Překvapil Vás výsledek referenda?
Čekalo se sice, že výsledek bude těsný a že rozdíl nebude značný, ale i tak to bylo poměrně překvapující.
Jaký postup bude před a po aktivaci čl. 50 Smlouvy o Evropské unii následovat?
Z právního hlediska se před aktivací čl. 50 neděje nic. Právní stav je setrvalý, EU vyčkává. Británie je stále členem EU se svými právy a povinnostmi. My ze sdělovacích prostředků víme, že vystoupení bylo odhlasováno, ale EU musí vyčkat, až Británie něco notifikuje. Pochopitelně to asi nebude tak, že by se čekalo s rukama v klíně, jednání budou poměrně intenzivní. To se ale bavíme o politických jednáních. Z hlediska práva, kde mimo toho unijního stojí také to vnitrostátní, musí Britský parlament odhlasovat vystoupení z EU a zrušit zákon o vstupu Británie do Evropského společenství z roku 1972 a až premiérka dostane příslušný mandát, bude to oznámeno. Potom budou zahájena jednání a proces o vystoupení z EU, který čl. 50 předvídá. Výsledkem by tedy měla být smlouva mezi Británií a EU a jejími členskými státy a k účinnosti této smlouvy, po ratifikaci, přestane být Británie členem EU.
Hodně se diskutovalo o tom, že by mohlo být vyhlášeno nové referendum.
To je otázka politického rozhodnutí. Pokud by se Británie rozhodla, že bude referendum opakovat, tak ho opakovat bude. Je to na vládě. Nic tomu však nenasvědčuje, naopak, z prohlášení premiérky Mayové je zřejmé, že Británie je už nezvratně na cestě vystoupení z EU. Teoreticky to však samozřejmě možné je, Británie na to má zákon, může vypisovat referenda, jak chce, což například u nás možné není.
Ztráta by byla ve všech směrech zřejmě „částečná“, protože obě strany by vyjednávaly podmínky odchodu tak, aby si ponechaly co nejvíce výhod. Předpokládá se, že Británie bude s EU v mnoha oblastech spolupracovat i nadále. O jaký model spolupráce se podle Vás bude jednat?
To nikdo neví. Kancléřka Merkelová řekla, že Británie zůstane součástí vnitřního trhu, tzn. v rámci čtyř základních svobod. Já mám ale veliké pochybnosti, zda to bude možné například v rámci volného pohybu pracovníků a osob vůbec. Bude to pravděpodobně tak, že Británii nebude vadit volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a plateb. Celní unie bude také k jednání, ale to, o čem se pravděpodobně bude nejvíce diskutovat, je volný pohyb osob.
Kdo všechno na takovýchto velkých „případech“ v EU pracuje? Smluvní úprava je poměrně obsáhlá a rozsáhlá, bude to vyžadovat stovky hodin práce.
Zatím nikdy taková situace nenastala. Samozřejmě vystoupilo Grónsko a ostrov Svatého Bartoloměje, ale to byla závislá území členských států. V tomto případě vystupuje členský stát se svými zástupci v EU. To je situace úplně nová. Model odchodu bude ale asi podobný tomu, jako kdyby nějaký stát přistupoval. Jak bylo oznámeno, Británie bude mít ministerstvo pro brexit a na úrovni EU a členských států budou sestaveny negociační týmy, které smlouvu o vystoupení připraví, ale to je zase taková ta technická stránka věci. Především se bude jednat o vysokou politiku. Rozhodující slovo budou mít největší evropští lídři, Německo, Francie aj.
O finální podobě smlouvy o vystoupení se bude hlasovat. Jsou stanoveny pro přijetí nějaké zvláštní podmínky?
Smlouva musí být schválena kvalifikovanou většinou, čili nepožaduje se jednomyslnost, kdyby tedy nějaký stát byl proti, může být přehlasován proti podmínkám smlouvy. Jinak žádné zvláštní podmínky stanoveny nejsou.
Na jaké oblasti bude mít brexit z právního hlediska největší dopad?
