Aktuální otázky trestní odpovědnosti právnických osob - I. Zdroj: Vladimíra Přikrylová, SAY Action

Aktuální otázky trestní odpovědnosti právnických osob - I.

Dnešní příspěvek bude rozdělen do dvou částí. V první části si přiblížíme důležité instituty, které obsahuje zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, v druhé části si na nich ukážeme aktuální problémy, které nacházíme v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob, s nimiž má praxe určité problémy.

JUDr. Lukáš Bohuslav Ph.D.

JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.

JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.

tajemník katedry trestního práva PF UK v Praze a jednatel společnosti Center for Regulatory Compl

V prvé řadě je třeba si říci, na jaké právnické osoby se zákon vztahuje, za jaké trestné činy může být právnická osoba trestně stíhána, za jakých podmínek je právnická osoba trestně odpovědná, resp. stíhána, a jaké sankce mohou být právnické osobě uloženy.

Trestně odpovědné mohou být i obec, kraj a hlavní město Praha

Je třeba zdůraznit, že i obec, kraj a hlavní město Praha jsou v zásadě trestně odpovědné za výkon své činnosti. Pokud jde o obec a kraj, tyto jsou odpovědné pouze tehdy, nevykonávají-li veřejnou moc.

Co si lze představit pod veřejnou mocí, však nevymezuje žádný právní předpis, přiblížení definice veřejné moci přinesl alespoň Ústavní soud ve svém rozhodnutí II. senátu z roku 1993. V praxi tato otázka zatím řešena nebyla, a tak o ní doposud můžeme hovořit pouze teoreticky a stavět tak na tom, že orgán činný v trestním řízení bude za veřejnou moc považovat totéž, co teorie. O veřejné moci tak lze říci, že se jedná o takovou moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať přímo nebo zprostředkovaně. Subjekt, o jehož právech a povinnostech se rozhoduje, není v rovnoprávném postavení s tímto orgánem a obsah rozhodnutí nezávisí na vůli subjektu. Jinak řečeno, všechny otázky, které spadají do přenesené působnosti, za tyto obce ani kraje trestně odpovědné být nemohou. Pokud jde ale o otázky, jež spadají do působnosti samostatné, za tyto nebudou odpovědné tehdy, bude-li se jednat o výkon veřejné moci. Typickým příkladem takového výkonu veřejné moci je výkon činnosti městské policie. Ve všech ostatních záležitostech výkonu samostatné působnosti, tj. zejména veřejné zakázky, uzavírání smluv, obce, kraje i Hlavní město Praha trestně odpovědné budou. Je třeba ale říci, že v praxi byla v jednom případě obec prověřována za trestný čin spáchaný v souvislosti s veřejnými zakázkami, a dokonce došlo k odsouzení, nikoli však právnické osoby, ale osob fyzických. Právnická osoba, obec v Moravskoslezském kraji, vůbec trestně stíhána nebyla. Zatím je tedy tato oblast spíše polem neoraným a sám jsem překvapen, že orgány činné v trestním řízení zde nevyvíjí větší aktivitu.

Další právnické osoby, které mohou být trestně odpovědné

V podstatě všechny právnické osoby soukromého práva, obchodní společnosti, družstva, odborové organizace, politické strany atd. trestně odpovědné jsou. Trestně odpovědné jsou i zahraniční právnické osoby, stačí jakýkoli výkon činnosti v České republice, ať už se jedná o faktický výkon činnosti nebo majetek na území České republiky. Dá se říci, že jakýkoli dosah do České republiky činí zahraniční právnickou osobu trestně odpovědnou. Zároveň je třeba dodat, že všechny právnické osoby vlastněné městem trestně odpovědné také jsou. Nejčastěji se jedná o školy, školská zařízení, vodárenské podniky, dopravní podniky atd.

Rozsah kriminalizace právnických osob

Druhým důležitým bodem, který je velmi diskutován v rámci legislativního procesu, je otázka rozsahu kriminalizace právnických osob. V současné době je v zákoně výčet 83 trestných činů, za které je právnická osoba odpovědná.

Pokud jde například o trestné činy podvodu, pojistného podvodu, úvěrového podvodu a dotačního podvodu, u všech těchto již k odsouzení právnické osoby došlo. V případě úvěrového podvodu stačilo, že jednatel společnosti vydal fiktivní potvrzení o příjmu svému zaměstnanci, který jej použil v bance za účelem získání úvěru. V tomto případě byla právnická osoba odsouzena k peněžitému trestu ve výši asi 20.000,- korun.

