Evropské dědické osvědčení
Evropské dědické osvědčení, nový institut evropského dědického práva, bylo se zpožděním zakotveno do českého právního řádu.
Evropské dědické osvědčení (dále jen „osvědčení“) je relativně nový právní institut zavedený Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 04. 07. 2012, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (dále jen „nařízení“).
Ve stručnosti se jedná o veřejnou listinu použitelnou na území všech členských států EU, kterou mohou dědici, odkazovníci, vykonavatelé závěti nebo správci pozůstalosti prokazovat své postavení v rámci dědického řízení k výkonu práv či pravomocí s tím spojených. Osvědčení by mělo být, mimo jiné, platným dokumentem k provedení zápisu majetku do příslušných rejstříků členských států (například do obchodních rejstříků či do rejstříků nemovitostí).
Přestože nařízení nabylo účinnosti již v roce 2012 a jeho ustanovení (jakožto přímo použitelného předpisu Evropské unie) se bez dalšího uplatní na veškerá dědická řízení osob, které zemřely 17. 08. 2015 a později, tak institut osvědčení nebyl doposud v českém právním řádu nijak upraven. Tento problém vyřešila až novela zákona o zvláštních řízeních soudních (zákon č. 161/2016 Sb.), která nabyla účinnosti dne 07. 06. 2016.
Tato novela určuje, že osvědčení vydává na žádost a za podmínek stanovených nařízením soud místně příslušný pro projednání dědického řízení, přičemž až do skončení dědického řízení tak činí jménem soudu notář jako soudní komisař. Platnost osvědčení je zpravidla 6 měsíců a lze ji prodloužit.
Oprávněným osobám tak již nic nebrání v užívání tohoto nového institutu. Osvědčení by těmto osobám, zejména pak dědicům, mělo usnadnit disponování s majetkem z pozůstalosti, který se nachází v zahraničí na území členských států EU, resp. s prokazováním oprávnění k takové dispozici.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.




