Aktuální otázky trestní odpovědnosti právnických osob - II. Zdroj: Vladimíra Přikrylová, SAY Action

Aktuální otázky trestní odpovědnosti právnických osob - II.

Pokračování příspěvku JUDr. Lukáše Bohuslava, Ph.D., který přibližuje důležité instituty zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a aktuální problémy, se kterými se praxe potýká.

JUDr. Lukáš Bohuslav Ph.D.

JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.

JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.

tajemník katedry trestního práva PF UK v Praze a jednatel společnosti Center for Regulatory Compl

První část příspěvku si můžete přečíst zde.

Aktuální problematické okruhy trestní odpovědnosti právnických osob

V současné době nás trápí tři okruhy otázek – rozsah kriminalizace trestní odpovědnosti právnických osob, přičitatelnost trestného činu právnické osobě a efektivita stíhání právnických osob bez jakéhokoli majetku, tj. fiktivních právnických osob založených pouze za účelem páchání trestné činnosti.

1. Rozsah kriminalizace

Pokud jde o rozsah kriminalizace, v Poslanecké sněmovně se již přes půl roku nachází návrh novely zákona o trestní odpovědnosti právnických osob (sněmovní tisk 304). Tato novela by měla změnit výčet trestných činů tak, že právnická osoba bude odpovědná za všechny trestné činy, kromě těch taxativně vyjmenovaných. Jednalo by se tak o negativní výčet, kdy by právnická osoba neodpovídala pouze za trestné činy, u nichž je v zásadě vyloučeno, aby se jich dopustila. Jsou jimi například účast na sebevraždě, soulož mezi příbuznými, osvobození vězně, trestné činy proti branné povinnosti a vojenské trestné činy. Na druhou stranu, je zde uveden například trestný čin dvojího manželství, zde ale nelze vyloučit, aby právnická osoba byla pomocníkem, účastníkem takového trestného činu.

V připravované novele byly uvedeny celkem čtyři varianty, jak se k rozsahu kriminalizace postavit. První variantou bylo ponechat současný stav. Podle druhé varianty by právnická osoba odpovídala za všechny trestné činy, což však nedává smysl, neboť právnická osoba se některých trestných činů ze své podstaty dopustit nemůže. Třetí varianta byla navržena v podobě, kdy by právnická osoba odpovídala za všechny trestné činy, není-li to vyloučeno z povahy věci. Tady by byl ponechán velký prostor pro orgány činné v trestním řízení, které by určovaly trestné činy, jež z povahy vyloučeny jsou a naopak nejsou. Podle poslední varianty by pak právnická osoba odpovídala za všechny trestné činy vyjma těch, které jsou uvedeny v negativním výčtu.

Projednávání novely bylo přerušeno z důvodu požadavků hospodářského a ústavněprávního výboru. Hospodářský výbor totiž preferuje výčet trestných činů zachovat, popřípadě jej pouze doplnit o některé trestné činy. Nedostali bychom se tak k ideální situaci, kdy by podle výkonu činnosti byly odpovědny v zásadě všechny právnické osoby. Stanovisko ústavněprávního výboru bylo zásadnější, protože zde došlo k přerušení z důvodu návrhu přepracování zejména ve vztahu k přičitatelnosti trestného činu. Výbor tedy vidí jako problematickou koncepci tzv. objektivní odpovědnosti právnické osoby pokud jde o jednání statutárního orgánu, osoby v řídící a kontrolní funkci atp. V současné době dorazil poslancům určitý návrh, který udržuje status quo, tedy že v obdobných zemích v zahraničí je trestní odpovědnost právnických osob, pokud jde o statutární orgány a osoby oprávněné za právnickou osobu jednat, stejný. Toto tvrzení je účelové, neboť v příbuzných zahraničních právních řádech, jakými jsou Francie, Belgie či Rakousko, ve skutečnosti nic takového nenajdeme.