Mezi další důležité trestné činy se řadí zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby. Tyto trestné činy jsou ze strany právnických osob páchány vůbec nejčastěji, tvoří zhruba 40 % všech odsouzených trestných činů, jejich odhalení navíc není příliš náročné.

Dalšími častými trestnými činy jsou trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži. Spolu s trestným činem sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě je jedním z nejrizikovějších trestných činů.

Orgány činné v trestním řízení, možná překvapivě, prozatím nestíhají trestné činy proti životnímu prostředí. Lze zmínit pouze jednu pravomocně odsouzenou právnickou osobu za neoprávněné nakládání s odpady, kdy jí byl uložen trest zákazu činnosti v délce 8 let.

Opomenout samozřejmě nesmíme trestné činy přijetí úplatku, podplacení a nepřímé úplatkářství, ačkoli doposud za ně žádná právnická osoba odsouzena nebyla.

Nevyváženost taxativního výčtu trestných činů, které lze právnické osobě přičíst

Jak známo, zákon o trestné odpovědnosti právnických osob je ve výčtu trestných činů nevyvážený. Právnická osoba tak neodpovídá za některé trestné činy, jež by mohly být pro její výkon typické, například porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti. V případě, že by tento trestný čin neabsentoval ve výčtu trestných činů, za které je právnická osoba odpovědná, pak si lze představit, že by v kauze Opencard bylo trestně odpovědné i hlavní město Praha.

Překvapivě absentují i úpadkové delikty, tj. trestný čin porušení předpisů o porušení pravidel hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že Úřad na ochranu hospodářské soutěže je silnou institucí, vylobboval si v legislativním procesu v Poslanecké sněmovně, aby tento trestný čin nebyl součástí výčtu. Dále absentuje i poškozování spotřebitele.

Lze ale říci, že hlavními trestnými činy, které ve výčtu chybí, jsou trestné činy proti životu a zdraví. Je třeba poznamenat, že právnickými osobami, jež by tyto trestné činy mohly pravděpodobně páchat, by byly nemocnice, přepravní společnosti a další obdobné právnické osoby.

V současné době se v Poslanecké sněmovně chystá změna výčtu trestných činů a právě trestné činy proti životu a zdraví by nově součástí výčtu být měly. Z hlediska zdravotnických zařízení tato skutečnost poškozenému značně ulehčí situaci stran dokazování, jelikož jej za něj provede orgán činný v trestním řízení. V případě přepravních nebo dopravních společností je situace obdobná. Vezměme si například v úvahu pražský Dopravní podnik a zvažme, co může dopravní podnik učinit proto, aby jeho řidiči nejezdili opilí. Jediné, co může udělat, je to, že jednou za určitý časový úsek dá řidiči tzv. dýchnout. Tím pádem naplní spravedlivý požadavek toho, co po něm lze požadovat.

Jsem přesvědčen, že zavedení těchto trestných činů bude ku prospěchu věci, ale i ku prospěchu určitého narovnání podnikání, neboť v současné době některé právnické osoby odpovědné jsou a některé naopak ne. To pro ty právnické osoby, jež odpovědné jsou, znamená vynaložit určité prostředky k tomu, aby naplnily prevenční prvek zákona.

Koncept trestní odpovědnosti právnických osob je relativně složitý

Pokud jde o podmínky trestní odpovědnosti právnických osob, nutno konstatovat, že koncept trestní odpovědnosti právnických osob je relativně složitý.

Za prvé se musí jednat o trestný čin, který je uvedený v trestním zákoně.

Za druhé, musí být spáchán jménem právnické osoby, v zájmu právnické osoby nebo v rámci činnosti právnické osoby. Jinými slovy řečeno, jedná se téměř o veškerou činnost, kterou právnická osoba vykonává.

Třetí podmínkou je osoba, jejíž jednání se právnické osobě přičte. Zde půjde o statutární orgán, resp. člena statutárního orgánu (například tedy jednatel či člen představenstva), nebo o osobu, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat. Tím může být v podstatě kdokoli, kdo je právnickou osobou pro určité jednání zmocněn, kupříkladu advokát, zástupce IT firmy, který pro právnickou osobu vykonává určitou činnost atp. Tedy v tomto bodě právnická osoba odpovídá i za činnost osoby, jež si tato právnická osoba sama zvolí. Další osobou, jejíž jednání se právnické osobě přičítá, je osoba vykonávající v právnické osobě řídící nebo kontrolní funkci. Může se jednat o člena dozorčí rady, ale třeba i zaměstnance, který se v právnické osobě zabývá kontrolní činností. Dále rovněž osobu, která vykonává rozhodující vliv na řízení právnické osoby. V tomto případě zákon cílí zejména na vztah matky a dcery, kdy mateřská společnost svým rozhodnutím může přivodit trestní odpovědnost společnosti dceřiné. Dále je to také zaměstnanec právnické osoby při plnění pracovních úkolů.

