Menu

Články

Pl. ÚS 4/14 z 19. dubna 2016, aneb kdopak nám ty uši povolí?

ČlánkyTrestní právoJUDr. Libor Vávra12.07.2016
JUDr. Libor Vávra12.07.2016

Následující komentář a navazující drobná úvaha se vrací k nálezu Ústavního soudu, jímž, zjednodušeně řečeno, určil, že od data vyhlášení nálezu dne 2. května 2016 není možno vykládat § 26 odst. 1 trestního řádu izolovaně a bez návaznosti na § 18 odst. 1 trestního řádu. Tedy tak, že si dozorující krajské nebo vrchní státní zastupitelství může vybrat k podání návrhu v přípravném řízení jakýkoliv z okresních soudů, který je v obvodu jeho působnosti, ale právě a jen ten, který je příslušný podle § 18 odst. 1 tr. řádu, tedy nejčastěji soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán.

Pro připomenutí, § 26 odstavec 1 tr. ř. zní tak, že k provádění úkonů v přípravném řízení je příslušný okresní soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh, druhý odstavec pak praví, že soud, u něhož státní zástupce podal návrh podle odstavce 1, se stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení, pokud nedojde k postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního zástupce činného mimo obvod tohoto soudu.

Ustanovení obecné pro místní příslušnost v § 18 zní:

(1) Řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán.

(2) Nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo.

Praxe některých státních zastupitelství, která výjimku § 26 využívala, byla již delší dobu předmětem vážných debat v právnické komunitě, ale také kritiky od některých politiků a médií. V důsledku mediální atraktivity několika kauz bylo pochopitelně v centru pozornosti především Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

Přitom asi není sporu, že v krajních případech, kdy je v konkrétní věci kupříkladu podezřelý státní zástupce, či dokonce soudce z daného regionu, je podání návrhu ve smyslu § 26 v jiném okrese, případně kraji asi odůvodnitelné. (Tady si nemůžu odpustit osobní vzpomínku, kdy jsem před lety povoloval odposlech a záznam telekomunikačního provozu na svého kolegu z téhož soudu a skutečně nikoho ani nenapadlo, že bychom mu to snad já, či zapisovatelka, měli prozradit, tím méně pak, že by to byl důvod pro podání návrhu u jiného soudu.)

Nicméně, praxe byla, jaká byla, a strážce ústavnosti ji jasně omezil. Takže, jaká bude do budoucna?

Pro návrhy v přípravném řízení, kdy je první úkon vůči soudu činěn po rozhodném datu uveřejnění nálezu není sporné, který z okresních, v Praze obvodních soudů, je místně příslušný a kde tak má být příslušnost soudu pro celé přípravné řízení založena podle § 26 odst. 2 tr. řádu.

Co však v situaci, kde v rozporu s argumentací Ústavního soudu byla místní příslušnost již založena jen podle § 26 odst. 1 trestního řádu, tedy bez zohlednění § 18 odst. 1 trestního řádu? A přípravné řízení pokračuje i po datu vyhlášení nálezu a ve věci je třeba dalších úkonů soudu v přípravném řízení? 

Možná řešení jsou asi jen dvě:

  1. Místní příslušnost soud byla podle výslovného znění § 26 odst. 2 trestního řádu založena pro celé přípravné řízení již před datem vyhlášení nálezu. Ten nemá zpětnou účinnost a příslušnost soudu se tak nemění. Také další úkony v přípravném řízení tak bude nadále činit okresní soud, který by byl jinak při zohlednění § 18 odst. 1 trestního řádu místně nepříslušný.   

  2. Místní příslušnost soudu založená podle § 26 odst. 1 trestního řádu před datem vyhlášení nálezu, pokud současně neodpovídá pravidlu podle § 18 odst. 1 tr. řádu, se datem vyhlášení nálezu mění a veškeré další úkony v přípravném řízení může činit pouze a jen soud místně příslušný podle § 18 odst. 1 tr. řádu. Pokud místní příslušnost soudu byla přede dnem vyhlášení nálezu založena v rozporu s § 18 odst. 1 tr. řádu, je třeba tuto změnit a další návrhy podávat výlučně k soudu příslušnému podle § 18 odst. 1 tr. řádu, tedy podle místa, kde byl čin spáchán.

