Články

Dne 27. ledna tohoto roku vydal Nejvyšší soud České republiky rozsudek,[1] v němž zaujal jasný postoj k určitým specifickým situacím, jež vznikají v rámci rozhodování ve věcech odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným zahájením trestního stíhání. V předmětném rozhodnutí Nejvyšší soud explicitně judikoval, že odpovědnost státu za škodu nastává i v takových případech trestního stíhání, kdy bylo usnesení o zahájení trestního stíhání státním zástupcem na základě podané stížnosti z důvodu nezákonnosti či nedůvodnosti zrušeno.

Evropská unie již od roku 2003 podporuje v rámci tzv. Evropské politiky sousedství (European Neighbourhood Policy, ENP)[1] vytvoření pásu zemí bezprostředně sousedících s EU, ve kterých by dle hlubokého přesvědčení EU, měla být nastolena politika stability a prosperity. Počátek Evropské politiky sousedství se vztahuje k Prohlášení Evropské komise o "Širší Evropě" a zveřejnění Strategie ENP v březnu 2003.

V loňském roce bylo zahájeno 828.000 exekucí na peněžitá i nepeněžitá plnění. Tento údaj je takřka totožný s rokem 2012. Oproti roku 2013, kdy soudy nařídily 714.000 exekucí, jde o bezmála 16tiprocentní nárůst.

I když máte vlastní byt s uhrazenou hypotékou, můžete kvůli jeho vlastnictví klidně dlužit velké částky. Stát se to může jednoduše. Byt v bytovém domě znamená, že jeho majitel je s největší pravděpodobností členem tzv. společenství vlastníků jednotek (SVJ), což je vlastně množina majitelů, která má právní ukotvení a spravuje věci domu.

(1) Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran. (2) Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. To platí i v případě, že takové právní jednání schválil jednající sám poté, co nabyl svéprávnosti.

Předseda Komise pro rekodifikaci civilního procesu a místopředseda Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Roman Fiala odpovídal na otázky týkající se plánované rekodifikace civilního procesního práva. Toto téma bude i předmětem jeho příspěvku na odborném kongresu Právní prostor 2015, který se koná již za tři týdny.

Zásada ne bis in idem, tedy ne dvakrát o tomtéž, je jednou ze základních zásad trestního řízení. Jedná se o pravidlo zakotvené nejenom v trestním řádu, ale i v ústavněprávních a mezinárodních předpisech. Podstata spočívá v tom, že o jedné věci ve vztahu k jedné osobě může být jednáno a finálně rozhodnuto pouze jedenkrát. Důsledkem pravomocného rozhodnutí ve věci a projevem zásady ne bis in idem je pak vznik tzv. překážky věci rozhodnuté neboli rei iudicatae.

V nové sérii příspěvků se bude doc. JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., zabývat účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V prvním ze svých příspěvků nás seznámí s právními skutečnostmi a obecně pojedná o právním jednání, a to i s krátkým exkursem do zahraniční právní úpravy.

Ministerstvo spravedlnosti se stále nevzdává rozsáhlé novely nového občanského zákoníku, který nabyl účinnosti před rokem v lednu. V Seči u Chrudimi se proto ve dnech 21. – 22. 4. 2015 opět sejdou zastánci i odpůrci současného znění zákoníku, aby hodnotili dosavadní zkušenosti s touto právní normou, její výkladové problémy, či naopak vítaná vylepšení.

Býti „úřední osobou“ (dříve se používal pojem veřejný činitel) ve smyslu trestního zákoníku přináší určité výhody, například, každý útok proti takové osobě je trestán výrazně přísněji. Na straně druhé ovšem, pokud úřední osoba například překročí své pravomoci, bude postižena podle trestního práva i za takové jednání, které by u jiných zaměstnanců bylo předmětem maximálně pracovně-právních sankcí.

Pády a jiné nehody na neuklizených chodnících nejsou bohužel v zimě výjimkou a mohou s nimi být spojeny různé následky. Poškozený, kterému vznikla újma na zdraví nebo věcná škoda v důsledku závady ve schůdnosti chodníku, má nárok na odškodnění ze strany jeho vlastníka, kterým bude zpravidla obec.

Pokračování komentovaných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., tentokrát těch, která se týkají jmenování opatrovníka osobě omezené ve svéprávnosti.

Profesor Vladimír Smejkal vystoupí na dubnovém kongresu Právní prostor 2015 s tématem "Kybernetická kriminalita - fenomén dneška" a o kybernetické kriminalitě právě vydává novou knihu. Je tedy více než zřejmé, čeho se bude dnešních pět otázek týkat.

