Pět otázek pro Markétu Haindlovou
I přesto, že sportovní právo patří mezi relativně mladá právní odvětví, rozhodně si zaslouží pozornost, zvláště pak i v poslední době, kdy se téma sportu promítá i do vrcholné mezinárodní politiky. O tomto tématu jsme hovořili s jednou z nejpovolanějších, Mgr. Markétou Haindlovou, LL. M., současnou předsedkyní České asociace fotbalových hráčů, bývalou předsedkyní Odvolací a revizní komise Fotbalové asociace České republiky a odbornicí na oblast sportovního práva.
Jaká jsou největší specifika sportovního práva ve srovnání s jinými právními odvětvími?
Největší rozdílem mezi sportovním právem a řekněme obecně zavedenými právními odvětvími kontinentálního práva vidím v jeho skoro až precedenční povaze přirovnatelné naopak k systému common-law. Sportovní právo totiž signifikantně vychází z rozhodnutí FIFA DRC (arbitrážní soud) a jeho apelační instance CAS v Lausanne. Dalším specifikem je například výrazná roztříštěnost segmentů sportovního práva v rámci jednotlivých sportů.
Na jaké úrovni je sportovní právo jako samostatné právní odvětví v ČR?
Extrémně nekomplexní. Pro ilustraci, již pět let přednáším na Právnické fakultě UK předmět Sportovní právo a celou tuto dobu je to pouze volitelný předmět.
Existuje země, kterou bychom si mohli vzít za vzor v oblasti úpravy sportovního práva?
Vzhledem k faktu, že většina nejdůležitějších sportovních organizací má sídlo ve Švýcarsku, uvedla bych jako vzor právě to. Dále se obecně dá říct, že jakékoliv fotbalově vyspělé země by zrovna nám mohly být dobrým vzorem, mj. Velká Británie, Francie, Německo.
Kde byste ráda viděla sportovní právo za 10 let?
Ideální by bylo, kdyby se podařilo prosadit respektování práv sportovců, tak jako je tomu s naprostou samozřejmostí v zahraničí, např. uznání jejich základní právní ochrany jako zaměstnanců. A mé osobní přání? Aby Česká republika nebyla v zahraničí vnímána jako černá ovce.
Co je dle vašeho názoru nejdůležitější pro rozvoj sportovního práva jako samostatného odvětví? Zákonodárství, soudní rozhodnutí či akademická a publikační činnost?
Přijetí konečné podoby Zákona o sportu, respektování mezinárodních norem, které byly přijaty na úrovni mezinárodních organizací a samozřejmě podpůrně i rozvoj zatím kusé akademické, chcete-li publikační činnosti.
Další články
Lex kratom a povolení k prodeji na dálku: co návrh říká o už vydaných povoleních
Vládní návrh novely zákona o návykových látkách (sněmovní tisk 321) zakazuje prodej psychomodulačních látek na dálku a ruší kategorii povolení, na jejímž základě tento prodej dnes probíhá. Výslovné přechodné ustanovení k již vydaným povolením návrh neobsahuje.
Podpis je pravý. Směl zaměstnanec zavázat celou firmu?
Smlouva má správnou hlavičku, dohodnutou cenu i podpis obchodního manažera. Zákazník počítá s dodávkou. Pak přijde zpráva od jednatele: zaměstnanec překročil své oprávnění a společnost se proto smlouvou necítí vázána. Zní to přesvědčivě. Jenže porušení pravidel uvnitř firmy ještě nemusí znamenat, že závazek nevznikl.
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.