První varianta by byla pro praxi jednodušší, nicméně rozporná s logikou nálezu, neboť od data vyhlášení je tento obecně závazný. Byť výslovně nepůsobí zpětně, po datu vyhlášení jej přece nelze obcházet tím, že příslušnost soud byla založena v rozporu s nálezem před jeho vydáním. Uvědomte si, že v některých případech trvá přípravné řízení řadu let a po takovou dobu by rozhodoval v přípravném řízení soud, který je podle nálezu Ústavního soudu místně nepříslušný. Myslím si, že úkony provedené po datu vyhlášení nálezu místně nepříslušným soudem, by testem ústavnosti nemusely projít a staly by se tak pro další řízení nepoužitelné.

Jako ústavně konformní řešení se proto nabízí podle mě jen varianta druhá, kdy do data nálezu jsou použitelné úkony u soudu, který je podle nálezu místně nepříslušný, ovšem veškeré další úkony ve věci musí konat soud místně příslušný podle pravidel nálezu. Proto je třeba příslušnost soudu během přípravného řízení s výslovným odkazem na ústavní nález změnit. Od data vyhlášení nálezu by tedy měly být veškeré návrhy na provedení úkonu soudu v přípravném řízení podávány k okresním (obvodním) soudům místně příslušným podle § 18 odst. 1 tr. řádu. Samozřejmě pokud je podle § 18 odst. 1 místně příslušných více soudů, například u pokračující trestné činnosti, distančních deliktů a podobně, je podáním návrhu u jednoho z nich založena místní příslušnost nově pro celou zbývající část přípravného řízení.

Nutno připustit, že ke stejnému závěru se přiklonilo i Nejvyšší státní zastupitelství ve svém vyjádření 1 SL 717/2016, stejně jako gremiální porada soudců Městského soudu v Praze. Tak snad je jasno.

Slyšel jsem ale o jiném problému, který ještě pár týdnů, možná měsíců bude aktuální, do budoucnosti však jeho právní řešení může být inspirující pro případy jiné.

Při provádění prohlídky jiných prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, byly zajištěny listiny a zástupce Advokátní komory při postupu dle § 85b odst. 1 trestního řádu odmítl dát souhlas policejnímu orgánu provádějící úkon seznámit se s obsahem těchto listin.

Za takové situace se postupuje dle dalších odstavců zmíněného ustanovení, takže odmítne-li zástupce Komory souhlas podle odstavce 1 udělit, musí být listiny za účasti orgánu provádějícího úkon, advokáta a zástupce Komory zabezpečeny tak, aby se s jejich obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě je zničit nebo poškodit.  Souhlas zástupce Komory pak lze nahradit na návrh orgánu, který domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor nařídil, rozhodnutím soudce nejblíže nadřízeného soudu, u něhož působí předseda senátu nebo soudce, který je oprávněn podle § 83 odst. 1§ 83a odst. 1 nařídit domovní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor.

V tomto případě okresní soud, který byl doposud soudem rozhodujícím v přípravném řízení (a jehož místní příslušnost nesplňovala podmínky § 18 odst.1 tr. ř.) navrhl „svému“ krajskému soudu (dokonce ani on mimochodem nesplňoval podmínky místní příslušnosti zmiňované Ústavním soudem!) nahradit souhlas Komory. Tento krajský soud ve věci začal jednat, konkrétně nařídil znalecké zkoumání datových nosičů, na kterých měly být listiny uloženy.

A v tu chvíli přišel nález Ústavního soudu.

Co teď?

Podle mého názoru nelze takovou situaci chápat shodně se stavem, kdy dojde soudu nový návrh. Krajský soud byl ve chvíli předložení spisu okresním soudem, dle onoho lehkovážného výkladu některých státních zástupců, soudem místně příslušným. A především, ve věci už před nálezem začal jednat, zadal znalecký posudek, bez něhož by nebylo možno rozhodnout.

Analogie s § 222 odst.1 tr. ř., kde až do závěrečné porady senátu v hlavním líčení má obžalovaný právo místní příslušnost účinně namítnout, je dle mého názoru přepjatá. Přípravné řízení by mělo být více vedeno zásadou rychlosti a hospodárnosti, pokud jsou zachovány základní práva obhajoby. Takže si myslím, že je rozumné, aby soud, který dokazování v přípravném řízení zahájil, také s konečnou platností rozhodl.

JUDr. Libor Vávrapředseda senátu Městského soudu v Prazeprezident Soudcovské Unie
100%
Hodnocení článku
Pro hodnocení článku musíte býtpřihlášen/a
Přidat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a
Přihlásit se
Zapomenuté heslo
Jěště nemáte svůj účet?
Založte si účet a získejte spoustu výhod
Elektronický časopis
Mám zájem o elektronický časopis
Mediální partneři
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu

Partneři projektu

Všichni partneři