Koncem minulého roku prošel téměř bez povšimnutí připomínkovým řízením vládní návrh zákona, kterým se mění mimo jiné i trestní zákoník v oblasti hospodářských trestných činů. Novela by měla zásadním způsobem modifikovat zejména trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby.

Hostem pořadu Právo o páté byl docent JUDr. Marek Fryšták, Ph.D. z Katedry trestního práva Masarykovy univerzity v Brně. Zažívá trestní právo několik let po začátku nového milénia nějaký zásadní vývojový milník? Jak se dívá na dohodu o vině a trestu, institut korunního svědka nebo trest smrti?

Dne 10. března 2015 pořádal Spolek českých právníků Všehrd na Právnické fakultě Univerzity Karlovy panelovou diskuzi na aktuální téma reformy státního zastupitelství. Pozvání do debaty přijali ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier, vrchní státní zástupce Ivo Ištván, bývalý státní zástupce a spoluautor zákona o státním zastupitelství Stanislav Mečl a člen prezídia Unie obhájců ČR Václav Vlk.

Letošní pražský Job Fair Kontakt 2015 se konal již tradičně v prostorách tzv. bazénu Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Studenti tak měli unikátní příležitost setkat se ve dnech 17. a 18. března se zástupci předních advokátních kanceláří, na své si přišli též zájemci o práci ve státní správě.

Poslanecká sněmovna PČR v úterý 10. února 2015 přijala novelu zákona, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (ZEIA). Původně navrhovaný v zásadě automatický odkladný účinek žalob proti tzv. navazujícím rozhodnutím (územní rozhodnutí, stavební povolení apod.) týkajícím se záměrů podléhajících posuzování vlivů staveb na životní prostředí (EIA) neprošel senátem a sněmovna na návrh senátu povinnost soudu přiznávat žalobám odkladný účinek omezila.

Má Vaše společnost nebo obchodní partner v Ruské federaci zahraniční zastoupení a nechcete, aby bylo k 1. 4. 2015 zrušeno automaticky ze zákona? Působí v Rusku Vaše dceřiné společnosti nebo společný podnik a chcete nastavit korporátní vztahy tak, jak je to obvyklé v České republice nebo v Německu? Pokud je toto Váš případ, měla by Vaše firma zohlednit novou legislativu, která byla v RF přijata v průběhu loňského roku a s příchodem roku 2015 nabyla účinnosti.

JUDr. Jakub Morávek, Ph.D. působí na Katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty UK v Praze, věnuje se advokátní praxi a je též členem Komise k whistleblowingu (k ochraně oznamovatelů korupce) předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí - a právě whistleblowing je tématem následujících pěti otázek a odpovědí.

Rozsah kriminalizace jednání právnických osob je v České republice diskutovaným tématem již od počátku legislativního procesu. Nálady odborné veřejnosti jednoznačně reflektují skutečnost, že výčet trestných činů, kterých se může právnická dopustit, není úplně postačující a že trestně postižitelná by měla být i některá další jednání právnických osob.[1]

BYOD neboli Bring Your Own Device, tedy „přines si své vlastní zařízení“, je bezpochyby trendem posledních několika let. Tento přístup sám o sobě není však žádnou novinkou, de facto od vzniku notebooků jako přenosných počítačů se právě této jejich vlastnosti využívalo i k pracovním účelům a zprvu byly doménou právě těch lidí z business sektoru, kteří měli největší potřebu mít s sebou svou práci na cestách vždy po ruce.

Dne 5. 2. 2015 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 23/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“).

Jaký obraz má Česká republika v oblasti lidských práv? Jak jsme se v této oblasti za pětadvacet let existence státu posunuli? A jsme na konci tohoto lidskoprávního vývoje? Hostem pořadu Právo o páté byla JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D., senátorka a bývalá ústavní soudkyně.

Když se dnes zeptáte předsedy odvolacího senátu kteréhokoliv krajského soudu v republice, čím se převážně v odvolací agendě zabývá, tak vám pravděpodobně odpoví, že náklady řízení. A z nákladů řízení náklady právního zastoupení. Odvolací senáty řeší úkony, půlúkony právní služby, vyhodnocují kvalifikované výzvy k plnění a výzvy prosté, počítají náklady nalézacího i odvolacího řízení (nutno dodat – namísto toho, aby se věnovali opravdovému souzení), až se z nich, obrazně řečeno, kouří.