Články

Novelou advokátního tarifu, která vstoupila v účinnost v polovině roku 2014, došlo k razantnímu snížení náhrady nákladů řízení u sporů do 50.000,- Kč, které jsou vedeny na základě tzv. formulářových žalob. Smyslem novely je zamezit tomu, aby výše náhrady nákladů motivovala k vedení sporů zanedbatelné hodnoty za účelem nepřiměřeně vysoké náhrady nákladů řízení.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na obecný úvod k problematice forem právního jednání, která je upravena v ustanoveních § 559 až 564. V příštím článku přineseme komentář k jednotlivým ustanovením.

Ještě než začnu vůbec psát, chci především zdůraznit, že případná podobnost s žijícími obviněnými, jejich obhájci a více či méně vyhrocenými kauzami je čistě náhodná. Neodráží snahu někomu radit nebo jiného kritizovat, jde jako vždy o mou osobní úvahu nad právním problémem, který mne zaujal, přičemž se rozhodně necítím být povolán jej vyřešit. Sám jsem se s ním ve vlastní praxi setkal mnohokrát a názory se, jak je mezi právníky obvyklé, různí převelice.

Tento příspěvek se bude zabývat tématem přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů při změně dodavatele. Důsledky této úpravy jsou poměrně bizarní. Problematiku si přiblížíme na shrnutí dvou základních evropských judikátů, o které se celý přechod práv mezi dodavateli opírá.

Rekodifikace civilního procesu, tak jako každý jiný zákon, musí najít svou dobu. Správný patos a étos chvíle, kdy vzniknou. Začínám mít pocit, že se s touto chvílí dnes už míjíme. Rád bych proto v tuto chvíli spíše zareagoval na některé vlídné i nevlídné připomínky na „účet“ Nejvyššího soudu, a případně se zmínil o tématu, o kterém se mezi džentlmeny nemluví, ale nemělo by se o něm mlčet.

Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tradičně označovaný jako zákon proti praní špinavých peněz; pozn. red: též AML zákon), který je jedním z důlěžitých nástrojů v boji proti praní špinavých peněz, ukládá osobám vymezeným v § 2 daného zákona řadu povinností.

Umělé přerušení těhotenství je diskutabilním tématem v rámci celé Evropy. V důsledku názorové nejednoty členských států dosud neexistuje žádné nařízení, směrnice ani jiný závazný právní předpis, na základě něhož by Evropská unie harmonizovala otázku týkající se potratů.

„Člověk je zrozen k vzájemné pomoci,“ řekl Lucius Annaeus Seneca. To je i heslem Nadačního fondu Advokáti dětem, který vznikl ke konci roku 2013, a dosud podpořil 62 dětí, přispěl na 8 projektů a předal více než 600.000 Kč. Na naše otázky odpovídala předsedkyně správní rady nadačního fondu Zuzana Dvořáková, která je zároveň jeho ředitelkou.

Zástupci členských zemí EU a Evropského parlamentu se nedávno dohodli nad úplným zrušením roamingových poplatků. Ukončení roamingu by mělo po kompromisní dohodě vejít v platnost od poloviny roku 2017. Jaký dopad bude mít zrušení pro spotřebitele a jaké “zbraně” zůstaly v rukách samotných operátorů?

Dne 8. července 2015 zasedal Velký senát Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve věci Karácsony a další v. Maďarsko a Szel a další v. Maďarsko (přihláškách č. 42461/13 a 44357/13) a já měla příležitost být u toho. Rozhodnutí však neznáme nikdo z nás, neboť dle procesních předpisů se Velký senát odebral k poradě a rozhodnutí vynese až později. Kdy, to se přesně neví.

Plénum Ústavního soudu bude v blízké době rozhodovat o návrhu I. senátu na zrušení ustanovení § 114b odst. 5 a § 153a odst. 3 (v rozsahu týkajícím se § 114b odst. 5) občanského soudního řádu. Tato ustanovení stanoví fikci uznání nároku při nevyhovění tzv. kvalifikované výzvě dle § 114b odst. 5 OSŘ.

Sleduji rozličná vyjádření k uprchlické a migrační problematice, kterých je v posledních měsících více než dost. Svoje názory předkládají političtí představitelé, média – a v současném propojeném světě vlastně kdokoli. Ve vyjádřeních velmi často chybí povědomí o právní stránce problematiky, ačkoli je právo pro dané otázky zcela zásadní. Ježto se příslušnou oblastí dlouhodobě zabývám, dovolím si Vám nabídnout právní komentář k základním bodům, které se v debatě objevují.

