obchodu, kterým teorie i praxe označují situaci, kdy každá ze stran v průběhu kontraktace odkáže na vlastní obchodní podmínky v úmyslu učinit tyto součástí smlouvy.[1]

Letos na podzim jsme mohli zaregistrovat jistý oheň na střeše. Recesistická skupina Ztohoven v převlecích za kominíky nainstalovala obří rudé trenky na střechu Pražského hradu místo prezidentské vlajky. V minulosti se členové této skupiny proslavili například fiktivním jaderným výbuchem v Krkonoších ve vysílání České televize, za který byli trestně stíháni a zároveň za něj získali cenu od Národní galerie (333 tisíc Kč).

V ustanoveních § 66 a násl. občanského zákoníku je obsažena hmotněprávní úprava pro situace, kdy se člověk stane nezvěstným. Podrobná úprava u nás do přijetí nového občanského zákoníku chyběla.

Co prozradil rozsáhlý průzkum pracovního trhu o současných studentech práva? Výborně ovládají jeden jazyk - angličtinu, oblíbili si občanské a obchodní právo a prahnou po praxi v advokacii.

Dne 1. července 2016 vstoupí v účinnost zákon o registru smluv, jehož účelem je rozšíření okruhu osob a institucí, které se prostřednictvím povinného uveřejňování písemně uzavíraných smluv, jejichž stranou bude některý z povinných subjektů, budou moci podílet na veřejné, byť pouze neformální, kontrole odpovědného a transparentního nakládání s veřejnými prostředky.

Nevím, je-li si toho čtenář vědom, ale s tvorbou práva je tak trochu kříž – musí být dost obecné, aby pokrylo velké množství situací, ale zase dostatečně určité, aby si ho adresáti jeho působení dovedli spojit s konkrétní situací, aniž by sklouzávalo ke kazuističnosti.

Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Tak to stojí v ustanovení § 419 občanského zákoníku, kodexu, který představuje soukromoprávní základ ochrany spotřebitele. Není však spotřebitel chráněn právními normami v posledních letech až příliš? A proč se má spotřebitelské právo revidovat? I o tom v dnešním rozhovoru se specialistou na spotřebitelské právo Milošem Borovičkou, právním poradcem časopisu dTest.

Využití softwaru ve firmách se řídí především licenčními podmínkami konkrétního výrobce, většinu pravidel lze ale zobecnit.

Navazuji na svůj předchozí článek, ve kterém subjektivně a letmo komentuji „Bílou knihu“ ministra Roberta Pelikána, respektive její první díl „O soudcích“, ministrem zveřejněný v polovině prosince 2015.

Mimo exekuční činnosti definované v ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „EŘ‟), provádí soudní exekutor také další činnost, která je upravena v ustanoveních § 74–86 EŘ. Výčtem se jedná o právní pomoc a sepisování listin – 74 EŘ, úschovy – 75 EŘ, činnost na základě pověření soudem a dobrovolnou dražbu – 76 EŘ, zajiš­tění a správa majetku v trestním řízení – 76a EŘ a sepisování exekutorských zápisů osvědčujících děje a stavy věcí – 77–86 EŘ. V souvislosti s rekodifikací soukromého práva byl novelou exekučního řádu zákonem č. 303/2013 Sb., kterým se mění ně­které zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, s účinností od 1. 1. 2014 rozšířen okruh dalších činností exekutora o instrument oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání – 76d – 76g EŘ.

Dle evropské směrnice o právní ochraně počítačových programů (2009/24/ES) se právo na rozšiřování rozmnoženiny počítačového programu (softwaru) vyčerpá prvním prodejem rozmnoženiny ze strany autora nebo s jeho souhlasem v zemích Evropské unie či Evropského hospodářského společenství. V návaznosti na implementaci směrnice obsahuje obdobné ustanovení i autorský zákon.

Po neúspěšném pokusu NSDAP o převrat v Bavorsku v roce 1923 byl Hitler umístěn do věznice Landsberg u Mnichova. Tam také pracoval na svém politickém manifestu. Nápomocni mu byli Emil Maurice a následně Rudolf Hess, kterým Hitler obsah svých ideových myšlenek diktoval, a v roce 1926 bylo dílo zcela dokončeno. Rozšíření se dočkalo hlavně během období Hitlerovy vlády, kdy se vydalo přes 12 milionů výtisků.

Koncem uplynulého roku jsem přislíbil, že se i nadále budu ve svých příspěvcích věnovat civilním tématům a že se má pozornost zaměří pečlivěji i na rozhodnutí mého nového zaměstnavatele.

Rada Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) musela o systematickém a státem podporovaném dopingu v Rusku vědět ještě před jeho odhalením v listopadu 2015. Kryla ho korupcí, do které byl zapleten bývalý prezident IAAF Lamine Diack i další vrcholní představitelé asociace. Takové jsou závěry zprávy #2 nezávislé vyšetřovací komise Mezinárodní antidopingové agentury (WADA).

V lednu byl odtajněn dlouho připravovaný "fashion law" projekt, který má propojit módu, právo a talent. Vznikl tak Ústav práva módního průmyslu, za kterým stojí Mgr. Zuzana Šimonovská, LL.M., advokátka specializující se na právo duševního vlastnictví. O co vlastně v oblasti fashion law jde? A jaká je jeho perspektiva? To prozradí Zuzana Šimonovská na dubnovém kongresu Právní prostor 2016. Dnes tak přinášíme alespoň malou ochutnávku práva módního průmyslu.