Daňový seriál – VII. díl: Daň z příjmů, 3. část

V našem posledním díle daňového seriálu zabývajícího se zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů fyzických a právnických osob (dále jen zákon o dani z příjmu), se budeme věnovat problematice odčitatelných položek, dílčím základům daně, daňové ztrátě a také uplatnění slevy na dani.

advokátka, doktorandka Katedry finančního práva a finanční vědy PF UK

Hlavním úkolem jednotlivých dílů daňového seriálu zabývajících se touto problematikou je přinést jeho čtenářům základní a ucelené informace, které s touto problematikou přímo souvisí a také přinést jeho čtenářům odpovědi na nejčastější otázky, které jsou v souvislosti s touto problematikou často kladeny. Daňový seriál týkající se daňové problematiky daní z příjmu přináší tedy základní informace, nikoliv podrobný a detailní exkurz do problematiky daně z příjmů fyzických osob, jako celku. Při pročtení jednotlivých dílů daňového seriálu by tedy jeho čtenáři měli brát zřetel na skutečnost, že ne vždy jim může být v rámci tohoto daňového seriálu odpovězeno na všechny jejich otázky a mohou být vyřešeny jejich životní situace. 

1. Odčitatelné položky

Jednou z prvních možností, jak si snížit svůj daňový základ, je uplatnění odčitatelných položek. Odčitatelné položky se odečítají od základu daně a následně je, z nově vypočteného základu daně, vypočtena patnáctiprocentní daň. Odčitatelné položky, tedy tzv. nezdanitelné části základu daně upravuje § 15 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu. Uplatněním odčitatelných položek si daňový subjekt snižuje svoji celkovou daňovou povinnost. Odčitatelné položky se uplatňují jednou ročně, a to v rámci daňového přiznání.

Jaké si tedy mohou daňoví poplatníci odečíst od svého základu daně odčitatelné položky?

První z možností odečtení částky od základu daně v podobě odčitatelných položek jsou dary. Fyzické osoby si však od základu daně mohou odečíst dar pouze tehdy, pokud jeho celková hodnota dosahuje minimálně částky 1.000,- Kč, nebo je vyšší než 2% základu daně. Maximálně možný odpočet daru od základu daně je ve výši 15% základu daně. Pokud tuto odčitatelnou položku využívají oba manželé, může si od daňového základu odečíst hodnotu daru v plné výši pouze jeden z manželů, nebo je nutné odečíst tuto odčitatelnou položku od základu daně v poměrné výši. 

V případě poskytnutí daru, který není vyjádřen v peněžních prostředcích (nemovitost, služba, apod.), je možné si hodnotu daru odečíst od daňového základu, avšak pouze v případě, kdy je vypracován znalecký posudek za účelem určení hodnoty daru. V případě bezplatného darování krve, plazmy, krevních destiček, kostní dřeně je možné jednorázově si od daňového základu odečíst částku ve výši 2 000 Kč a v případě darování orgánu částku ve výši 20 000 Kč.

Každý dar a jeho hodnota musí být prokázány potvrzením od příjemce. Zákon v tomto případě předpokládá pravděpodobně situace darování krve, apod. Potvrzení musí být vydáno zdravotnickým centrem, které odběr provedlo, nebo subjektem, který dar obdržel. Tyto listiny jsou přílohou daňového přiznání.

Jestliže je daňový poplatník plátcem penzijního připojištění se státním příspěvkem, nebo doplňkového spoření, je možné, aby si od svého daňového základu odečetl částku až do výše 12 000 Kč, avšak za splnění určitých podmínek. Částku ve výši 12 000 Kč je možné odečíst pouze tehdy, pokud si ročně hradí daňový poplatník částku přesahující 12 000 Kč. U penzijního pojištění je však nutné splnit lhůtu pro výplatu finančních prostředků z penzijního pojištění, která nesmí být pro výplatu finančních prostředků kratší než 60 měsíců a zároveň ne dříve než při dosažení 60 let. Nárok zaniká, pokud penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření daňového poplatníka zaniklo bez nároku na penzi, jednorázovým vyrovnáním nebo jednorázovým plněním z penzijního pojištění a současně bylo vyplaceno odbytné, nebo jiné plnění související se zánikem tohoto pojištění.

