Evropské dědické osvědčení
Evropské dědické osvědčení, nový institut evropského dědického práva, bylo se zpožděním zakotveno do českého právního řádu.
Evropské dědické osvědčení (dále jen „osvědčení“) je relativně nový právní institut zavedený Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 04. 07. 2012, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (dále jen „nařízení“).
Ve stručnosti se jedná o veřejnou listinu použitelnou na území všech členských států EU, kterou mohou dědici, odkazovníci, vykonavatelé závěti nebo správci pozůstalosti prokazovat své postavení v rámci dědického řízení k výkonu práv či pravomocí s tím spojených. Osvědčení by mělo být, mimo jiné, platným dokumentem k provedení zápisu majetku do příslušných rejstříků členských států (například do obchodních rejstříků či do rejstříků nemovitostí).
Přestože nařízení nabylo účinnosti již v roce 2012 a jeho ustanovení (jakožto přímo použitelného předpisu Evropské unie) se bez dalšího uplatní na veškerá dědická řízení osob, které zemřely 17. 08. 2015 a později, tak institut osvědčení nebyl doposud v českém právním řádu nijak upraven. Tento problém vyřešila až novela zákona o zvláštních řízeních soudních (zákon č. 161/2016 Sb.), která nabyla účinnosti dne 07. 06. 2016.
Tato novela určuje, že osvědčení vydává na žádost a za podmínek stanovených nařízením soud místně příslušný pro projednání dědického řízení, přičemž až do skončení dědického řízení tak činí jménem soudu notář jako soudní komisař. Platnost osvědčení je zpravidla 6 měsíců a lze ji prodloužit.
Oprávněným osobám tak již nic nebrání v užívání tohoto nového institutu. Osvědčení by těmto osobám, zejména pak dědicům, mělo usnadnit disponování s majetkem z pozůstalosti, který se nachází v zahraničí na území členských států EU, resp. s prokazováním oprávnění k takové dispozici.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: jakub.kasl@bnt.eu
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