Bude-li se jednat o statutární orgán, osobu, která je oprávněna za právnickou osobu jednat, osobu vykonávající v právnické osobě řídící nebo kontrolní funkci nebo osobu vykonávající rozhodující vliv na rozhodování právnické osoby, jedná se v zásadě o objektivní odpovědnost, čili jakýkoli trestný čin, který tato osoba spáchá, se automaticky přičte právnické osobě. Podle mého názoru je toto ustanovení velmi problematické, neboť právnická osoba, ať má desetitisíce či pouze stovky zaměstnanců, bude mít nastaven řídící a kontrolní systém takovým způsobem, který by páchání trestné činnosti předcházel. Taková společnost, ačkoli bude mít nastaveny interní mechanismy, které zaměstnancům umožní hlásit „nešvary“ dějící se ve společnosti, přijme etický kodex, upraví si organizační řád takovým způsobem, aby bylo zřejmé, kdo je za určité jednání odpovědný, může být i přes všechna tato opatření trestně odpovědná. Postačí k tomu například vedoucí zaměstnanec, který bude za zády společnosti domlouvat veřejnou zakázku, uplácet zadavatele atp. Již delší dobu se v Poslanecké sněmovně diskutuje o tom, že tato úprava není správná, neboť právnické osobě nedává možnost liberace.

Další kategorií v rámci třetí podmínky je zaměstnanec při plnění pracovních úkolů, tzn. běžný pracovník, referent, běžný úředník či osoba, která vykonává typickou činnost v rámci právnické osoby. Zde je potřeba dodat, že zaměstnanec může spáchat trestný čin přičitatelný právnické osobě pouze tehdy, jednal-li na podkladě rozhodnutí, pokynu či schválení jednání ze strany vedoucího zaměstnance, ať už jde o ředitele, osobu v kontrolní funkci apod., nebo proto, že orgány společnosti neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu (zde můžeme odkázat na předpisy v oblasti životního prostředí, předpisy o hygieně apod.), nebo neprovedly opatření, která po nich lze spravedlivě požadovat.

Je samozřejmě velkou otázkou, co lze po právnické osobě spravedlivě požadovat, aby učinila za dost požadavkům zákona. Vezměme si např. trestní stíhání proti právnické osobě, které je založena na tom, že ačkoli je zřejmé, že zaměstnanec právnické osoby spáchal trestný čin, tomuto činu nemohla právnická osoba žádným způsobem předejít, protože zaměstnanec byl proškolen, měl jednoznačně vymezený druh práce a odpovědnost, a v rámci výkonu svého zaměstnání se dopustil excesu, tj. přesáhl svoji pravomoc. Je otázka, zda by za takové jednání právnická osoba měla být odpovědná, neboť zákon jednoznačně říká, že učiní-li právnická osoba vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, neměla by být trestně odpovědná. K tomuto tématu však v České republice v zásadě absentuje jakákoli literatura a ani praxe ještě není dostatečně vyvinutá.

Soudy se při sankcionování právnických osob drží při zemi

Právnické osobě lze uložit vcelku osm trestů, z nichž většina již uložena byla. Zajímavé je, že maximální peněžitý trest, který právnické osobě hrozí, je ve výši 1.460.000.000,- Kč. Na druhou stranu, soudy dosud ukládají tresty ve výši minimální výměry, tedy často ve výši 20.000 - 30.000,- Kč. Pro právnickou osobu se tak zdá být výhodnější být potrestána v rámci trestního řízení, než aby za totožné jednání byla trestána ve správním řízení za správní delikt, kde jsou sankce v praxi značnější.

 

Pokračování příspěvku najdete na právním portále Právní prostor.cz zítra.


Konference Právo ve veřejné správě 2015

Ve dnech 3. a 4. listopadu 2015 se v Praze konal již 4. ročník odborné konference Právo ve veřejné správě. Program konference, která tematicky navazuje na odborný kongres PRÁVNÍ PROSTOR a je určena pro zástupce z řad státní správy a samosprávy, byl opět rozdělen do dvou dní. Letos vystoupilo 13 přednášejících odborníků z oblasti právní praxe i teorie. Pořadatelem byl právní informační systém CODEXIS pod mediální patronací právního portálu Právní prostor.cz. Více na http://www.pvvs.cz/.

trestní odpovědnost právnických osob konference právo ve veřejné správě

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články