Další možností, jak si snížit daňový základ, je možnost odečtu plateb na životní pojištění, a to do částky 12 000 Kč. Podmínky jsou zde stejné jako v případě penzijního připojištění. Pro uplatnění této slevy na dani je však nutné, aby smlouva o sjednání životního pojištění neumožňovala mimořádné výběry, výplata pojistného je sjednána nejdříve v kalendářním roce, kdy daňový subjekt dosáhne věku 60 let, u smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití trvá pojistná smlouva od 5 – 15 let a sjednaná částka je alespoň na částku 40 000 Kč a u pojistného v době trvání nad 15 let alespoň na částku ve výši 70 000 Kč. V případě, kdy dojde k výplatě pojistného plnění, nebo k předčasnému ukončení smlouvy před lhůtou, která je v pojistné smlouvě sjednána, nebo před 60. rokem daňového poplatníka, nárok na tento odpočet zaniká. V této souvislosti je nutné upozornit na skutečnost, že všechny doposud uplatněné odpočty za pojistné na životním pojištění, které byly v minulých letech uplatněny jako odčitatelná položka u daňového základu, se stávají příjmem dle ustanovení § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu a je nutné v roce zániku nároku na odpočet předmětné platby dodanit v rámci podaného daňového přiznání. Nárok na odpočet se prokazuje potvrzením zaslaným příslušnou pojišťovnou. Některé pojišťovny toto potvrzení posílají automaticky, u některých je nutné o zaslání tohoto potvrzení zažádat.

Od základu daně je možné odečítat i zaplacené úroky z úvěru na bydlení. Toto se však týká pouze úroků z úvěrů ze stavebního spoření a hypoték, které byly poskytnuty za účelem uspokojení bytové potřeby daňového poplatníka. Od základu daně je možné odečíst maximální částku ve výši 300 000 Kč ročně, nebo jednu dvanáctinu tedy 25 000 Kč za měsíc, pokud není úvěr splácen po celý rok, za který je daňové přiznání podáváno. Nárok na odpočet musí být prokázán potvrzením, které automaticky zasílá banka, či stavební spořitelna.

Poslední odčitatelnou položkou, kterou je možné odečíst od daňového základu, jsou platby, které ověřují výsledy dalšího vzdělávání, maximálně však do limitu 10 000 Kč. Pro vznik nároku je však nutné, aby tyto platby nebyly hrazeny zaměstnavatelem. Nárok na odečet od daňového základu se prokazuje potvrzením o platbě za zkoušku.

2. Základ daně

Jak již bylo v minulém díle daňového seriálu zmíněno, předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou nečastěji příjmy, které se zařazují pod zákonem členěné druhy příjmů. Pro rekapitulaci a pro lepší pochopení této kapitoly se jedná o příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. Dle tohoto členění se dělí i jednotlivé základy daně z příjmu. Do základu daně se neuvádějí příjmy, které jsou osvobozeny od daně, nejsou tak předmětem daně. Za příjmy se považuje jak peněžní, tak i nepeněžní plnění, případně příjmy dosažené směnou. Pokud výdaje v rámci jednoho dílčího základu daně překročí dosažené příjmy, je rozdíl ztrátou, kterou lze zahrnout do úhrnu všech dílčích základů daně, kromě dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti a funkční požitky.

Dílčím základem daně ze závislé činnosti a funkčních požitků jsou příjmy, včetně nepeněžitých příjmů, které jsou snížené o sražené příspěvky na pojistné, sociální a zdravotní pojištění. U příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti jsou dílčím základem daně příjmy snížené o výdaje, pokud daňový subjekt neuplatňuje výdaje paušální sazbou. Dílčím základem daně příjmů z kapitálového majetku jsou příjmy snížené o výdaje. U příjmů z pronájmu je dílčím základem daně příjem z pronájmu nemovitých věcí, movitého majetku, anebo pronájem podniku na základě smlouvy, které jsou snížené o náklady, které byly vynaloženy na dosažení těchto příjmů. Do dílčího základu daně ostatních příjmů spadají všechny příjmy, které nelze zahrnovat do ostatních příjmů dle shora uvedeného členění.

