Marie Brejchová: „Posláním podnikového právníka je předcházet problémům“
V České republice v současnosti působí zhruba 450 právníků, kteří jsou členy Unie podnikových právníků, což je přibližně stejný počet jako souhrn všech notářů. Unie podnikových právníků, která letos oslavila 25 let své existence, je dobrovolný spolek, sdružující podnikové právníky jako jednotlivce a také celé firmy.
Jejím cílem je dlouhodobé hájení profesních zájmů podnikových právníků. Zaměřuje se také na jejich vzdělávání v podobě školení o tématech, se kterými se lze jinde setkat jen v omezené míře, včetně diskuzí, které bývají velmi podnětné a právníci tak mohou navzájem sdílet své zkušenosti. Spolek českých právníků Všehrd měl tu čest hostit prezidentku Unie podnikových právníků Marii Brejchovou, která během své přednášky přiblížila různá specifika profese podnikového právníka i Unie jako takové.
Pro vykonávání profese podnikového právníka je nutné absolvovat klasické pětileté studium na právnické fakultě v oboru právo a právní věda, žádná další zkouška pak již není nutná.
Česká Unie podnikových právníků se vůbec jako první z obdobných organizací ve střední a východní Evropě stala členem European Company Lawyers Association. Díky tomuto členství její představitelé mohou sledovat situaci podnikových právníků v České republice ve srovnání s jinými zeměmi Evropy. V České republice je v porovnání s ostatními zeměmi postavení podnikových právníků velmi odlišné. Podle Marie Brejchové to může být dáno i historickými předpoklady ČR. Jsou země, kde existuje přímá právní úprava vztahující se k postavení podnikového právníka a ukotvení mlčenlivosti a obrany právních rad, které daný právník společnosti poskytuje. Jak Brejchová dodává, postavení podnikových právníků by se mohlo zlepšit například vyvinutím jisté iniciativy ze strany podnikatelů, kteří by měli mít na ochraně svých právníků zájem. Firmy si dnes již uvědomují, že je výhodné mít u sebe právníka, který se v dané problematice vyzná a sleduje vše potřebné místo nich. Na druhou stranu došlo v posledních letech i k jistému zlepšení pověsti podnikových právníků a vyzdvižení společenské prestiže této profese.
Kvalitní podnikový právník
Pro podnikového právníka je podle Marie Brejchové nezbytná nejen brilantní znalost práva, ale také schopnost právo svým kolegům srozumitelně vysvětlit. Ne vždy tedy podnikový právník využije akademické a formální vyjadřování, na které by mohl být jako čerstvý absolvent právnických fakult zvyklý, naopak je leckdy třeba umět danou problematiku vysvětlit v co nejjednodušší podobě určené pro laiky.
Podnikový právník se také většinou nepohybuje pouze v jedné oblasti práva, ale musí být připraven aplikovat své znalosti například i z odvětví práva trestního, se kterým se může setkat například u trestní odpovědnosti právnických osob. Velké rozdíly pak najdeme i u právníků, kteří v rámci společnosti, pro kterou pracují, fungují společně na speciálně vyhrazeném právním oddělení a práci si tak mohou rozdělit i s ohledem na své znalosti jednotlivých právních odvětví, a u právníků, kterých je ve společnosti jen několik či dokonce je tam podnikový právník jediný.
Kdo se vydá cestou podnikového práva, musí také počítat s tím, že se s touto pozicí pojí i velká míra loajality k zaměstnavateli a majiteli dané firmy a že by sám měl mít i dobré manažerské a komunikační schopnosti. Každý kvalitní podnikový právník také musí znát své limity, vědět, v čem vyniká a jaká oblast práva mu naopak může činit potíže a nebát se případně v oblastech, ve kterých si není jistý, vyhledat pomoc jiného odborníka či radu externího experta. Větší přehmat totiž může zaměstnavatele podnikového právníka připravit i o celou jeho firmu a business, odpovědnost podnikového právníka by proto neměla být podhodnocována.
Kdo je pro firmu lepší - podnikový právník, nebo externista z advokátní kanceláře?
Podnikatelé dle zkušeností Brejchové občas váhají, zda si k sobě pořídit podnikového právníka, nebo raději vyhledat služby některé advokátní kanceláře. V tomto ohledu je třeba si uvědomit, že advokátní kancelář vždy pomůže podnikateli jen s tím, co jí sám zadá. Zkušený podnikový právník si však může povšimnout i jiných problémů nutných k řešení. Externí advokát totiž většinou nezná poměry ve firmě, a to například jakým způsobem se v ní řeší smlouvy, či jak jsou tam nastaveny vztahy, a může pro něj být obtížné poskytnout právní službu kvalitně takto zvenčí. Podnikatel sám navíc většinou neví, v čem je problém a na co se konkrétně zeptat. A právě zde také dle slov Marie Brejchové spočívá největší poslání podnikových právníků – odstranit problém již v jeho zárodku a snažit se obecně všem problémům ve firmě předcházet, a to díky tomu, že se podnikový právník ve firmě každodenně pohybuje a zná tamější problematiku.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