2. Otázka přičitatelnosti trestného činu

Pokud jde o přičitatelnost trestného činu, je třeba říci, že takto upravený institut v trestním právu je zcela výjimečný. Představme si, že určitá osoba je v řídící funkci a bude chtít právnické osobě uškodit tím, že za zády právnické osoby nabídne úředníkovi úplatek. Majitel společnosti s tímto vůbec nic neudělá. Jednání této osoby bude právnické osobě automaticky přičteno, aniž by tato měla jakoukoli možnost se liberovat či vyvinit.

Kupříkladu v Belgii je tato problematika upravena tak, že dopustí-li se statutární orgán právnické osoby trestného činu a je znám, pak v případě, že právnická osoba přispěje k odhalení konkrétní fyzické osoby, jež za právnickou osobu trestný čin spáchala, se z trestní odpovědnosti liberuje. Domnívám se, že tímto způsobem je mnohem lépe naplněn účel zákona, neboť jeho cílem není to, aby právnické osoby byly potrestány, nýbrž to, aby právnické osoby trestnou činnost nepáchaly. Zcela jednoznačně tak lze v zahraničí nalézt koncepci, která by byla přiléhavá i pro českou právní úpravu.

Je samozřejmě otázkou i nastavení compliance programu, aby právnická osoba měla možnost se z trestného činu vyvinit, ale pouze pokud jde o zaměstnance. Zaměstnanec totiž při plnění pracovních úkolů koná na základě toho, že právnická osoba něco udělala či neudělala. Nastaví-li tak právnická osoba vhodně svůj compliance program, tj. své řídící a kontrolní mechanismy, upraví dostatečně svůj etický kodex, proškolí své zaměstnance stran trestní odpovědnosti právnických osob, porušení odpovědnosti při správě cizího majetku, trestných činů v oblasti veřejných zakázek, dá zaměstnancům možnost upozornit na protiprávní jednání v rámci právnické osoby (tzv. whistleblowing), pak můžeme říci, že právnická osoba udělala vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, obzvláště ve chvíli, kdy tyto podněty bude pravidelně vyhodnocovat a zareaguje na ně. Toto uvedené se však nevztahuje na ostatní kategorie osob, jejichž jednání je právnické osobě přičitatelné. Zde je podle mého názoru velký problém, který by dokonce mohl dojít až k Ústavnímu soudu a je otázkou, jak by Ústavní soud zareagoval.

3. Efektivita stíhání nemajetných právnických osob

Třetí problematikou je efektivita stíhání právnických osob bez jakéhokoli majetku. Tato otázka byla vznesena zejména ze strany Nejvyššího státního zastupitelství. Je nutno totiž hledat smysl stíhání právnické osoby, která je pouze tzv. prázdnou skořápkou, bez majetku. Bohužel v současné době zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a trestní řád nedávají jinou možnost, než tuto právnickou osobu stíhat. Určitým řešením by bylo zavést do praxe princip oportunity, díky němuž by si státní zástupce mohl vybrat, kterou právnickou osobu stíhat bude a kterou nikoli. Na druhou stranu by se tímto otevřela tzv. Pandořina skříňka, protože pokud bychom dali státnímu zástupci možnost stíhat jen ty právnické osoby, u nichž to uzná za vhodné, mohly by být dopady takové úpravy závažné. Je však také otázka, jakým způsobem by takový institut měl být v trestním řádu upraven. Státní zástupce má dnes možnost právnickou osobu z důvodu neúčelnosti nestíhat, avšak na zmíněnou možnost toto ustanovení trestního řádu zřejmě nelze vztahovat.

Vrátíme-li se k trestnému činu neodvedení daně či pojistného, dá se říci, že k němu dojde tehdy, nemá-li právnická osoba na jeho zaplacení. Začneme-li tuto právnickou osobu trestně stíhat, dojde s největší pravděpodobností k jejímu odsouzení a uložení peněžitého trestu, což ale k jejímu lepšímu fungování v žádném případě nepovede. Je otázkou, jak tyto problémy praxe vyřeší. V současné době je vnímají zejména státní zástupci, z nichž někteří se k věci staví tak, že předstírají, že trestnou činnost právnické osoby v podstatě nevidí. Toto sice není v souladu se zákonem, nicméně z jejich hlediska jde o nejefektivnější řešení problému.