Pro sestavení daňového přiznání je nutné u jednotlivých dílčích základů daně postupovat následovně. Je nutné sečíst všechny dílčí základy daně krom dílčího základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků. Po sečtení dílčích základů daně je možné dojít k výpočtu daňové ztráty, či souhrnu dílčích základů daně. Daňovou ztrátu lze odečíst od ostatních úhrnů dílčích základů daně v následujících 5 zdaňovacích obdobích. Po součtu jednotlivých dílčích základů daně je nutné přičíst i dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků. Po součtu všech dílčích základů daně získáme základ daně z příjmů fyzických osob, z kterého se po snížení o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky vypočítá daň z příjmu fyzických osob.

3. Sleva na dani

Hlavní rozdíl mezi odčitatelnou položkou a slevou na dani spočívá především v tom, že na rozdíl od odčitatelných položek, které se odečítají od základu daně, sleva na dani se uplatňuje až z výsledné daně z příjmů. V současné době lze uplatnit následující slevy na dani z vypočítané daňové povinnosti. Zde upozorňuji, že neustále dochází v této oblasti ke změnám, proto je nutné na tuto skutečnost brát zřetel. V této kapitole budou uvedeny nejčastěji uplatňované slevy na dani.

První sleva na dani je slevou na poplatníka daně. Tuto slevu lze uplatnit u každého poplatníka daně z příjmů, který měl zdanitelné příjmy za rok, za který je daňové přiznání sestavováno. Sleva se vždy uplatňuje v roční výši bez ohledu na to, kolik měsíců v roce činnost, či příjem, který je předmětem zdanění, trval.

Další slevou na dani je sleva na děti. Její výše se liší podle toho, zda se jedná o první, druhé, či třetí a další dítě. Slevu na dani lze uplatnit pouze tehdy, pokud vlastní, osvojené, či dítě v náhradní péči sdílí společnou domácnost s daňovým poplatníkem a je nezletilé, nebo maximálně do věku 26 let (pokud se soustavně připravuje na své budoucí povolání, nebo se díky svému zdravotnímu stavu připravovat nemůže). Pokud pominuly podmínky, za kterých je možné uplatňovat tuto slevu na dani v průběhu kalendářního roku, uplatňuje se 1/12 z částky za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky.

Slevu na dani lze uplatnit i na manžela, či manželku. Podmínkou je však skutečnost, že manžel, či manželka s Vámi sdílí společnou domácnost a příjem manžela, či manželky nepřesáhl za dané zdaňovací období stanovenou částku (pro rok 2016 je stanovena ve výši 24 840 Kč). Pokud je uplatňována tato sleva na dani, nemusí být prokázány příjmy manžela, či manželky, za kterého je sleva uplatňována. V tomto případě je dostačující čestné prohlášení manžela, či manželky, že nepřekročili zákonem stanovené příjmy.

Rodiče si mohou též uplatnit slevu na dani ve výši prokázaných výdajů za umístění dítěte do školky, nebo předškolního zařízení, ve kterých budou mít umístěné své dítě. Za výdaj však není považována platba za stravu dítěte v příslušném zařízení. Výše slevy se odvozuje od výše minimální mzdy. Slevu je však možné uplatnit pouze u jednoho rodiče.

4. Závěr

V rámci daňového seriálu, jehož tři díly se věnovaly problematice daně z příjmů fyzických osob, byly vysvětleny ty nejčastější situace, se kterými se daňový poplatník, nebo osoba, která stojí před povinností podat daňové přiznání, v běžném životě setkají. Po přečtení těchto tří dílů by měl tedy daňový poplatník získat jasnější představu a návod o tom, jak vyplnit daňové přiznání a vypočíst výslednou daň a vyvarovat se častým chybám a opomenutím, které mohou v souvislosti s vyplňováním daňového přiznání nastat. 

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu