Články

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V minulém článku jsme se zaměřili na obecný úvod k problematice forem právního jednání, dnes se podíváme na komentáře k jednotlivým ustanovením § 559 až 564.

Soutěžní právo není oblast, se kterou by se každý právní praktik setkával dennodenně. Proto je ambicí tohoto příspěvku jednak na začátek vymezit, co vlastně soutěžní právo je, co reguluje (část II.), za druhé připomenout, že soutěžní právo je možné vymáhat nejenom přes Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) či jiné soutěžní úřady, ale také soukromoprávními prostředky (část III.), což není příliš známé a využívané. Za třetí je jeho cílem upozornit na poslední významnou událost v této oblasti (část VI.), kterou je nová unijní směrnice týkající se soukromoprávního prosazování soutěžního práva. Tu mají členské státy včetně České republiky povinnost implementovat do svého právního řádu ke konci příštího roku.

To, že z občanského soudního řádu „zmizel“ § 76b, je dnes již dobře známou skutečností. Méně vžité je však povědomí o tom, do jaké podoby se úprava předběžného opatření proti domácímu násilí přeměnila. Na první pohled nevýznamné novoty však podstatným způsobem ovlivnily průběh řízení a vůbec jeho charakter. V následujících řádcích se pokusím popsat průběh řízení o předběžném opatření a zejména zdůraznit odlišnosti zavedené zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

Novým institutem soukromého práva je stavění promlčecí lhůty při mimosoudním jednání. Smyslem úpravy je zamezit uplynutí promlčecí lhůty v případě, že dlužník úmyslně prodlužuje jednání s věřitelem tak, aby uplynula promlčecí lhůta.

Novelou advokátního tarifu, která vstoupila v účinnost v polovině roku 2014, došlo k razantnímu snížení náhrady nákladů řízení u sporů do 50.000,- Kč, které jsou vedeny na základě tzv. formulářových žalob. Smyslem novely je zamezit tomu, aby výše náhrady nákladů motivovala k vedení sporů zanedbatelné hodnoty za účelem nepřiměřeně vysoké náhrady nákladů řízení.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na obecný úvod k problematice forem právního jednání, která je upravena v ustanoveních § 559 až 564. V příštím článku přineseme komentář k jednotlivým ustanovením.

Ještě než začnu vůbec psát, chci především zdůraznit, že případná podobnost s žijícími obviněnými, jejich obhájci a více či méně vyhrocenými kauzami je čistě náhodná. Neodráží snahu někomu radit nebo jiného kritizovat, jde jako vždy o mou osobní úvahu nad právním problémem, který mne zaujal, přičemž se rozhodně necítím být povolán jej vyřešit. Sám jsem se s ním ve vlastní praxi setkal mnohokrát a názory se, jak je mezi právníky obvyklé, různí převelice.

Tento příspěvek se bude zabývat tématem přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů při změně dodavatele. Důsledky této úpravy jsou poměrně bizarní. Problematiku si přiblížíme na shrnutí dvou základních evropských judikátů, o které se celý přechod práv mezi dodavateli opírá.

Rekodifikace civilního procesu, tak jako každý jiný zákon, musí najít svou dobu. Správný patos a étos chvíle, kdy vzniknou. Začínám mít pocit, že se s touto chvílí dnes už míjíme. Rád bych proto v tuto chvíli spíše zareagoval na některé vlídné i nevlídné připomínky na „účet“ Nejvyššího soudu, a případně se zmínil o tématu, o kterém se mezi džentlmeny nemluví, ale nemělo by se o něm mlčet.

Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tradičně označovaný jako zákon proti praní špinavých peněz; pozn. red: též AML zákon), který je jedním z důlěžitých nástrojů v boji proti praní špinavých peněz, ukládá osobám vymezeným v § 2 daného zákona řadu povinností.

Umělé přerušení těhotenství je diskutabilním tématem v rámci celé Evropy. V důsledku názorové nejednoty členských států dosud neexistuje žádné nařízení, směrnice ani jiný závazný právní předpis, na základě něhož by Evropská unie harmonizovala otázku týkající se potratů.

„Člověk je zrozen k vzájemné pomoci,“ řekl Lucius Annaeus Seneca. To je i heslem Nadačního fondu Advokáti dětem, který vznikl ke konci roku 2013, a dosud podpořil 62 dětí, přispěl na 8 projektů a předal více než 600.000 Kč. Na naše otázky odpovídala předsedkyně správní rady nadačního fondu Zuzana Dvořáková, která je zároveň jeho ředitelkou.

Zástupci členských zemí EU a Evropského parlamentu se nedávno dohodli nad úplným zrušením roamingových poplatků. Ukončení roamingu by mělo po kompromisní dohodě vejít v platnost od poloviny roku 2017. Jaký dopad bude mít zrušení pro spotřebitele a jaké “zbraně” zůstaly v rukách samotných operátorů?

Dne 8. července 2015 zasedal Velký senát Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve věci Karácsony a další v. Maďarsko a Szel a další v. Maďarsko (přihláškách č. 42461/13 a 44357/13) a já měla příležitost být u toho. Rozhodnutí však neznáme nikdo z nás, neboť dle procesních předpisů se Velký senát odebral k poradě a rozhodnutí vynese až později. Kdy, to se přesně neví.

Plénum Ústavního soudu bude v blízké době rozhodovat o návrhu I. senátu na zrušení ustanovení § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 (v rozsahu týkajícím se § 114b odst. 5) občanského soudního řádu. Tato ustanovení stanoví fikci uznání nároku při nevyhovění tzv. kvalifikované výzvě dle § 114b odst. 5 OSŘ.

Sleduji rozličná vyjádření k uprchlické a migrační problematice, kterých je v posledních měsících více než dost. Svoje názory předkládají političtí představitelé, média – a v současném propojeném světě vlastně kdokoli. Ve vyjádřeních velmi často chybí povědomí o právní stránce problematiky, ačkoli je právo pro dané otázky zcela zásadní. Ježto se příslušnou oblastí dlouhodobě zabývám, dovolím si Vám nabídnout právní komentář k základním bodům, které se v debatě objevují.

Ve svém příspěvku bych rád představil pojem kybernetická kriminalita, její současné projevy, prognózu dalšího vývoje, přičemž počítejte s tím, že bude spíše neradostná, a jak se jí bránit.

Vláda České republiky ukončila v nedávné době projednávání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon). Lze tak nepochybně očekávat, že tento návrh bude v nejbližší době postoupen k projednání Poslanecké sněmovně ČR.

Cookies, neboli textové soubory, které server umísťuje do počítače uživatele webových stránek a které následně odesílají informace o jeho chování zpět na příslušný server, nacházejí v poslední době široké využití pro tzv. cílenou reklamu i marketing. V souvislosti s tím se Evropská unie obává negativních dopadů jejich využívání na soukromí uživatelů internetu a chystá proto zpřísnění právní úpravy ochrany osobních údajů.

V roce 2014 vstoupil v platnost a poté v roce 2015 v účinnost zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech vzniklých se Spojenými státy americkými pro účely správy daní. Tento zákon vznikl jako nutná reakce na uzavřenou mezinárodní dohodu, která byla uzavřena mezi Českou republikou a USA o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku, a také s ohledem na právní předpisy USA o poskytování informací.

Oblast nároků z vad zájezdu, laicky nazývaná „zkažená dovolená“, se stala v poslední době poměrně zajímavou i v právní rovině. Souvisí to zřejmě nejvíce se změnami v civilním právu, které přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Právě jednou z novinek, která se dotýká zájezdů, je zavedení institutu náhrady nemajetkové újmy za narušení dovolené. Nároků, které však zákazník může požadovat, je více.

Ve svém příspěvku bych vás chtěla seznámit s úkoly, které si Soudcovská unie vytyčila pro následující období. Nově zvolená Republiková rada o těchto otázkách dlouho diskutovala. Aktuální problémy soudů, soudnictví i soudců, včetně řešení koncepčních otázek, budou v každém případě v následujícím období ovlivněny naším záměrem prosadit změnu modelu správy soudů.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na problematiku zdánlivého právního jednání, která je upravena v ustanoveních § 551 až 554.

Rozhovor s RNDr. Ivanou Hexnerovou o téměř čtvrtstoletí existujícím oblíbeném školícím centru a seminářích, které nabízí.

S pojmem whistleblowing se v poslední době setkáváme v médiích čím dál častěji. Jeho jednoznačná definice nikde v zákoně k dohledání není, ale lze pod ním v širším slova smyslu chápat jakékoliv jednání, kterým dojde k odhalení, nahlášení a na základě tohoto podnětu i následnému řešení nelegitimních, neetických nebo nelegálních praktik.