Něco málo ze statistik

Neméně důležitou otázkou je statistika, tedy počet právnických osob, které byly stíhány nebo odsouzeny. V roce 2014 bylo prověřováno celkem 626 právnických osob, v roce 2013 to bylo 558. Počet trestně stíhaných právnických osob za uvedené dva roky činí zhruba 100 právnických osob. V roce 2012 byl počet trestně stíhaných právnických osob, vzhledem k datu účinnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, poměrně nízký.

Pokud jde o rok 2014, bylo vyneseno minimálně 22 pravomocných rozsudků. Nejčastěji se objevuje trest peněžitý, jenž byl uložen v 10 případech. Již bylo zmíněno, že peněžité tresty se drží tzv. při zemi. Je znám případ, kdy brněnský soudce dokonce uložil trest pouze ve výši 10.000,- Kč, a to trestním příkazem. Jelikož ale proti němu nebyl podán odpor, nebylo možné s věcí následně cokoli činit. Vcelku 5x byl uložen trest uveřejnění rozsudku. Ten je možné uveřejnit jak v tištěných médiích, v rozhlase, televizi, tak v lokálním i celostátním médiu. Na druhou stranu, žádný právní předpis neukládá médiím povinnost tento rozsudek zveřejnit. Vcelku 5x byl rovněž uložen trest zákazu činnost a 2x zrušení právnické osoby.

Došlo rovněž k uložení peněžitého trestu v souvislosti s trestným činem stran veřejných zakázek a k uložení peněžitého trestu a uveřejnění rozsudku v souvislosti s trestným činem dotačního podvodu. Je otázkou, proč soudce nevyužil specifických trestů, které se nabízely, tzn. zákaz subvencí, dotací či účasti ve veřejných zakázkách.

Velmi zajímavé je i to, jak se jednotlivé místně příslušné soudy k trestní odpovědnosti právnických osob vůbec staví. Dovolím si uvést statistiku zpracovanou naší doktorandkou, podle které vcelku 72% všech pravomocných rozhodnutí vydaly moravské soudy. Z 22 rozhodnutí bylo vcelku 12 rozhodnuto Městským soudem v Brně, Okresní soud v Hodoníně vydal vcelku 3 rozhodnutí, Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou a ve Frýdku-Místku po 2 rozhodnutích, Obvodní soud pro Prahu 1, Obvodní soud pro Prahu 7, Obvodní soud pro Prahu 10, Okresní soud v Benešově, Okresní soud v Teplicích a Krajský soud v Ostravě celkem 1 rozhodnutí.

Například v Českých Budějovicích nebyla stíhána ani jedna právnická osoba.

Zhodnocení závěrem

Je patrné, že některé soudy se s trestní odpovědností právnických osob naučily pracovat, stejně tak i státní zástupci, zejména v některých obvodech, a stejně tak policejní orgány.

 


Konference Právo ve veřejné správě 2015

Ve dnech 3. a 4. listopadu 2015 se v Praze konal již 4. ročník odborné konference Právo ve veřejné správě. Program konference, která tematicky navazuje na odborný kongres PRÁVNÍ PROSTOR a je určena pro zástupce z řad státní správy a samosprávy, byl opět rozdělen do dvou dní. Letos vystoupilo 13 přednášejících odborníků z oblasti právní praxe i teorie. Pořadatelem byl právní informační systém CODEXIS pod mediální patronací právního portálu Právní prostor.cz. Více na http://www.pvvs.cz/.

trestní odpovědnost právnických osob konference právo ve veřejné správě

Líbil se vám náš článek? Ohodnoťte ho, prosím.

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články