Ve svém příspěvku bych rád představil pojem kybernetická kriminalita, její současné projevy, prognózu dalšího vývoje, přičemž počítejte s tím, že bude spíše neradostná, a jak se jí bránit.

Vláda České republiky ukončila v nedávné době projednávání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenční zákon). Lze tak nepochybně očekávat, že tento návrh bude v nejbližší době postoupen k projednání Poslanecké sněmovně ČR.

Cookies, neboli textové soubory, které server umísťuje do počítače uživatele webových stránek a které následně odesílají informace o jeho chování zpět na příslušný server, nacházejí v poslední době široké využití pro tzv. cílenou reklamu i marketing. V souvislosti s tím se Evropská unie obává negativních dopadů jejich využívání na soukromí uživatelů internetu a chystá proto zpřísnění právní úpravy ochrany osobních údajů.

V roce 2014 vstoupil v platnost a poté v roce 2015 v účinnost zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech vzniklých se Spojenými státy americkými pro účely správy daní. Tento zákon vznikl jako nutná reakce na uzavřenou mezinárodní dohodu, která byla uzavřena mezi Českou republikou a USA o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku, a také s ohledem na právní předpisy USA o poskytování informací.

Oblast nároků z vad zájezdu, laicky nazývaná „zkažená dovolená“, se stala v poslední době poměrně zajímavou i v právní rovině. Souvisí to zřejmě nejvíce se změnami v civilním právu, které přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Právě jednou z novinek, která se dotýká zájezdů, je zavedení institutu náhrady nemajetkové újmy za narušení dovolené. Nároků, které však zákazník může požadovat, je více.

Ve svém příspěvku bych vás chtěla seznámit s úkoly, které si Soudcovská unie vytyčila pro následující období. Nově zvolená Republiková rada o těchto otázkách dlouho diskutovala. Aktuální problémy soudů, soudnictví i soudců, včetně řešení koncepčních otázek, budou v každém případě v následujícím období ovlivněny naším záměrem prosadit změnu modelu správy soudů.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na problematiku zdánlivého právního jednání, která je upravena v ustanoveních § 551 až 554.

Rozhovor s RNDr. Ivanou Hexnerovou o téměř čtvrtstoletí existujícím oblíbeném školícím centru a seminářích, které nabízí.

S pojmem whistleblowing se v poslední době setkáváme v médiích čím dál častěji. Jeho jednoznačná definice nikde v zákoně k dohledání není, ale lze pod ním v širším slova smyslu chápat jakékoliv jednání, kterým dojde k odhalení, nahlášení a na základě tohoto podnětu i následnému řešení nelegitimních, neetických nebo nelegálních praktik.

Občanský zákoník obsahuje shodně jako dosavadní právní úprava regulaci manželského majetkového společenství, tj. společného jmění manželů. Ačkoli je zákonná reglementace na první pohled v mnoha ohledech shodná jako v občanském zákoníku z roku 1964, vzniká otázka, zda s přijetím nového kodexu není čas přehodnotit některé dosavadní závěry doktríny a judikatury.

Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob již od 1. ledna 2014 stanovil možnost provádění zápisů do obchodního rejstříku notáři. Tento postup je však fakticky možný až od 15. května 2015, kdy byly odstraněny technické i právní překážky, které notářům nedovolily zápisy uskutečnit.

O české titulománii bylo již napsáno mnoho. Spekulace o tom, že to je pozůstatek Rakousko-Uherska, kde existovalo na všechno razítko a funkce byla tak důležitá, že se musela uvádět i na hřbitovních náhrobcích i povzdechy nad tím, že se devalvuje vysokoškolské vzdělání a dříve výjimečný magistr je nyní prakticky nejnižší společensky přijatelný titul.

Ustanovení § 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „OZ“ či „občanský zákoník“) obsahuje pravidla, podle nichž mají být interpretována ustanovení občanského zákoníku, popř. i dalších soukromoprávních předpisů. Tímto se liší od předchozího občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., dále též „OZ 1964“), který výkladová ustanovení tohoto typu výslovně neobsahoval, jelikož tato se dovozovala z teorie, potažmo z judikatury.