Pět otázek pro Markétu Haindlovou
I přesto, že sportovní právo patří mezi relativně mladá právní odvětví, rozhodně si zaslouží pozornost, zvláště pak i v poslední době, kdy se téma sportu promítá i do vrcholné mezinárodní politiky. O tomto tématu jsme hovořili s jednou z nejpovolanějších, Mgr. Markétou Haindlovou, LL. M., současnou předsedkyní České asociace fotbalových hráčů, bývalou předsedkyní Odvolací a revizní komise Fotbalové asociace České republiky a odbornicí na oblast sportovního práva.
Jaká jsou největší specifika sportovního práva ve srovnání s jinými právními odvětvími?
Největší rozdílem mezi sportovním právem a řekněme obecně zavedenými právními odvětvími kontinentálního práva vidím v jeho skoro až precedenční povaze přirovnatelné naopak k systému common-law. Sportovní právo totiž signifikantně vychází z rozhodnutí FIFA DRC (arbitrážní soud) a jeho apelační instance CAS v Lausanne. Dalším specifikem je například výrazná roztříštěnost segmentů sportovního práva v rámci jednotlivých sportů.
Na jaké úrovni je sportovní právo jako samostatné právní odvětví v ČR?
Extrémně nekomplexní. Pro ilustraci, již pět let přednáším na Právnické fakultě UK předmět Sportovní právo a celou tuto dobu je to pouze volitelný předmět.
Existuje země, kterou bychom si mohli vzít za vzor v oblasti úpravy sportovního práva?
Vzhledem k faktu, že většina nejdůležitějších sportovních organizací má sídlo ve Švýcarsku, uvedla bych jako vzor právě to. Dále se obecně dá říct, že jakékoliv fotbalově vyspělé země by zrovna nám mohly být dobrým vzorem, mj. Velká Británie, Francie, Německo.
Kde byste ráda viděla sportovní právo za 10 let?
Ideální by bylo, kdyby se podařilo prosadit respektování práv sportovců, tak jako je tomu s naprostou samozřejmostí v zahraničí, např. uznání jejich základní právní ochrany jako zaměstnanců. A mé osobní přání? Aby Česká republika nebyla v zahraničí vnímána jako černá ovce.
Co je dle vašeho názoru nejdůležitější pro rozvoj sportovního práva jako samostatného odvětví? Zákonodárství, soudní rozhodnutí či akademická a publikační činnost?
Přijetí konečné podoby Zákona o sportu, respektování mezinárodních norem, které byly přijaty na úrovni mezinárodních organizací a samozřejmě podpůrně i rozvoj zatím kusé akademické, chcete-li publikační činnosti.
Další články
Platformová práce v českém pracovním právu: směrnice (EU) 2024/2831 a připravovaná česká transpozice
Článek podává přehled evropské úpravy práce prostřednictvím digitálních pracovních platforem a její připravované transpozice do českého právního řádu. Zaměřuje se na okolnosti určení pracovněprávního statusu, vyvratitelnou právní domněnku základního pracovněprávního vztahu, algoritmické řízení, ochranu osobních údajů, lidský dohled a informační povinnosti platforem.
Rozsudek pro uznání: když mlčení nebo „pouhý“ nesouhlas prohraje spor
Nejvyšší soud: Rozsudek pro uznání při pasivitě žalovaného; pouhý nesouhlas nestačí. Odvolání přezkoumá jen podmínky, pasivitu nezhojí.
Ústavní soud ve třetím roce čtvrté dekády
Ústavní soud vstupuje do své čtvrté dekády jako stabilní instituce, která staví na pestrosti, pracovitosti, předvídatelnosti i pokoře svých soudců. Navzdory rostoucímu tlaku a zpochybňování ze strany politické scény zůstává nezávislým strážcem ústavnosti, jehož nejsilnější ochranou je trvající důvěra veřejnosti.
Když voda poškodí bytový dům: Kdy platí soused, kdy SVJ a kdy pojišťovna
Voda patří v bytových domech mezi nejčastější příčiny škod. Někdy za nimi stojí prasklá přívodní hadička k pračce, jindy netěsnící baterie, havárie společných rozvodů nebo přívalový déšť, který zaplaví sklepy a technické zázemí domu. Následky bývají v každém z těchto případů podobné: poškozené zdi, zničené vybavení, sousedské spory a náklady, které mohou rychle narůst do desítek i stovek tisíc korun.
Implementace směrnice o platformové práci: znaky závislé práce, právní domněnka a algoritmické řízení (3. část)
V návaznosti na předchozí dva díly analyzuje tento článek otázku pracování doby a osobního výkonu práce, jakož i otázku metodiky související s návrhem zákona.