Jak se ukazuje, není to úplně jednoduché předpovědět. Na začátku vyvolal poplach pád libry a pád akciových trhů, ale teď se ukazuje, že to tak být nemusí - libra a akciové trhy opět ožily. Spojené státy říkají, že na americké ekonomické zájmy je vliv minimální. Dopad to může mít na finanční trhy. Britské banky se sídlem v Londýně budou mít problém s tzv. evropským pasem, tedy se vzájemným uznáváním licencí, ale i to by bylo možné dojednat ve smlouvě. Hovoří se také o určitém riziku, že v Británii přestanou platit nařízení EU, což by samo o sobě u některých nařízení nemuselo být takovou katastrofou. Důležité je ale nařízení Brusel I o vzájemném uznávání výkonu rozhodnutí. To by problém být mohl. I to se však dá ve smlouvě o vystoupení dojednat. Bude záležet, co kdo bude chtít a na čem bude mít jaká strana zájem. Vidím to tak, že Británie bude nejspíš chtít režim, ve kterém bude moci regulovat volný pohyb osob. Určitě nebude chtít společnou azylovou a vízovou politiku a bude trvat na možnosti regulace sociálních dávek.
Co si bude chtít zachovat EU? Na čem bude trvat a na čem naopak ne?
Bude trvat na co nejširším zapojení Británie do všech čtyř základních svobod, jak už jsme slyšeli. Dále také na tom, aby Británie respektovala unijní právo. Norsko také musí transponovat evropské právo do svého práva, zrovna tak Švýcarsko musí respektovat evropské normy. Pokud bude režim podobný, budou to samé očekávat i od Británie.
Budou britské soudy stále ve spojení s SDEU?
To je právě to zajímavé. Britští soudci odejdou ze soudního dvora, stejně tak generální advokátka. Čili judikatura soudního dvora nebude pro Británii nikterak závazná, to je určitě první věc. Je pravda, že i dnes se judikatura soudů v nějaké míře respektuje, pokud jsou případy podobné a precedentní britské právo je v tomhle zrovna dost silné. Takže i třeba SDEU, jakkoli je proti zapojení do Evropské úmluvy o lidských právech, při lidskoprávních sporech vždy respektoval judikaturu Štrasburského soudu. Nikdy se od ní neodchýlil, i když jí nebyl žádným způsobem vázán. Britské soudy tedy nebudou judikaturou SDEU vázány, ale nejspíš s ní nějak pracovat budou.
Jak vnímáte názory na to, že angličtina bude na ústupu?
V EU určitě na oficiální úrovni zůstane, jelikož minimálně dva státy mají angličtinu nahlášenou jako úřední jazyk. Pochopitelně to bude velká výzva pro Francouze, kteří budou chtít obnovit slávu francouzštiny, ale do jaké míry se to podaří, to nevíme. Já jsem byl sám svědkem toho, jak v roce 1995 klesl význam francouzštiny, když vstoupily do EU Skandinávské země a Rakousko. Do té doby hrála francouzština silnou úlohu. Úloha angličtiny samozřejmě nevymizí, anglicky stále mluví nejvíce lidí (nebo si to alespoň myslí).
Jaký je Váš názor na to, že Skotsko bude chtít po potenciálním oddělení od zbytku VB znovu vstoupit do EU?
To by se samozřejmě stát mohlo, ta představa je reálná. EU mnohokrát řekla, že pokud by se nějaké části území členských států oddělily od metropolí, musely by znovu požádat o členství EU. Teď je ta situace trochu jiná, ale teoreticky si to představit umíme. Bude tu jen jeden problém, a to Španělsko, které takovým modelem asi příliš nadšeno nebude. Mohlo by to vnímat jako precedens pro jeho některá území.
Bude mít brexit nějaký dopad na navrhovanou dohodu TTIP?
To se mi nezdá, protože Británie se na vyjednávání samozřejmě podílí a podílet bude. S USA si cestu k dohodě najdou, protože pro USA je VB stále nejdůležitějším evropským partnerem.
Diskuze k článku ()